Téměř 200 tisíc lidí pochodovalo o víkendu ulicemi francouzských měst na znamení solidarity s židovskou menšinou. Nejpočetnější shromáždění proti antisemitismu a za propuštění rukojmí zadržovaných Hamásem si vysloužilo uznání v cizině. Pozornost ale přitahovali hlavně dva politici – jeden proto, že tam nebyl, a druhý naopak kvůli své účasti.

V průvodu chyběl Emmanuel Macron. Francouzský prezident vzkázal, že bude „srdcem a duší v průvodu“, osobně se ho ale nezúčastnil. Proč na akci nebyl – na rozdíl od premiérky Élisabeth Borneové, dalších členů vlády nebo předsedů obou komor parlamentu –, nezdůvodnil.

Nechyběli naopak zástupci krajně pravicového Národního sdružení, bývalé Národní fronty. V hlavním, pařížském průvodu tak kráčela neúspěšná prezidentská kandidátka Marine Le Penová i mladý předseda strany Jordan Bardella a zhruba polovina z osmi desítek poslanců.

Mnozí účastníci pochodu to považovali za ostudné. Na místě se podivovali „drzosti lepenovců“ a odcházeli stranou, aby nebyli členům Národního sdružení nablízku. Pobouření se vztahovalo ke kořenům strany.

Národní frontu coby předchůdce Národního sdružení založil otec Marine Le Penové Jean-Marie Le Pen v kruhu pohrobků vichistického režimu, který kolaboroval s Hitlerovou říší. Nenávist vůči Židům patřila mezi opěrné pilíře strany. Sám Jean-Marie Le Pen je zároveň soudem uznaný rasista a antisemita. Opakovaně označil holokaust za „detail“ druhé světové války, za což mu francouzský soud vyměřil několikrát pokutu.

Le Penová kvůli tomu nechala otce v roce 2015 vyloučit ze strany, stejně jako další členy s antisemitskými názory. Veřejně se také Le Penová pochlubila straníky, kteří se hlásí k judaismu.

Změna názvu a některých dlouholetých tezí – že strana už nechce odchod Francie z EU ani z eurozóny – jsou součástí strategie, jak oslovit méně radikální voliče. Někteří účastníci nedělního pochodu kvůli tomu pokřikovali na Le Penovou, ať „vypadne“, že tohle není předvolební shromáždění – a šéfka krajní pravice skutečně v jedné chvíli opustila průvod v doprovodu svých bodyguardů.

Také díky odmítnutí antisemitismu se ale političce daří oslovit voliče, pro které byla Národní fronta jejího otce nevolitelná. Letos poprvé nadpoloviční většina lidí, 51 procent, označila v průzkumu vítězství kandidáta krajní pravice v příštích volbách hlavy státu ve Francii za „pravděpodobné“.

Téměř polovina dotázaných také tvrdí, že Marine Le Penová „má na to“ být prezidentkou. Jde o nárůst o 14 procentních bodů od posledních voleb v květnu 2022, kdy šéfku Národního sdružení už podruhé porazil Macron. Ten už potřetí kandidovat nemůže. Le Penová ano.

Krajně levicová formace Nepoddajná Francie se odmítla průvodu proti antisemitismu účastnit – oficiálně kvůli přítomnosti Le Penové. Mnozí francouzští komentátoři ale skutečný důvod vidí v ideologii zakladatele, levicového radikála Jeana-Luca Mélenchona. Ten odmítl veřejně odsoudit útok Hamásu a přiznat Izraeli právo na obranu. Ve svých vystoupeních kritizuje výlučně oběti na straně Palestinců.

Francie má největší židovskou diasporu ve světě po USA. V zemi žije okolo půl milionu lidí hlásících se k judaismu, také ale pět milionů muslimů. Ve dnech po útoku Hamásu na Izrael byla Francie svědkem násilných střetů mezi propalestinskými demonstranty a policií, což francouzskou vládu vedlo k zákazu těchto srocení.

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte jediný newsletter v Česku věnovaný unii Ředitelé Evropy. Připravují ho pro vás každý týden Ondřej Houska z Prahy a zpravodajka HN v Bruselu Kateřina Šafaříková.