Když dáme za každého občana 100 korun měsíčně na transformaci, bude Česko zase prosperovat

Hlavně nezaspat. Česko má nyní příležitost opět se vyšvihnout mezi přední průmyslové země. V minulosti se mu to už povedlo. V dobách Rakousko-Uherska bylo průmyslovým centrem monarchie. Na jeho území se nacházelo na 70 procent průmyslu celého habsburského státu. Teď, v době zelené revoluce, má další šanci dostat se do popředí. Musí ale vsadit na dekarbonizaci energetiky, průmyslu a dopravy a podpořit rozvoj obnovitelných zdrojů energie a jaderné energetiky, tvrdí autoři studie Boston Consulting Group (BCG), světové poradenské společnosti specializující se na strategické poradenství, kterou připravili ve spolupráci s autory z Aspen Institute CE. „Abychom dokázali udržet či zvýšit konkurenceschopnost domácích firem a odolnost celé ekonomiky, bude nutné přejít na zelené technologie,“ uvádí studie.

Přesun států směrem k ekonomice, která vyrábí zboží bez emisí skleníkových plynů, se v jednotlivých zemích dotkne podstatné části jejich hrubého domácího produktu (HDP). V Česku bude podle studie vysoce ohroženo až 10 procent HDP, dalších až 20 procent pak transformace ovlivní a potenciálně i ohrozí. Zelená transformace proto bude důležitým tématem i na Výroční konferenci Aspen Institute CE.

„Máte vše, co potřebujete k tomu, abyste se stali evropským lídrem v oblasti čisté ekonomiky budoucnosti: solidní průmyslovou základnu a vynalézavost, díky níž jste schopni kráčet vpřed.“ řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na letošním Green Deal Summitu pořádaném Hospodářskými novinami.

Dalším faktorem, který ovlivní HDP zemí, budou obrovské investice, jež si transformace vyžádá.

Na jednu stranu tak hrozí nerovnováha mezi vývozem a dovozem, protože zelené technologie se v současné době vyrábějí převážně mimo EU. Například Čína drží více než 80 procent celosvětové výrobní kapacity solárních panelů a v případě křemíkových destiček, takzvaných waferů, ze kterých se fotovoltaické panely skládají, má Čína dokonce kolem 97 procent výroby.

GREEN DEAL HN

Příležitosti Green Dealu budou obrovské, proměna čeká dvě třetiny ekonomiky

26. 9. 2022 ▪ 15 min. čtení

Na druhou stranu tu ale podle autorů studie vzniká příležitost pro firmy prosperovat na nově vznikajících a v současnosti silně dotovaných a podporovaných trzích, které se prozatím nachází v rané fázi vývoje.

EU se v rámci pařížské klimatické dohody zavázala dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Všech sedmadvacet členských států proto musí k tomuto cíli směřovat. Jejich výchozí pozice se různí. Česko, jako země s dlouhou průmyslovou tradicí a silným zastoupením těžkého průmyslu, má v tomto ohledu těžší startovní pozici. V produkci emisí skleníkových plynů se řadí na třetí příčku mezi zeměmi EU, a to jak v přepočtu na HDP, tak na obyvatele. Horší bývá jen Lucembursko a Estonsko.

Se snižováním emisí skleníkových plynů bude muset být Česko rychlejší oproti ostatním zemím, přičemž přírodní podmínky jsou zde podle autorů studie méně příznivé než jinde. „Česko má méně slunečního svitu než například země ve Středomoří nebo na Balkánu a také nemá tolik větru jako například země u Baltského moře či ve Skandinávii. Podstatně menší je tu také potenciál pro budování vodních elektráren,“ podotýká studie.

Nejvíce znečišťujícím odvětvím v Česku je energetika, která stojí za 37 procenty současných emisí, jež pochází zejména z výroby elektřiny. Na druhém místě je průmysl s 22 procenty, z nichž 10 procent tvoří průmyslové procesy, 9 procent průmyslové vytápění a
spalování a 3 procenta úniky chladicích plynů. Po průmyslu následuje doprava s 16 procenty, z nichž 9 procent představují osobní silniční vozidla a 5 procent komerční silniční vozidla. Dále je komerční, veřejné a individuální vytápění s 10 procenty, zemědělství s 8 procenty a nakládání s odpady s 5 procenty.

Je potřeba zrychlit

Současná rychlost snižování emisí není podle studie dostatečná. Pokud chce Česko dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050, bude muset zrychlit. Ve svém modelu autoři studie ukazují, že k dosažení stanovených klimatických cílů bude potřeba vynaložit velké investice, a to hlavně například v dopravě či v nakládání s odpady. Celkem by tyto investice měly převýšit 3200 miliard korun, což odpovídá asi 100 až 200 miliardám korun ročně do roku 2050 a 1,5–3 procentům HDP.

Podle Jiřího Švejcara, partnera pražské kanceláře Boston Consulting Group a jednoho z autorů studie, by Česko mělo tyto investice bez větších problémů zvládnout. „Do roku 2030 potřebujeme investovat 1200 miliard korun, ale přes 1000 miliard korun na to máme z fondů EU. A zbývajících 2000 miliard korun za 20 let vychází na 100 miliard ročně, což je sice vysoká částka, ale většinu budou platit firmy, a i kdyby se stát rozhodl všechno zaplatit a nebyly na to peníze z EU, tak je to stále méně než 5 procent státního rozpočtu,“ vypočítává Švejcar.

Převážnou část celkových investic, asi 2500 miliard korun, bude nutné využít k dekarbonizaci tří nejvíce znečišťujících odvětví – energetiky, průmyslu a dopravy. Dalších 400 miliard korun si vyžádá transformace českého automobilového průmyslu, který bude přecházet na výrobu elektromobilů. Stát by měl investovat například do posílení energetické sítě a přípravy infrastruktury na vodík a zachytávání a ukládání oxidu uhličitého.

Společnosti již své investice začaly přehodnocovat, a to právě optikou uhlíkové neutrality. Například Škoda Auto chce v příštích pěti letech vynaložit na elektromobilitu a digitalizaci více než 130 miliard korun. Liberty Ostrava podepsala smlouvu na novou elektrickou obloukovou pec za 8,6 miliardy korun a Třinecké železárny plánují do nových pecí investovat 12 miliard korun. Řada dalších firem instaluje vlastní obnovitelné zdroje energie mimo síť či přecházejí na vozový park s elektromobily.

Dostatečné investice zajistí nejen to, že si česká ekonomika bude schopna udržet svou konkurenceschopnost na evropském trhu, ale zároveň podpoří místní hospodářský růst. Kromě přímých a nepřímých účinků budou mít investice trvalý dopad na HDP, jelikož vytvoří lokální trhy pro nová odvětví a služby, jako jsou například instalace a údržba nabíječek pro elektromobily, provoz a údržba OZE či vodíkové technologie.

Po započtení pozitivního vlivu těchto investic na HDP a také evropských dotací klesnou Česku náklady na všechna tato opatření zhruba na 300 miliard korun, což je v současnosti 0,2 procenta HDP ročně. „V přepočtu na jednoho obyvatele tak vychází celkové náklady v současných cenách na 100 korun měsíčně na osobu. Pokud bychom do transformace neinvestovali a ztratili krok s EU, byly by náklady výrazně vyšší,“ upozorňuje studie.

Česko už zaspalo

Podle Švejcara už ale Česko v některých oblastech zaspalo. „Například gigafactory vznikly všude, jen ne v Česku. To je přitom při své výrobě aut hodně potřebuje. Myslím, že trochu podceňujeme přerod průmyslu, který často neví, jak postupovat dál jak na straně technologií, tak dotací,“ uvedl Švejcar.

Fosilní paliva jako ropa, zemní plyn a uhlí, která v naprosté většině případů dovážíme, budou nahrazena elektřinou z obnovitelných zdrojů, která se bude vyrábět lokálně. To z dlouhodobého hlediska ovlivní čistou vývozní bilanci. I technologie pro obnovitelné zdroje energie ale budou do velké míry dováženy. Klíčovým faktorem, který ovlivní celkový ekonomický dopad a návratnost investic, tak bude schopnost vyvíjet a vyrábět technologie pro obnovitelné zdroje energie také v Česku.

„Odhadujeme, že bude potřeba do výroby energie z obnovitelných zdrojů investovat asi 1400 miliard korun,“ tvrdí autoři studie. Konkrétně 325 miliard do solárních elektráren, 200 miliard do elektráren jaderných, 725 miliard do malých modulárních reaktorů, 120 miliard do větrných elektráren a 30 miliard do instalací nových baterií. Na 230 miliard Kč pak bude nutné investovat do zvyšování odolnosti sítě a vyvažování přísunu energie.

Podle studie se přibližně 85 procent těchto investic projeví jako kumulativní přírůstek českého HDP. K plné návratnosti kvůli zvýšenému dovozu technologií ze zahraničí ale nedojde.

„Pokud chceme dosáhnout klimatických cílů do roku 2030 a 2050, bude nutné až agresivně zavádět obnovitelné zdroje energie, které vykompenzují útlum těžby uhlí,“ tvrdí studie.