Malé české firmy zaostávají v digitalizaci za evropským průměrem. Hrozí, že v budoucnu neobstojí

Pokud chce český byznys zůstat konkurenceschopný vůči světu, musí digitalizovat. O nutnosti většího využívání moderních technologií dlouhodobě mluví politici i šéfové podnikatelských svazů. Zatímco velké korporace na jejich výzvy slyší a IT se postupně stává jejich prioritou, menší podniky v digitalizaci výrazně zaostávají. Bez inovací však hrozí značné problémy nejen jim, ale celé české ekonomice. O tématu se proto bude diskutovat také na dnešní Výroční konferenci Aspen Institute CE.

Stav digitalizace v menších firmách zmapovala nová studie výzkumného institutu Global Arena (GARI), vytvořená ve spolupráci s Aspen Institute CE v rámci projektu Strive Czechia, společné iniciativy Mastercard Centra pro inkluzivní růst a CARE Česká republika. Studie konstatuje, že malé podniky do 50 zaměstnanců, které tvoří asi třetinu českého hrubého domácího produktu, zaostávají dokonce i za průměrem Evropské unie. To se v následujících letech může negativně promítnout do jejich hospodaření. „Část firem si neuvědomuje, že takto můžou začít ztrácet konkurenceschopnost,“ konstatuje pro HN Michal Kořan, šéf GARI, který spolu se svým týmem studii vypracoval.

Mezi jednotlivými sektory panují velké rozdíly. Digitalizace vázne například ve stavebnictví, dopravě, skladování nebo v realitách. Naopak se prosazuje v cestování, ubytovacích službách či obchodu. Studie také vyvrací teorii, že nástup umělé inteligence pomůže malým podnikům vyrovnat se velkým konkurentům. Využívá ji jen 4,5 procenta z nich, z větších firem je to takřka čtvrtina. Nízkým využitím umělé inteligence je český byznys hluboce pod evropským průměrem.

Podle Kořana je základním problémem, že malé firmy nepovažují digitalizaci za svoji prioritu. Raději řeší aktuální problémy typu rostoucích cen, ekonomické nejistoty nebo nedostatku pracovníků. Nové investice do digitální infrastruktury odkládají na neurčito, stávající projekty část z nich v případě potřeby úspor zmrazí. Neřeší ani strategii digitalizace.

Chybějící plány na zavádění moderních technologií jsou problémem celého českého byznysu bez ohledu na velikost společnosti. Upozorňuje na to například Český institut robotiky a kybernetiky (CIIRC) na ČVUT, který se podnikům snaží s digitalizací pomáhat. „Firmy postupně zvyšují investice do inovací a uvědomují si nutnost zvyšování konkurenceschopnosti prostřednictvím inovací. Bez dlouhodobého plánu mohou být ale výsledky méně uspokojivé,“ říká mluvčí institutu Alena Nováková.

HN BeNative

Coboti v Continentalu představují asi deset procent pracovní síly. Návratnost inovací je rychlá, říkají dodavatelé

▪ 4 min. čtení

Další faktory, které brzdí digitální proměnu, je v případě malých společností také nedostatek finančních zdrojů a informací, ale také silná byrokracie. Problémem je též absence kvalifikované pracovní síly. Firmy si nemohou dovolit obětovat čas svých zaměstnanců, aby je s novými technologiemi seznámily, protože není nikdo, kdo by za ně obstaral jejich běžnou denní agendu. Malé podniky bojují i s tím, že dodavatelé technologií upřednostňují velké zakázky s vyšší marží a mají nízkou ochotu přizpůsobit své produkty specifickým potřebám menších klientů.

„Myslím, že určitou roli v pomalejší digitalizaci může hrát i české konzervativní prostředí, byť na tento faktor jsme se ve studii speciálně nezaměřovali,“ doplňuje Kořan. Naráží na to, co v nedávném podcastu HN zmiňoval Luboš Lukasík, ředitel divize pro firemní zákazníky společnosti T-Mobile. „Máme tady přístup, že co funguje, na to nesaháme. Když to fungovalo 20 let, proč by to tak nešlo dále. Jenomže vedle někdo přichází s něčím, co bude pracovat lépe, rychleji. A naše firma tím pádem ztratí konkurenceschopnost,“ prohlásil.

Pomalá digitalizace malých podniků může pro českou ekonomiku představovat zásadní problém. V těchto firmách pracuje polovina tuzemských zaměstnanců. Menší firmy jsou také důležitými články dodavatelských řetězců větších společností. Klíčové jsou pro stabilitu jednotlivých regionů a menších obcí, kde pomáhají zajišťovat základní služby.

Podle studie je pro urychlení digitalizace potřeba mimo jiné sdílet zkušenosti a dobré příklady mezi firmami, neziskovým sektorem a obcemi. Pomohla by také podpora spolupráce komerční a vzdělávací sféry. Tedy to, o co se snaží například zmíněný CIIRC. Nutné je však též usnadnit proces zavádění nových technologií do firem a poskytnout finanční pomoc malým podnikům.

Autoři studie zároveň doporučují více vzdělávat zaměstnance ve firmách a tím zvyšovat jejich digitální kvalifikaci. Podle Indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI) mělo v Česku loni základní digitální dovednosti 60 procent obyvatel. V nejlepších evropských zemích je to 80 procent.

Vzdělávání zaměstnanců je klíčové i podle vicepremiéra pro digitalizaci Ivana Bartoše (Piráti). Ten uvádí, že firmy budou moci na tyto účely využít podporu z Národního plánu obnovy. „Je důležité, aby vzdělávání probíhalo i v podnicích mimo IT sektor. Je to možné vnímat jako investici do firmy. Myslím, že vzdělávání zaměstnanců v inovacích je nákladem pro zvýšení konkurenceschopnosti. Hodnota firmy spočívá v lidech,“ konstatuje Bartoš.