Zatímco pro většinu lidí jsou Vánoce nejkrásnější svátky v roce, z pohledu vězňů je to právě naopak: jde pro ně o nejtěžší období. Právě o Vánocích totiž v jejich myslích nejvíc rezonuje fakt, že nemohou být s rodinou. „Většina z nich přece jenom nějakou rodinu má, ať už děti, rodiče nebo prostě nějaké blízké. A o Vánocích cítí, že se svými blízkými nejsou a nemohou být,“ říká Michael Martinek, vězeňský kaplan, který roky působil v Bělušicích u Mostu, na pražské Ruzyni a v Teplicích.

Mnoho trestanců oddělenost od rodiny nese tak těžce, že se snaží svátky úplně vytěsnit, aby se nemuseli trápit. „Takže se vánočního času spíš bojí, nijak je neslaví, většinou je jen pročekají a jsou rádi, když je po Novém roce,“ pokračuje Martinek. A personálu věznice to také vyhovuje. „Je to taková vzájemná interakce, která je pro obě strany výhodná: Vězni jsou rádi, že se o Vánocích nic moc neděje, že mají klid, zaměstnanci jsou rádi, že můžou o svátcích být v práci co nejméně,“ shrnuje Martinek.

Typické slavení Vánoc tedy ve většině zařízení spočívá v tom, že na Štědrý den vězeňská kuchyně navaří lepší jídlo, klasicky smaženého kapra a bramborový salát, to potom všichni dostanou a den pokračuje jako každý jiný.

Zkuste něco slavit zavření v jedné místnosti

Ovšem i v českých věznicích se najdou výjimky, a to hlavně tehdy, pokud v nich pracuje nějaký motivovaný pedagog, psycholog, kaplan, nebo dokonce odsouzený, který se přípravy vánoční atmosféry ujme. Ani tady se ovšem podle Martinka nedá mluvit o nějakém honosném Štědrém večeru. Spíše se vyzdobí společenská místnost, někdy se v ní ustrojí i stromek.

Jedním z takových nadšených odsouzených byl v době výkonu trestu i Petr Hajný, který si za drogové delikty odseděl v různých věznicích celkem 14 let. Ze zkušenosti říká, že vánoční čas je nejtěžší ve vazbě. „Protože to člověk ještě neví, co s ním bude, takže má různé myšlenky. Za druhé vazba je vlastně nejhorší vůbec, protože člověk je zavřený jenom v jedné místnosti, nikam se nedostane, má jen hodinu denně na vycházku a jednou týdně koupání. Navíc je zavřený pořád s těmi stejnými lidmi,“ popisuje Hajný.

Zdobení perníčků pomáhá krátit si předvánoční čas odsouzeným ve Věznici Opava. Připravují také chlebíčky ze surovin nakoupených ve vězeňské kantýně.
Zdobení perníčků pomáhá krátit si předvánoční čas odsouzeným ve Věznici Opava. Připravují také chlebíčky ze surovin nakoupených ve vězeňské kantýně.
Foto: archiv věznice

Jiné je to pak již ve výkonu trestu, protože cely jsou otevřené, odsouzení se mezi nimi mohou volně pohybovat a potkávat se. „Někdo se sice i tady chová jako ve vazbě, tedy že si zaleze smutný do rohu, ale já jsem si řekl, že když už tam o Vánocích musím být, udělám to tak, abych si ten čas co nejvíc zpříjemnil,“ vzpomíná Hajný na věznici Bělušice, kde pobýval devět let.

Byl v takzvaném specializovaném oddílu (SPO), kde trestanci vykonávají nějakou činnost. Například se vzdělávají, navštěvují různé kroužky jako pletení z proutí, keramiku a podobně. Zatímco většina trestanců v běžných oddílech nemá možnost nakoupit rodině dárky ve vězeňské prodejně, protože téměř všichni mají dluhy, jež se jim okamžitě strhávají z výdělku, nezůstává jim nic a panuje mezi nimi obecně chudoba, vězni na SPO mají v tomhle výhodu.

„Tam už můžete něco třeba uplést, vyrobit nebo upéct. Ostatní cimry to moc nedělaly, ale já s tou mojí jsme třeba napekli čtyři druhy cukroví, připravili jsme chlebíčky a jednohubky. A na Štědrý večer jsme si udělali takový stůl na náš pokoj, kde bylo všechno jídlo a nějaké pití, nealko samozřejmě,“ líčí Hajný. A Vánoce oslavili alespoň tímto pohoštěním, četli si povídky nebo společně sledovali pořady v televizi, aby si štědrovečerní čas alespoň trochu zpříjemnili. Hajný dokonce jeden speciální druh cukroví, jejž se naučil ve vězeňské kuchyni, nyní peče i doma.

Někdo si jen zaleze smutný do rohu. Ale já jsem si řekl, že když už tam musím o Vánocích být, co nejvíc si to zpříjemním.

V zařízeních se nesmí pít ani přechovávat alkohol, ale načerno se tam dělá takzvaná kvaska z ovoce, cukru a kvasnic. Na velké svátky ji prý nemá cenu vyrábět, protože během nich dozorci obzvlášť pečlivě hledají cokoliv nepovoleného. Ale kdo je chytrý, ten ji připraví o týden dříve a aperitiv k přiťuknutí na Štědrý večer má zajištěný.

Představení dozorce chytlo a chtěli reprízu

V bělušické věznici měli v kulturních místnostech nazdobený stromek a také kaplana, který Hajného v jeho vánočních iniciativách hodně motivoval. V předstihu vybral z řad odsouzených pár dobrovolníků, kteří společně nastudovali divadelní hru. A ještě k tomu ve verších, aby představení bylo působivější. Hajný se stal jedním z těchto ochotníků, celou hru nacvičovali asi měsíc.

Ve věznici Brno nezapomínají ani na adventní věnec. V tomto zařízení mnoho odsouzených pracuje venku, třeba na rekultivaci školek, úklidech hřbitova. Byli také již mimo věznici s rodinou.
Ve věznici Brno nezapomínají ani na adventní věnec. V tomto zařízení mnoho odsouzených pracuje venku, třeba na rekultivaci školek, úklidech hřbitova. Byli také již mimo věznici s rodinou.
Foto: archiv věznice

„To představení bylo o třech králích. Měli jsme dokonce kostýmy a trochu jsme se přizpůsobili i prostředí kolem. Nejdříve jsme to hráli několika vychovatelům s jejich oddíly, s odsouzenými, kteří se přišli do velké místnosti dobrovolně podívat. A mělo to takový ohlas, že jsme to museli ještě několikrát opakovat pro celé osazenstvo zaměstnanců věznice,“ vzpomíná dnes s úsměvem Hajný, který už je deset let na svobodě.

Samostatnou kapitolou jsou zde vánoční dárky. Odsouzení je mohou dostávat v řádných balících, žádné speciální vánoční nadílky se v tomto období nepovolují. Pětikilovou zásilku může každý odsouzený převzít jednou za půl roku, každá věznice má detaily ohledně pošty nastavené jinak. Ovšem nejčastěji trestanci dostávají tabák a kávu, tedy zboží, jehož je v těchto zařízeních vždy nedostatek.

A pokud má vězeň možnost a chuť, může na oplátku pro své blízké i něco vyrobit. Hajný třeba vyráběl z pediků, tedy z hladkých barevných prutů, různé pletené výrobky. „Upletli jsme například kočku nebo želvu s otevíracím krunýřem. Pak nám koupili stav, takže jsme pletli ponča a koberečky. Něco z toho mi pak povolili poslat domů nebo předat při návštěvě. To už bylo lepší, protože člověk se pak na Vánoce aspoň trochu těšil a nebyl na tom psychicky tak špatně,“ shrnuje Hajný.

Zdůrazňuje ale, že vánoční představení, pečení a zvelebování, které pořádal on a odsouzení z jeho okolí, byly spíše ojedinělé aktivity. Téměř nikdo jiný je nedělal. „Inicioval jsem to tam já a kaplan. Jinde ve věznicích tohle moc obvyklé není,“ připomíná Hajný.

Kaplan: o vánocích jsou setkání emotivnější

Právě vězeňský kaplan má v době Vánoc v káznicích zcela zásadní roli. Podle slov Martinka on coby duchovní mívá tendenci Vánoce alespoň nějak přiblížit křesťansky. A někteří vězni, alespoň určitá část z nich, na to docela slyší. „Třeba některé roky jsem se, zvláště v Bělušicích, domluvil s ředitelem a přijel jsem tam mimořádně přímo na Štědrý den, i když coby zaměstnanec jsem tam nemusel být. Dopředu jsme se skupinou vězňů připravili nějaké hudební vstupy, písničky a koledy,“ zmiňuje Martinek.

Pak s trestanci, kteří měli zájem, uspořádal vánoční setkání i se čtením biblického textu, pronesl jednoduchou promluvu, kázání nebo modlitbu. Tito zúčastnění dost často udělali agitaci ve svém okolí, a pokud byla věznice ochotná to zorganizovat, v kulturní místnosti se konala i velká akce pro třicet nebo i padesát lidí. „Je to pro ně vytržení z té nudy svátečního dne,“ podotýká Martinek. A zdaleka se prý nejedná jen o věřící, ale jednoduše o všechny, které něco baví, cosi se naučili a chtějí to předvést ostatním.

Stejně jako balíky ani návštěvy se v době Vánoc nekonají v hojnějším režimu. Ty ve věznicích fungují podle přesně daných pravidel, každý má nárok na tři hodiny návštěv za měsíc, které buď můžou být v jednom kuse, nebo dvakrát po hodině a půl, to si organizuje každé zařízení samo. Co ale kaplan zaznamenal, je fakt, že v době Vánoc se mění intenzita a náplň setkávání vězňů s ním. „V tomto čase je musím víc vnímat, více naslouchat jejich bolestem z odloučení. Pokud tedy jsou ochotní ji vyjádřit. Velká část ani toto není ochotna sdílet, prostě tu bolest v sobě chtějí udupat, utlumit, nějak Vánoce přežít, třeba koukat od rána do večera na televizi, aby nemuseli myslet na to, co se děje doma,“ dodává Martinek. Když už ale někdo o svých bolestech o Vánocích promluví, rozhovory prý bývají hodně intenzivní, převládají emoce, vzpomínky na rodinu, především na děti a představy o tom, co asi v tento čas dělají.

Velká část vězňů není ochotná svůj smutek sdílet. Prostě to v sobě chtějí udupat, utlumit a Vánoce jen nějak přežít.

S rodinami i po skypu

Jiné věznice, které redakce HN oslovila, však nabízejí mnohem barvitější obrázek vánočních oslav za svými zdmi. Například ve Věznici Mírov začíná příprava na tyto svátky již na podzim. „Kmenoví vychovatelé připravují vánoční turnaje a výzdobu svých oddílů, zdobí se nástěnky i vánoční stromky. Výzdoba je umístěna na chodbách či v kulturních místnostech jednotlivých oddílů,“ popisuje mluvčí a speciální pedagog František Richter.

Ve Valdicích mají rovněž vánoční výzdobu a také stromečky na chodbách. Zdobení je na odsouzených, a to ozdobami, které si mohou vyrobit v rámci rukodělných aktivit. Ne všichni o to však mají zájem, nejsou zvyklí tvořit přáníčka a ozdůbky.
Ve Valdicích mají rovněž vánoční výzdobu a také stromečky na chodbách. Zdobení je na odsouzených, a to ozdobami, které si mohou vyrobit v rámci rukodělných aktivit. Ne všichni o to však mají zájem, nejsou zvyklí tvořit přáníčka a ozdůbky.
Foto: archiv věznice

Sociální pracovníci a kaplani zařízení připravují vystoupení hudebních skupin, které projevily zájem. Římskokatolický kaplan dokonce organizuje vánoční mši v kostele věznice. V tomto je například velice aktivní i Armáda spásy Šumperk či Charita Zábřeh, které mají vždy ve Věznici Mírov připravenou svoji vlastní akci či prezentaci s vánoční tematikou.

Nejvíce se prý trestanci těší na pohybové aktivity, což jsou různé kondiční turnaje, dále na vánoční turnaje v ping‑pongu, šachu a šipkách. Vybraným odsouzeným ve středním stupni zabezpečení se dokonce přerušuje výkon trestu a mohou jít Vánoce oslavit domů. To je mimochodem běžné i v dalších oslovených věznicích.

„Nálada mezi odsouzenými je velmi rozdílná. Nejvíce jsou psychicky rozladěni ti, kteří mají doma rodiny s malými dětmi a jsou ve výkonu poprvé a s dlouhým trestem. Ti, kteří jsou ve výkonu již poněkolikáté, tuto situaci snášejí mnohem lépe,“ dodává Richter.

Ve Vazební věznici Brno mohou trestanci řešit s rodinou nákupy dárků po telefonu, nebo dokonce prostřednictvím videohovoru po Skypu. Některé obviněné ženy si mezi sebou dávají dárky, většinou se jedná o věci vyrobené při aktivitě s pedagogem. Pro rodinu a přátele takto vyrábí vánoční přáníčka, dárky z keramické hlíny, koláže nebo náramky z bavlnek a korálků. Ve Věznici Rapotice mohou trestaní se svou návštěvou odejít na tři, pět, ale i 24 hodin.

V plzeňské věznici si letos na Vánoce trestanci užijí dvě divadelní vystoupení, koncert filharmoniků nebo vystoupení rockové skupiny Anakonda Benda. V Horním Slavkově si odsouzení tradičně připravují studené pochutiny, organizují se turnaje ve sportovních aktivitách a kvízech, sleduje se televize. „U výdeje oběda dostanou balíček, ve kterém je například ovoce, sýr a podobně. K večeři se odsouzeným podává smažené rybí filé a bramborový salát,“ říká mluvčí Marcela Vavřinovská a dodává, že většina vězňů je během vánočních svátků komunikativnější a těší se na ně.

Magazín Vánoce

Stáhněte si přílohu v PDF

Ve Věznici Opava má každý oddíl svůj vánoční stromek umístěný ve společných prostorách, například v kulturní místnosti, a zdobí jej sami odsouzení. Vězni ze specializovaného oddílu každoročně nacvičují divadelní představení, které pak v průběhu adventu hrají pro ostatní odsouzené i personál. Také tu probíhají vánočně laděné komunity, kde se pouštějí koledy a připomínají se vánoční tradice a zvyky. „Naši odborní zaměstnanci se snaží odsouzené přimět k tomu, aby Vánoce neodmítali,“ říká mluvčí opavské věznice Barbora Šumberová. Odsouzení se obdarovávají navzájem, vyrábějí dárky například i pro personál nebo jejich výrobky putují mimo zdi zařízení. „Mnohokrát jsme dárky věnovali do nemocnic, center pro seniory či na charitu,“ podotýká Šumberová.

Jiná je situace ve Věznici Valdice, tady totiž pobývají muži s delšími tresty, recidivisté a jinak nebezpeční odsouzení. Bývá to často za násilné trestné činy. Proto je zde nutné u každého odsouzeného posuzovat bezpečnostní rizika. Přerušení výkonu trestu, tedy že vězeň může jít na Vánoce domů, se tu dovoluje jen ve výjimečných případech a po velmi důkladném posouzení odborné komise.

Ovšem i za zdmi Valdic se Vánoce slaví, na Štědrý den se tu pro zájemce koná šachový turnaj, k večeři dostávají trestanci bramborový salát a řízek a balíček s pochutinami. „Někteří si dokážou slavnostní atmosféru vytvořit i za mřížemi, nakoupí si ovoce, korpusy dortů, suroviny na chlebíčky nebo dostanou v balíkách od rodiny cukroví či další pochutiny. Ovšem největší zájem mají o sportovní aktivity,“ shrnuje mluvčí Eva Francová.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Magazín Vánoce.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist