Žákům němčina nejde a učit se ji nechtějí, ukázal průzkum. Bude druhý cizí jazyk stále povinný?

Učitelé neumí nadchnout studenty do učení druhého jazyka. Ti ze základních škol by ho tak nejraději jako povinný zrušili, ukázalo šetření České školní inspekce. Ministerstvo školství už dříve avizovalo, že právě výsledky tohoto průzkumu rozhodnou, jestli výuka druhého cizího jazyka zůstane na ZŠ povinná, nebo ji školy budou nabízet pouze jako volitelný předmět. Zhruba čtvrtina dětí ze základních škol přitom v testech nedosáhla ani minimální požadované úrovně znalostí. 

„Ministerstvo se musí s výsledky průzkumu seznámit, pak je prodiskutujeme s odborníky a až poté se rozhodneme,“ řekla HN mluvčí ministerstva školství Tereza Fojtová. V rámci chystané reformy vzdělávání na základních školách navrhl expertní panel loni v březnu, aby se druhý cizí jazyk vyučoval pouze jako volitelný předmět. Tím by se školy vrátily ke stavu před rokem 2013. 

Neopakujme chybu Slovenska. Zrušení povinného druhého jazyka naruší i obchodní vztahy, tvrdí zástupci firem

19. 5. 2023 ▪ 3 min. čtení

Experti z Národního pedagogického institutu mají na své straně učitele základních škol, ti z víceletých gymnázií by naopak byli pro zachování povinnosti vyučovat druhý cizí jazyk. Myslí si, že dobrovolně by si druhý cizí jazyk vybrala pouze zhruba polovina žáků. 

Podle žákovských dotazníků z průzkumu České školní inspekce hodně záleží na tom, o který jazyk se jedná. Žáci věnující se angličtině ji v naprosté většině případů považují za užitečnou a vybrali by si ji, i kdyby nemuseli. To ale platí jen pro 21 procent žáků studujících němčinu. Zbylých 79 procent by si ji nevybralo, kdyby to nebylo povinné. U žáků z víceletých gymnázií je poměr dvojnásobný. Zájem o francouzštinu a španělštinu by byl vyšší, studuje je ale výrazně méně žáků.

Devadesát procent žáků se jako druhému z cizích jazyků učí němčině nebo ruštině. Jen deset procent zbývá na angličtinu, francouzštinu nebo španělštinu. Italštině, polštině, slovenštině nebo ukrajinštině se věnují jen stovky žáků.

Učitelé cizích jazyků z vysokých škol nedávno varovali před tím, že by o možnost seznámit se s němčinou, ruštinou nebo francouzštinou mohli přijít žáci z malých venkovských škol. Ty by mohly mít problém sehnat kvalifikovaného učitele. Podle odborníků se navíc sociálně slabší rodiny budou bát, že výuka druhého cizího jazyka by pro jejich děti byla příliš náročná, proto jim raději vyberou jiný předmět. Problém by to mohl být hlavně v příhraničních oblastech, kde je znalost německého jazyka logicky potřebná. 

Obchodníci se zase bojí, že nedostatek jazykově vzdělaných lidí může poznamenat budoucí vztahy českých a zahraničních firem a institucí. Společně s učiteli proto už loni vyzvali ministra, aby povinnost druhého cizího jazyka nerušil.

„Já jsem určitě pro zachování. Ve světě se běžně žáci učí dva až tři cizí jazyky, nevím, proč by to nemohli zvládnout ti naši. Znát jazyky je podle mě strašně důležité,“ myslí si ředitel Základní školy Březová u Sokolova Jiří Daneš.

Zastánci pouze dobrovolné výuky argumentují tím, že na středních školách s výukou žáci buď nepokračují, nebo jim je nabízen jiný jazyk, než který se doposud učili. Jako důvod pro zrušení často uvádí i to, že je výuka druhého cizího jazyka pro hodně žáků příliš náročná. Podle výsledků testů inspekce 23 procent žáků učících se jako druhý cizí jazyk angličtinu nedosáhlo ani na minimální požadovanou úroveň, u němčinářů to bylo 29 procent dětí, u francouzštinářů 42 procent. Výsledky ale mohlo ovlivnit to, že se data sbírala bezprostředně po pandemii covidu-19, kdy se děti učily převážně distančně.

Podle průzkumu je motivace žáků učit se druhý cizí jazyk malá, s čímž může souviset i to, že hodiny pro ně nejsou moc zábavné. Inspektoři ve školách nejčastěji viděli frontální výuku a pasivní žáky. Méně často hodnotili hodiny jako pestré a s využitím skupinové práce. 

Inspektoři doporučují, aby žáci dostali možnost vyjet do cizí země a vyzkoušet si použití cizího jazyka v praxi. To se ale děje jen výjimečně. Třetina škol uvedla, že jejich žáci nemají možnost vycestovat do země, kde se mluví anglicky, v téměř čtyřiceti procentech škol nemohou žáci vyjet ani do sousedních států. „Trochu překvapivě se to týká i německy mluvících zemí, jež jsou nám geograficky blízké,“ konstatuje zpráva. U francouzštiny a španělštiny jsou podíly těch, kteří nemají šanci vycestovat, ještě mnohem vyšší. 

Ministr Mikuláš Bek (STAN) také už dříve uvedl, že chce, aby se všichni žáci učili jako první cizí jazyk povinně angličtinu. To se v naprosté většině škol už děje, ale existují výjimky, kterými jsou základní školy v příhraničních oblastech. „Pro nás by to byla velká ztráta. Učíme němčinu jako první jazyk, rodiny našich žáků často pracují v Německu a vazbu na němčinu máme v regionu velkou. Navíc bych musela propouštět,“ říká ředitelka 6. základní školy Sokolov Lenka Černá. 

Zhruba čtvrtina dětí ze základních škol v testech nedosáhla ani minimální požadované úrovně znalostí.