Průmyslová výroba v Česku v říjnu po tříměsíčním propadu meziročně stoupla o 1,9 procenta, naopak stavební produkce dál klesá, tentokrát téměř o procento. Zahraničnímu obchodu se dařilo, byl v přebytku 12,8 miliardy korun, což byl ve srovnání s loňským říjnem o 38,5 miliardy korun lepší výsledek, překonal očekávání analytiků. Data ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Říjnový růst průmyslu byl podle analytiků ale spíš výkyv než změna trendu. Upozorňují, že ho táhla především výroba automobilů a že většina oborů naopak klesala. Příspěvek výroby motorových vozidel k růstu průmyslu činil 4,3 procentního bodu. Kvůli výpadkům v zásobování dílů v předchozím roce produkce tohoto odvětví vzrostla o více než pětinu. K růstu podle statistiků přispěla i výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení, a to zejména díky dokončení dlouhodobých zakázek na výrobu kolejových vozidel.
Analytici upozorňují, že většina oborů zůstává i nadále v útlumu. „Nebýt právě příspěvku automobilek, nacházela by se průmyslová výroba namísto reportovaných plus 1,9 procenta meziročně v propadu o 2,4 procenta. Nadále totiž platí, že většina zpracovatelského sektoru, konkrétně 13 z 22 sledovaných odvětví, hlásí meziroční pokles,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil.
Firmám také ubývají zakázky, hodnota nových zakázek v běžných cenách v říjnu ve sledovaných odvětvích meziročně klesla o čtyři procenta. Nové zakázky ze zahraničí se snížily o 4,8 procenta, ty tuzemské klesly o 2,3 procenta. Meziročně klesá hodnota nových průmyslových zakázek půl roku.
Optimisticky vývoj nehodnotí ani Svaz průmyslu a dopravy ČR. „Již několik měsíců v řadě vidíme, že většina odvětví klesá a průmyslová produkce celkově letos stagnuje. Významnější poklesy během celého letošního roku vidíme u energeticky náročných sektorů. Ani hodnota zakázek či očekávání firem ohledně zakázek pro poslední čtvrtletí z našich šetření bohužel neukazují, že by konec roku dokázal tento trend obrátit,“ uvedl ředitel sekce hospodářské politiky svazu Bohuslav Čížek.
Analytici se shodují, že za celý letošní rok zaznamená průmyslová výroba pokles, odhadují ho v rozmezí 0,2 až 0,5 procenta.
Celkovým poklesem podle nich zakončí letošní rok i stavební výroba. I přes mírný meziměsíční nárůst stavební produkce, o kterém ve čtvrtek statistici informovali, nelze očekávat zásadní oživení trhu. Důvody jsou podle analytiků útlum vládních investic do infrastruktury a nízká bytová výstavba zapříčiněná momentální nedostatečnou kupní sílou obyvatelstva, inflací a vysokými úrokovými sazbami.
Po většinu letošního roku stavební produkce v meziročním srovnání klesla. Růst evidují statistici v tomto roce dvakrát, a to v lednu a v červnu. V lednu byla stavební výroba meziročně vyšší o 5,3 procenta a v červnu o 0,9 procenta. V ostatní měsíce klesala, největší letošní meziroční pokles zaznamenala v dubnu, a to o 7,1 procenta.
„Ve srovnání s předpandemickým únorem 2020 byla stavební produkce letos v říjnu nižší o 3,6 procenta. Hůře je na tom po srovnání také inženýrské stavitelství, které za touto úrovní zaostává o 4,8 procenta, a pozemní stavitelství ztrácí 3,1 procenta oproti své předcovidové produkci,“ dodal ke zveřejněným datům ekonom Komerční banky Martin Gürtler.
