Pokud by se americké prezidentské volby odehrávaly nyní a stáli by v nich proti sobě za demokraty nynější prezident Joe Biden a jako republikánský kandidát Donald Trump, tak by newyorský miliardář porazil úřadující hlavu státu o čtyři procentní body. Ukázal to průzkum deníku Wall Street Journal. Volby se mají konat za jedenáct měsíců a oba tábory ještě čeká série primárek, nicméně o hlavních kandidátech se nepochybuje.
Řada amerických komentátorů a médií se kvůli takovému vývoji volebních preferencí už delší dobu zabývá tím, co by znamenal návrat Trumpa do Bílého domu. Ten stylem sobě vlastním reagoval na spekulace o tom, že by chtěl od prvního dne povolat armádu k potlačení případných protestů a pomocí ministerstva spravedlnosti se mstít oponentům i bývalým spojencům. Na otázku, zda by byl diktátorem, odpověděl: „Jen první den.“
Při pohledu na to, jak část republikánů věrná Trumpovi v Kongresu blokuje pomoc Ukrajině, by ale Evropané měli zpozornět. A také se začít zabývat tím, co by návrat excentrického a zároveň několikanásobně stíhaného miliardáře znamenal pro dosud nejpevnější globální politické spojenectví ztělesněné Severoatlantickou aliancí (NATO).
Frances Burwellová, která v americkém na republikány orientovaném think-tanku Atlantic Council sleduje právě vztahy mezi Evropou a Amerikou, v rozhovoru pro HN tvrdí, že Trump nemá Evropu nijak zvlášť v lásce. I proto zpochybňuje závazek, který Spojené státy přijaly vůči bezpečnosti Evropy. „Určitě by pohrozil tím, že USA odejdou z NATO. Jestli se to opravdu uskuteční, to nevím.“
Podle expertky by takovou věc musel schválit také Senát. „Ale nejsem právník, takže nedokážu říct, jestli nás Trump může vytáhnout z NATO jen tak pomocí nějakého rozmaru, nebo jestli na to existuje nějaký proces,“ řekla Burwellová.
Zahraniční politika obvykle nebývá rozhodujícím tématem amerických předvolebních kampaní, ale v té, která se právě rozbíhá, by to podle Burwellové mohlo být jinak. „Celkový vztah k Evropě by mohl být součástí kampaně. Biden bude říkat, že je potřeba posílit americkou vůdčí roli ve světě a vztahy se spojenci, a Trump zase, že by všechno mělo být jen o Americe.“
Takto pojaté téma ale nebude jen o Evropě nebo jen o Ukrajině. Argument prezidenta Bidena bude o tom, že je investicí do vlastní budoucnosti zastavit nyní Putina na Ukrajině americkými penězi a zbraněmi, ale bez amerických vojáků.
Případná druhá Trumpova administrativa se ale na podporu Ukrajiny bude dívat odlišně. Trump například tvrdí, že by ukončil válku do 24 hodin a dožadoval by se schůzky s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Pokud by Putin na takovou schůzku přistoupil, je otázka, co by bylo tou cenou za ni. Putin s něčím nesouhlasí, dokud není připraven – a my nevíme, co by to mohlo být, ale víme, že Putinovi nelze nic věřit,“ vysvětluje Burwellová.
Rozhovor s ní vznikl na konferenci ve Varšavě o energetické bezpečnosti a zeleném konzervatismu organizované think-tankem Klub Jagielloński a nevládní organizací Our Common Home. Tématem interview tak byl i ekonomický a energetický vztah mezi Evropou a Amerikou.
Evropané si například stěžují na Bidenův zákon o snížení inflace, který znamená prudký rozvoj zelených technologií v USA hlavně prostřednictvím daňových výhod. Obavy se týkají toho, že zákon přinese odliv některých částí evropského průmyslu za oceán a ještě víc zkomplikuje konkurenceschopnost evropských firem. Trump tvrdí, že by zákon přinejmenším částečně zrušil.
„Nemyslím si, že by to udělal. Ropný, plynárenský nebo energetický průmysl mají spoustu vazeb na republikány i demokraty. Mnohé společnosti, které budou dotace vyplývající z toho zákona dostávat a které léta podnikají v oblasti fosilních paliv, nyní zvyšují produkci obnovitelných zdrojů,“ říká Burwellová.
Bidenova administrativa a Evropská komise se nyní snaží najít řešení cel, která Spojené státy zavedly za Trumpa na ocel a hliník. „Pokud Trump nastoupí dříve, než se to vyřeší, předpokládám, že by cla znovu oživil,“ domnívá se Burwellová. „A možná by byla uvalena další cla na evropské zboží.“
Pokud bychom se na vztah USA a Evropy podívali pozitivněji, tak podle Burwellové vidíme možnosti ve spolupráci kolem přechodu na zelenou energii například při vytváření a přijímání norem pro ekologický vodík. „Další věc je regulace umělé inteligence, v EU se přijímá akt o umělé inteligenci. I v USA panuje obava, jakým způsobem může být umělá inteligence používána,“ uzavírá Frances Burwellová.
