Střelec si na jaře registroval sedm zbraní. Proč to nikoho netrklo?

Střelba na pražské filozofické fakultě se bude ještě dlouho vyšetřovat, jeden klíčový fakt už ale známe – vrah střílel legálně drženou zbraní, kterou, a to je podstatné, získal bez obtíží a kterou samozřejmě nepotřeboval. V Česku (podobně jako leckde jinde na světě) totiž považujeme držení něčeho tak supernebezpečného, jako je palná zbraň, za normální. Stačí vám pocit, že střílení je bezva, čistý trestní rejstřík, potvrzení od praktického lékaře, projít testem odborné způsobilosti (většina projde) a můžete začít nakupovat v obchodě se střelivem.

Je jasné, že na to budou vždy existovat různé pohledy. Autor tohoto textu zastává zrovna ten, který to za moudré nepovažuje, nicméně chápe, že věc je složitá, strach lidí z obecného ohrožení je mocný a snaha spoléhat se na vlastní síly při ochraně svého života je do značné míry sympatická a zdravá. Není tedy militantním zastáncem naprostého zákazu zbraní. Jenže není ani možné nechat věc tak, jak ji tu dnes máme.

Podle policie měl střelec z filozofické fakulty zbrojní průkazy na několik palných zbraní. Policie dokonce mluví o „větším“ množství zbraní, které si registroval. Proč? Na co je chtěl? 

Nakoupil je na jaře, od té doby to nikoho nezarazilo. Nemáme funkční systém, ve kterém by například takový hromadný nákup zbraní vedl k nějaké důkladné kontrole. Je možné, že na sebe podobný vyšinutec ještě nějak jinak upozorní, třeba podivnými výroky na sociálních sítích, a pak se jím začnou zabývat tajné služby, policie. Když bude standardně nenápadný, proklouzne bez povšimnutí jako čtvrteční střelec.

Ke konci loňského roku mělo zbrojní průkaz 314 tisíc obyvatel Česka. Z 90 procent muži, ze třetiny myslivci, většinou držitelé průkazu kategorie E, který opravňuje mít zbraň k ochraně života, zdraví a majetku. Jen loni si ho udělalo v Česku přes pět tisíc lidí. Přispěla k tomu válka na Ukrajině. Pocit ohrožení. Nedůvěra v to, že je ochrání bezpečnostní složky státu. Spoléhání se na vlastní síly. Kolik z těchto lidí úřady prověřují tak, abychom si mohli být jistí, že se střelba z filozofické fakulty nebude hned zítra opakovat?

Žijeme v zemi, kde si lidé zvykli na snadnou dostupnost palných zbraní. Politici tu honí voličské hlasy slibováním práva na zbraň v ústavě, prezident (Miloš Zeman) tu vyzýval občany, aby se kvůli terorismu sami ozbrojovali. Chytré to není.

Jediné, co může zafungovat, je výrazně přísnější regulace. Po masové střelbě v Uherském Brodu v roce 2015 sice politici zpřísnili pravidla pro držení střelných zbraní, i tak ale Česko stále patří v tomto smyslu k nejbenevolentnějším zemím EU. S tím je třeba skončit. Skončit s českou módou snadno dostupných zbrojních průkazů. Je třeba změnit systém dohledu tak, aby když si někdo nakoupí jisté množství jistých zbraní, někde na důležitém místě velmi jasně zabliká kontrolka. Nyní se to nestalo.

A politici by měli přestat vyzdvihovat přednosti osobního držení zbraní, jako to třeba nedávno v „přestřelce“ na sociálních sítích předvedli ministryně obrany Jana Černochová z ODS a Tomio Okamura z SPD, když se předháněli, kdo z nich by koho překonal na střelnici. Místo toho mají posilovat schopnost státu postarat se o bezpečnost svých občanů. Protože jsme se až příliš dlouho uklidňovali představou, že jsme jen takový malý, klidný knedlíkov, kde se nemůže nic stát. Vždy to byla naivní iluze, teď ale skončila definitivně.