Proti vysokým cenám potravin chce ministerstvo zemědělství bojovat na míru vytvořenou aplikací. Ta má hlídat ceny zhruba padesáti základních potravin napříč řetězci. Plány na státní „srovnávač“ zmínil šéf resortu Marek Výborný (KDU-ČSL) na jednání s maloobchodníky začátkem prosince. Vyplývá to ze zápisu schůzky, který si HN vyžádaly podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Ministerstvo se inspiruje aplikací „e-spotřebitel“, kterou zavedlo před rokem Řecko. Obchodníci v Česku ale už předem odmítli do systému dobrovolně poskytovat data, považují ho za zbytečný. „Nejde o řešení cen potravin, ale jen o snahu se zviditelnit bez ohledu na to, kolik to bude stát,“ říká pro HN Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR), který sdružuje velké maloobchodní řetězce.

Ministerstvo je nicméně přesvědčené, že srovnávací aplikace by pomohla k transparentnímu trhu. „Například v Řecku aplikace prokazatelně snížila ceny základních potravin, což potvrdil při bilaterální schůzce i tamní ministr zemědělství,“ uvedl mluvčí tuzemského resortu Vojtěch Bílý. 

Podle něj se může stát, že dodávání dat bude pro obchodníky povinné. „Budeme-li aplikaci realizovat, jsme připraveni případně povinnost sběru dat implementovat i do příslušných předpisů,“ uvedl Bílý.

Jediná firma, která zatím ke spolupráci s ministerstvem projevila ochotu, byla česká síť obchodů JIP. Další obchodníci se k tomu podle Prouzy staví spíše odmítavě. Bez toho, aby řetězce poskytovaly svá data, nicméně projekt běžet nemůže. „V Česku už řadu let skvěle funguje soukromá aplikace, která nabízí porovnání cen potravin napříč trhem, ministr zemědělství se tak snaží znovu objevit kolo,“ kritizuje aktivitu resortu Prouza.  

Upozorňuje přitom, že Řecko nezavedlo v boji proti drahotě v obchodech zdaleka jen aplikaci. Tamní dodavatelé mají také například povinnost prodávat od října vybrané produkty půl roku s pětiprocentní slevou. Opatření byla navíc zavedena ještě v době vysoké inflace. „Ta se u nás vrací do normálu a u potravin činila meziročně v listopadu 2023 pouhých 0,8 procenta,“ dodává Prouza. 

Databázový systém by podle něj musel být mimo jiné dobře zabezpečený, protože by shromažďoval citlivá data o cenové politice všech obchodů. Další peníze by stála propagace aplikace. Prouza odhaduje, že celkové náklady na zavedení státní aplikace by mohly dosáhnout až desítek milionů korun. 

Skeptický je například i Pavel Březina, předseda Asociace tradičního českého obchodu, která sdružuje české maloobchodní sítě a družstva: „Sice to povede k cenové válce u vybraných položek, které bude aplikace sledovat, na celkový spotřební koš však bude mít dopad jen stěží.“ Obchodníci podle něj mají na některých položkách vyšší marže, aby jiné mohly prodávat třeba jen za nákupní cenu, nebo dokonce pod ní.

Podle Březiny i Prouzy by nucené srovnávání vybraných položek vedlo jen ke zvýhodnění velkých potravinářů a řetězců – což se údajně projevilo i ve zmíněném Řecku. „Může se velmi snadno stát, že si díky tomu budeme kupovat větší množství méně kvalitního zboží ze zahraničí, protože zejména menší čeští výrobci nemají šanci v takové cenové válce vyvolané následným tlakem nadnárodních řetězců konkurovat,“ vysvětluje Březina.

V rámci řecké aplikace si každý řetězec vytvořil „nákupní koš pro domácnost“ a pro položky z něj uvádí ceny platné po celý týden. Podle řeckého webu Ekathimerini.com do košíku ale obchodníci umístili buď z principu laciné privátní značky potravin, nebo malá balení značkového zboží, aby navodili dojem co nejnižších cen.

Splní si tak povinnost dodat data a zároveň to nijak neovlivňuje jejich vlastní politiku slevových akcí, na které lákají zákazníky. Aplikace mimo ceny potravin nabízí spotřebitelům také srovnání cen pohonných hmot a energií.

Tuzemští maloobchodníci v souvislosti s růstem cen poukazují i na další článek řetězce – výrobce potravin. „Pokud by něco skutečně snížilo ceny, tak by to byly právě nižší ceny od dominantních českých dodavatelů,“ říká Prouza s narážkou na koncern Agrofert ze svěřenského fondu bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). 

„Z našich analýz vyplývá, že výrobky Agrofertu se na výdajích českých domácností za potraviny i při započtení DPH podílejí někde okolo sedmi procent. Je tedy zřejmé, že i dopad jejich cen na inflaci bude zanedbatelný,“ uvedl mluvčí Pavel Heřmanský. Podle něj tak ceny výrobků v regálech nestanovuje Agrofert, ale konkrétní prodejce. 

Ministr zemědělství v souvislosti s cenami potravin obvinil maloobchodní řetězce a výrobce, že se na cenách domlouvají. „Pokud se podíváte na cenové strategie jednotlivých řetězců, tak jsem přesvědčen, že tady kartelové dohody existují,“ uvedl v prosincovém rozhovoru pro HN Marek Výborný

Pověřil proto antimonopolní úřad, aby co nejdříve navrhl změny ve svých pravomocích. Ministr také sestavil expertní tým, který má přijít s konkrétními úpravami v obchodním a soutěžním právu, které by oligopolu účinněji zamezily.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist