Eurozóna není dokonalá, kritizovat ji zvnějšku ale nemá smysl

Je více než potřebné, že prezidentská autorita v rekordním čase spustila doslova celonárodní diskusi na téma česká ekonomika, společnost a euro. Konečně. Diskusi na téma i po 20 letech nenaplněného vztahu, k němuž jsme vázáni závazkem bez termínu. Z desetičlenné společnosti, která společně s námi do EU vstoupila, sedm států euro již poměrně dlouhou dobu a bez vážnějších výhrad využívá. V čem se ekonomicky tak propastně lišíme nejen od oněch sedmi, ale od hlavního proudu eurozóny, že tak ostentativně odmítáme, bojíme se, nedůvěřujeme?

Ekonomické důvody to zřejmě nejsou. Z oněch sedmi zmíněných zemí jsme na srovnatelné ekonomické úrovni s pěti z nich (jen Slovensko a Lotyšsko zůstávají pozadu s větším odstupem). A prozatím poslední, dvacátý člen eurozóny – Chorvatsko – vykazuje ekonomické charakteristiky podstatně slabší, než jsou ty naše. Při troše aktivního přičinění a zacílení hospodářské politiky u těch, kteří jsou přesvědčeni, že euro má smysl, lze resty v plnění členských kritérií napravit.

U jednoho z nich, a sice kritéria kurzové stability, je zapotřebí učinit něco více – institucionální krok vstupu do systému ERM II, který čeří diskusní vody téměř stejně jako obecné úvahy o euru jako takovém. ERM II je tématem na samostatný komentář. Na tomto místě snad lze podotknout, že i přítomnost v tomto systému lze pojmout dosti flexibilně. Přitom je možné vyhovět tlaku na kurzové zhodnocení (viz slovenský příklad před více než 15 lety) bez toho, že by tento systém představoval kurzové vězení, neumožňující provádět autonomní kurzovou politiku.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

Je samozřejmě naprostou iluzí se domnívat, že eurozóna je optimální měnovou oblastí. Pokud bychom za vstupní kritérium zvolili teoretické zásady tohoto konceptu, společná měna v EU by nikdy nevznikla. Eurozóna je projekt, zjevně stále nedokončený, v němž zřejmý a neoddiskutovatelný ekonomický fundament a ratio jsou doplněny větší než malou dávkou politických vlivů a hrátek. To je realita. Euro je pak symbolem a jevovou formou mimořádně složitého organismu zvaného eurozóna, v níž se kloubí ekonomické a měnové faktory, podmiňující její smysl a funkčnost. Je v ní zapotřebí dodržovat pravidla minimalizující chování černých pasažérů, vezoucích se na bedrech ostatních.

Eurozóna, stejně jako jakýkoliv jedinec či společenská organizace, není dokonalá. O to větším motivem by mělo být její funkce vylepšovat zevnitř. Furiantsky a dogmaticky odmítavě kritizovat zvnějšku tento systém, generující téměř 90 procent HDP unie, k jeho zlepšení nepřispěje ani o píď.