Zapojení specializovaného krajinářského architekta se stává standardem velkých veřejných či developerských projektů, postupně roste i poptávka od jednotlivců z prostředí střední třídy. Stále jsme ale podle krajinářské architektky se zkušenostmi z Francie Jitky Tomsové v pohledu na veřejné prostranství pozadu za západní Evropou, kde je přirozenější být venku, a tím pádem se starat víc o to, jak to tam vypadá. „Urbanismus by měl vtáhnout do společnosti i ty, kteří jsou na jejím okraji, měl by jim dát roli, kterou si sami vyberou. Pokud je veřejné prostranství vyčleněno – v uvozovkách – pouze pro ty vhodné, potom vznikají nové problémy a ty staré se vrátí,“ dodává Tomsová.

Zbývá vám ještě 90 % článku

Co se dočtete dál

  • Proč architekti jen neradi mění projekt?
  • Do jaké míry ovlivňuje podobu veřejného prostoru nefunkční legislativa?
  • Proč nakonec vyhraje betonová džungle?
  • Najdou se odvážní radní, kteří se rozhodnou změnit podobu města?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.