Státní úřad inspekce práce (SUIP) se chlubí tím, jak nekompromisně odhaluje a trestá nelegální zaměstnávání. Jen v roce 2022 podle své výroční zprávy udělil za jeho zprostředkování pokuty ve výši 176 milionů korun.
Jenomže některé pokutované agentury či zprostředkovatelé levné a nekvalifikované pracovní síly podle zjištění HN raději často sami skončí nebo jdou do insolvence, než aby vysoké pokuty platili. Úřad tvrdí, že sám ani neví, zda viníci udělené pokuty zaplatí, a zda tedy jeho práce není zbytečná.
HN si od inspekce práce vyžádaly seznam deseti největších pokut, které za nelegální zaměstnávání uložila v letech 2020 až 2022. Nejvyšší pokutu – 12 milionů korun – dostala společnost Woux Servis. Jenže již v té době byla nefunkční – v březnu 2019 exekutor obstavil obchodní podíl jejího majitele Antonína Šorma kvůli jeho soukromým dluhům.
Zabavením obchodního podílu jejího majitele kvůli jeho dřívějším dluhům skončila i druhá v pořadí Bontu Invest s udělenou pokutou 7,6 milionu. Ani jedna z těchto firem není k dohledání – mají virtuální adresu v místě, kde jsou stovky dalších společností. A stejně tak už zaniklo či není k nalezení ani zbylých osm největších dlužníků.
Státní inspekce práce přitom neví, zda uvedené firmy uložené pokuty vůbec zaplatily. Podle jejího mluvčího Richarda Kolibače předávají vymáhání celní správě a ta už úřadu nesděluje, jak byla úspěšná. „Nemáme informaci o tom, které pokuty byly v termínu splatnosti řádně uhrazeny ani které byly ze strany celních úřadů následně vymoženy,“ uvedl Kolibač. Inspekce stejně tak následně nezjišťuje, zda společnost raději neukončí činnost či nevstoupí do likvidace.
Kolibač nicméně vysoké pokuty obhajuje a vysvětluje je nastavením zákona, který říká i to, v jakém rozmezí se mají pokuty za konkrétní provinění udělovat. „Přestože majetková situace účastníka řízení je jedním z kritérií, které je třeba vzít v úvahu při stanovení výše sankce v přestupkovém řízení, inspekce práce neselektuje případy na ty, kde je velká pravděpodobnost, že firma pokutu zaplatí či nezaplatí,“ konstatoval Kolibač.
To, jak je úspěšné vymáhání pokut uložených za nelegální zaměstnávání, neoznámila ani celní správa. A ani nevysvětlila, proč inspektorátu práce výsledky vymáhání nesděluje.
HN přitom zjistily, že v některých případech celníci pokuty ani nevymáhají. Například firma VL-Tech, která dostala sankci ve výši 7,2 milionu korun, se v roce 2021 kvůli tomu sama poslala do insolvence a následně skončila v konkurzu. VL-Tech přitom zcela prázdná nebyla: insolvenční správce loni v létě věřitelům rozdělil více než půl milionu korun.
“Bohužel Vám nemůžeme sdělit informace ke konkrétním firmám. Jsme vázáni povinností mlčenlivosti podle daňového řádu,” uvedla mluvčí celníků Hana Prudičová a bez odpovědi nechala i to, kolik z deseti největších pokut celníci vymohli.
V případě insolvence VL-Tech ale podle ní bylo vše dle zákona. „V souladu s insolvenčním zákonem se pokuty v rámci insolvenčního řízení nepřihlašují,“ uvedla Prudičová.
Správa pak dodatečně poskytla tabulku, z níž vyplývá, že v roce 2023 jí inspekce práce předala k vymáhání pokuty za 168 milionů korun, z toho se jí podařilo vymoci 62 milionů, tedy 37 procent. O rok dříve to bylo 129 milionů z dvou set. Jde ale o všechny pokuty, které celníci od inspektorátu práce převzali, tedy nejen za nelegální zaměstnávání, ale třeba za i porušení bezpečnosti práce či pracovněprávních předpisů.
Ministerstvo práce a sociálních věcí, pod které inspekce práce spadá, přitom odmítá, že by větší efektivitě výběru pomohlo ukládání nižších pokut. „Firmy, které v důsledku pokuty vstupují do likvidace, tak činí zřejmě proto, aby se uložené sankci zcela vyhnuly, nikoli proto, že by samotná výše pokuty byla pro ně likvidační,“ uvedl mluvčí resortu Jakub Augusta.
Samotná dobytnost pokut by se nicméně mohla v nejbližší době zvýšit. Od srpna 2021 totiž platí novela zákona, podle které sankci nedostává jen zprostředkovatel nelegálních pracovníků, ale i firmy, které jejich práci využívají. Změnu přijali zákonodárci proto, aby inspektoři práce mohli postihnout všechny, kdo zastřené zaměstnávání umožňují a profitují z něj.
Když totiž inspektoři práce nalezli například desítky nelegálních zaměstnanců v Gumárnách Zubří, mohli dát v roce 2019 pokutu ve výši 7,6 milionu korun jen zprostředkovatelské firmě Minaki property, která se vzápětí poslala do likvidace. Inspekce se sice pokusila úhradu pokuty přesunout na samotné gumárny, ale soud to označil za nezákonné. Od počátku letošního roku se proto do zákona o zaměstnanosti dostal i institut ručení, kdy za pokutu udělenou zprostředkovateli ručí i další členové řetězce.
V textu jsme původně uvedli, že se celní správa nepřihlásila coby věřitel firmy v insolvenčním řízení a nesnažila se tak pokutu vymoci. Doplnili jsme reakci celní správy, že dle zákona se pokuty v insolvenčním řízení nepřihlašují.
