Cesta od Nikopolu do Pokrova, jihoukrajinských měst kousek od řeky Dněpr, vede skrz zrezavělé tovární haly a odstavená rypadla povrchových dolů. Nebýt války, byl by přitom Pokrov a Nikopol středem zájmu investorů do evropské zelené transformace. Tahle rypadla a haly jsou centrem těžby manganové rudy, na jejíž světové produkci měla Ukrajina před ruskou invazí podíl 32 procent. A mangan je jednou ze základních surovin například pro výrobu baterií elektromobilů.
Jako svého druhu ukázka nových technologií pak nedaleko města stojí od roku 2019 největší ukrajinská solární elektrárna. Místo další modernizace se ale město snaží přežít válku. Je téměř na dosah – a rozhodně na dostřel – ruské armády na druhém břehu Dněpru.
„Pokrov je odrazem stavu Ukrajiny. Před válkou měl v tisících tolik obyvatel, kolik v milionech celá Ukrajina, tedy 42 tisíc. Dneska má asi 30,“ říká Natalia Damilenková, energická dáma, která vede místní centrum sociálních služeb. To se snaží postarat o ty z nejzranitelnějších obyvatel města, mezi nimiž jsou i uprchlíci z Donbasu a dalších částí Ukrajiny stále okupovaných Ruskem.
Co se dočtete dál
- Na jaké konkrétní projekty jdou české peníze.
- Jak vypadá český patronát na Dnipropetrovskou oblastí.
- Jak zvládají Ukrajinci zimu.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
