Jak pravil profesor Hrbolek v Marečku, podejte mi pero, i skladník ve šroubárně si může přečísti Vergilia v originále. Okřídlený bonmot by mohl glosovat současnou diskusi ministerstva školství s kraji na téma dalšího zaměření středoškolského studia. HN nedávno napsaly článek s titulkem „Gymnázia tady nechceme, musíme ‚krmit‘ průmysl, zní z krajů“. Zatímco ministerstvo školství a děti s rodiči chtějí více gymnázií, tedy všeobecného vzdělání, firmy a vedení krajů chtějí udržet stávající objem odborných středních škol a učilišť, tudíž nerozšiřovat gymnázia.
Jak už to tak ale bývá, zdánlivě jednoduché rozpory nejsou černobílé a nemají jednoduchá řešení. V naší společnosti, která má řadu výrobních a technologických provozů v několika regionech, poptáváme především lidi s technickým vzděláním či zaměřením. Zdálo by se tedy, že patříme mezi ty podniky, které prostřednictvím krajů volají po více průmyslovkách a učilištích. Ovšem není tomu tak.
O koho bude největší zájem? Zjistili jsme, jak a na které profese se ideálně rekvalifikovat
Pokud jde o techniky s vysokou školou, tam je nejčastější vstupenkou právě absolvování gymnázia. U středního školství pak ve většině případů spíše než absolvovaný obor rozhodují kvality uchazeče. Jeho všeobecný rozhled a flexibilita, orientace v technologiích a trendech, předpoklady pro projektový management. Není jedna škola, která by uměla všechno toto studenty naučit. Podstatnější je, aby studenty naučila učit se, a to ideálně celoživotně.
Chápu firmy, které nemají vlastní kapacity pro vzdělávání svých zaměstnanců a nutně potřebují, tady a teď, obsadit specializované technické pozice. Na druhou stranu, z pohledu státu i trhu, a to včetně trhu práce a vzdělávání, platí, že jistější a perspektivnější je multifunkčnost a schopnost rychle změnit obor, bude-li to nutné.
U nás je to tak, že skladník latinu opravdu nepotřebuje – jelikož tuto práci stále více zastávají roboti a software. A ti, kdo je řídí, těm stačí „pouhá“ angličtina. Ta je ovšem v dnešní globální ekonomice pro úspěch nepostradatelná už téměř u jakékoli pozice. Kdo by to byl řekl, že také ve šroubárně bude jednou potřeba i humanitní vzdělání?
