Rusko mrzne. Trubky s teplem jsou leckde staré 60 let a praskají, Kreml radši investuje do války

Jako by se oblaka drala ze země. Bílý dým stoupá k nebi, v okolí je mlha. Nejde o žádný požár, ale o prasklé potrubí s teplou vodou v Novosibirsku. Pro jeho obyvatele nešlo o ojedinělou záležitost, mezi 11. a 19. lednem tam zaregistrovali ještě několik dalších poruch. Stovky domů kvůli tomu zůstaly bez topení a poté, co se vařící voda vylila do ulic, utrpělo popáleniny 13 lidí. A zatímco ve čtvrtek tam bylo tepleji než běžně – minus deset stupňů Celsia, místní už se připravují na příchod teplot pod minus 20 stupňů.

Podobné havárie potrubí se teď Ruskem šíří jako epidemie a zasahují všechny tamní regiony. V zemi kolabuje topení, na řadě míst chybí i voda a elektřina. Na vině jsou dlouhodobě zanedbané rozvodné sítě. Podle nezávislých médií jsou za hranicí životnosti asi dvě třetiny inženýrských sítí, v některých regionech je pak situace ještě horší. Kreml však potřebné peníze dává do války na Ukrajině.

„Venku je minus 18, doma 13 stupňů Celsia,“ stěžuje si obyvatelka západoruského města Orel na síti VKontakte. V jejím bytě vychladly radiátory kolem třetí hodiny ráno. „Nikoho to nezajímá.“ Ve městě se 300 tisíci obyvateli každopádně nejde o první havárii topných sítí, ta předchozí zasáhla místní jen pár dní předtím.

Důvod havárií po celém Rusku je zřejmý. Rozvody jsou totiž nezřídka staré 40, ba dokonce i 60 let. Podle investigativního webu Važnyje istorii je v Rusku fatálně opotřebováno 60 procent inženýrských sítí, někteří úředníci hovořili až o 70 procentech.

Třeba v Kyzylu, hlavním městě jihosibiřské Tuvinské republiky, je i podle oficiálních odhadů třeba vyměnit 95 procent vodovodních a 85 procent kanalizačních sítí. A nehod s časem samozřejmě přibývá.

Reportáž

Konec dvou sprch pro 224 lidí i zimy. Jak české peníze pomáhají zvládat na Ukrajině následky války

29. 1. 2024 ▪ 4 min. čtení

Expert, který stanici BBC požádal o anonymitu, pak uvádí důvod, proč dosud nikdo z politiků stav trubek neřešil. „Ti, kteří kradli, jednoduše doufali, že se žádná nehoda nestane. Tam, kde na opravy nestačily regulované poplatky, místní vládci doufali, že problém dopadne až na jejich nástupce ve funkci,“ dodává.

Problém také je, že se soukromé firmy nehrnou do toho, aby v provinciích provozovaly tyto služby. Podle informací státní agentury Rosenergo z roku 2021 byla jen necelá čtvrtina podniků dodávajících teplo privátních. Důvodem nechuti firem podnikat v této oblasti je, že stát stanovuje cenové tarify. Ty jsou nízké, aby si Kreml koupil loajalitu veřejnosti. Jenže i tak mají lidé problém platit tyto ceny: podle statistiků z Rossatu jde v průměru o desetinu rodinného rozpočtu.

Jak připomíná BBC, podle odborníků by oprava celé sítě veřejných služeb stála zhruba tři biliony rublů, asi 770 miliard korun. Jenže Kreml má jiné priority. Moskva podle různých odhadů utratí za zbrojení a válku na Ukrajině 10,8 bilionu rublů, tedy více než 3,5násobek. Což je asi 30, podle jiné metodiky až 40 procent všech výdajů země. Na opravu trubek pak už nemá stát dostatek peněz.

Rusko zanedbalo i bytový fond včetně výtahů. Web Meduza s odkazem na moskevská média tvrdí, že v příštím roce bude třeba vyměnit na 100 tisíc výtahů. Na obnovu 45 tisíc z nich, které fungují v obytných domech, ale údajně nejsou peníze. Situaci komplikuje i fakt, že ceny výtahů rostou a po válce na Ukrajině odešli z ruského trhu dva z vůbec největších globálních producentů těchto zařízení, tedy firmy Otis a Kone.