Vysoké školy nestíhají. Gates a Jobs změnili svět i bez titulu

V září jeho firma Scio otevře už dvacátou školu a chystají se na další. Zájem o alternativní vzdělávání pořád roste, přihlášek jim chodí rok od roku víc.

Než jsme se setkali, sdílel jste příspěvek o tom, jak umělá inteligence (AI) promění školy. Například že AI bude fungovat i v roli spolužáků, učení se může stát návykovým nebo že některé školy zůstanou bez učitelů. Kdy takové změny můžeme čekat?

To už se děje. V Americe už existuje škola Alfa, která je bez učitelů a děti se učí s umělou inteligencí. Napíšete jí, ať vás naučí třeba teorii relativity, a ona to udělá, můžete se doptávat, čemu nerozumíte, můžete se nechat přezkoušet. Ve škole jsou jen asistenti, kteří tam na děti spíš dohlížejí a pomáhají jim a směrují je.

Umělá inteligence ale stále ještě hodně chybuje…

To je pravda, ale lidé taky chybují. Někde to vadí víc, někde vůbec. Ale dejme tomu pár měsíců a věřím, že se chyby odladí. Pak si dovedu i představit, že děti nebudou muset být ve škole vůbec a budou se učit doma. A zajímavý je i nápad, že umělá inteligence bude třeba na vysoké škole i v roli spolužáka. Utvoří se skupinky a jeden z členů bude AI, která bude přicházet s nápady a upozorňovat na chybná nebo lepší řešení, moderovat diskusi. Myslím, že většina z nás umělou inteligenci pořád dost podceňuje.

Podle vás změní školství víc než třeba internet?

Rychlost, kterou umělá inteligence pronikne do vzdělávání, bude mnohem větší než u všech předchozích věcí. A proč? Protože se na ni rychle adaptují děti. Samozřejmě že ne všechny. Ale spousta dětí už ji pro práci do školy využívá ve všem možném. Vezměte si, že rok poté, co se dostala umělá inteligence do světa, fakulta na Vysoké škole ekonomické ruší bakalářské práce. To je extrémní rychlost na to, že v akademickém prostředí vždycky všechno strašně dlouho trvá. Takže děti budou napřed a možná taky přijdou na to, že spousta věcí, které se ve škole učí, vlastně vůbec není potřeba, protože je umí umělá inteligence.

To se říkalo i s příchodem internetu.

Jenže učitelé ani děti se na něj neadaptovali tak rychle. Internet tu máme od roku 1993. Trvalo deset let, než ho děti začaly skutečně používat. Umělou inteligenci tady máme rok a tři měsíce a už se používá, nikdo o ní nepochybuje. Děti vědí, že jim umělá inteligence udělá protokol z laboratoří k Pascalovu zákonu a napíše za ně domácí úkol. Když jazykový model upozorní, že jsou trojkaři, napíše za ně úkol tak, aby výsledek odpovídal jejich úrovni. Učitel nemá šanci to rozpoznat. Když přijde žák s tím, že by se chtěl stát z trojkaře dvojkařem, umělá inteligence začne jeho práce zlepšovat.

Zahrnují základní a střední školy podle vás AI do výuky dostatečně?

Jsem překvapen, kolik je učitelů, kteří s umělou inteligencí začali pracovat. Eva Nečasová s organizací AI dětem má podchycených 900 škol, to není málo. Čekal jsem, že školy budou konzervativnější.

Jak využíváte umělou inteligenci ve Scio­Školách?

Například máme něco, čemu říkáme ScioChat. Je to školní aplikace, která je propojená s GPT‑4, takže všechny děti skrz ni mohou využívat výhody placené verze ChatGPT a nás to nestojí tolik, jako kdybychom každému dítěti zaplatili přístup zvlášť, a vyhneme se také věkovému omezení. Pracujeme na tom, aby se ve školách umělá inteligence využívala co nejvíc. Někde už se využívá hodně, jinde zase tolik ne.

V září budete otevírat jubilejní 20. ScioŠkolu. Vidíte stoupající zájem o alternativní vzdělávání?

Budeme otevírat čtyři školy, takže jich nakonec bude i víc. Zájem narůstá, částečně je to, myslím, i tím, že jsme zlepšili způsob informování veřejnosti a také jsme zavedenější, známější a lidé vědí, co od nás mohou čekat. Už se k nám přestali hlásit rodiče, kteří očekávají, že jsme výkonová škola, která jejich děti naučí skvěle cizí jazyky, matematiku a připraví je na mezinárodní maturitu.

A na co své studenty tedy připravujete?

Na budoucnost! To je základ naší vize i mise. Máme osm cílů vzdělávání, a ty když budou naši absolventi mít, měli by si v budoucnosti poradit, ať bude jakákoliv. Například Odolávám nejistotě, neúspěchu a stresu nebo Rozumím sám sobě, Řídím a poháním své učení, Vybírám si, co si pouštím do mysli. To jsou kompetence, které pro budoucnost budou potřebovat nejen dnešní děti, ale každý z nás.

Jak zvládáte hlídat srovnatelnou kvalitu ve dvacítce škol?

Hodně dbáme na to, aby se vedení škol potkávalo, minimálně čtyřikrát do roka naživo. Náplní setkání je z velké části výměna zkušeností. Dále máme skupiny čtyř až pěti škol, které se vídají a spolupracují ještě těsněji a ve skupině jsou vždy školy seniornější i novější. Kromě toho každou školu má na starosti jeden člen Rady ScioŠkol, který se jí věnuje, jezdí tam a má přehled o tom, co se v ní děje. Pokud by někde nastaly problémy, máme profesionály, kteří je pomohou řešit.

Jak se vám hledají průvodci a ředitelé do vašich škol? Dá to práci, sehnat kvalitní lidi?

Na místo ředitele se nám do konkurzů hlásí v průměru 80 lidí, takže máme z čeho vybírat, i když se stalo i to, že jsme si nevybrali a konkurz opakovali. Máme vysoké nároky. Musí projít testy, assessment centrem (ověřují se zde reakce v praktických situacích v souvislosti s budoucí prací – pozn. red.), ukázat, co umí ve škole, a pak ještě zvládnout závěrečný pohovor. Na místo průvodce se hlásí zájemců v průměru asi třicet. Nedáváme jim o moc více peněz, než by dostali na veřejných školách, ale nabízíme zajímavou a smysluplnou práci, v níž se mohou realizovat. Navíc nevyžadujeme pedagogickou kvalifikaci.

Kolik lidí ve vašich školách nemá pedagogické vzdělání?

U vedení školy je to asi půlka, mezi průvodci dvě třetiny. V našem pojetí výuky to není problém. Naopak se skoro zdá, že je problém, když ho někdo má. V Česku se totiž studuje vždy hlavně nějaký předmět. Absolventi pak mají pocit, že když pět let studovali dějepis, musí dětem předat vše, co se naučili. A to my nechceme. Každý nový průvodce, člen vedení i asistent musí před nástupem absolvovat týdenní akademii a pak probíhá i průběžné celoroční vzdělávání. Nově otevíráme i doplňkové pedagogické studium pro veřejnost. Tedy lidé, kteří si budou chtít doplnit pedagogické vzdělání v jiném duchu, než obvykle pedagogické fakulty nabízejí, budou mít možnost. A taky budeme od září otevírat základní uměleckou školu.

Proč zrovna uměleckou školu?

Rozhodli jsme se uspokojit poptávku rodičů, kteří chtějí, aby si jejich dítě vyzkoušelo hrát na flétnu nebo na piano, tancovalo či malovalo obrázky, ale bez toho drilu, který ze „zušek“ známe – cvič každý den hodinu a za týden mi ukážeš, jak ses to naučil. Budou si moci vyzkoušet více činností, a co je bude nejvíc bavit, pak dál rozvíjet. A taky jsme chtěli nějak smysluplně využít prostory škol, které jsou odpoledne volné.

Odchází ze ScioŠkol děti na osmiletá gymnázia?

Jednotky. My je na přijímací zkoušky, které jsou podle mého hloupě drilovací, nepřipravujeme. Když chce někdo odejít, musí se na ně naučit sám.

Používáme metaforu, že jsme indická restaurace a vaříme indická jídla a ta jsou občas pálivá. A když přijdou rodiče a chtějí svíčkovou, jim říkáme, že si špatně přečetli jídelní lístek a že svíčkovou fakt neděláme.

Foto: HN – Libor Fojtík

Na jaké školy se vaši absolventi hlásí?

To je opravdu různé. Často oproti očekávání rodičů, většinou vzdělaných lidí ze střední třídy, se méně hlásí na gymnázia a více třeba na školy uměleckého typu. Ze středních škol zase tolik absolventů nemáme, ti odcházejí do zahraničí, dávají si pauzu. Nebo nastoupí na vysokou školu a po pár měsících nám oznámí, že takový nezájem o jejich rozvoj nečekali, a jdou si dělat něco svého.

Myslíte si, že význam formálního vzdělávání ze škol klesá?

Určitě. Už před dvaceti lety v časopisu Forbes vyšel žebříček stovky CEO největších firem v Americe a mezi nimi byli tři, kteří neměli vysokou školu – Bill Gates, Steve Jobs a Michael Dell. A v roce 2012 už jich bylo pětadvacet. K tomu, abyste založili jednu z nejúspěšnějších firem na světě, očividně nemusíte mít vysokou školu. Svět se strašně rychle vyvíjí a mění. Školy, které se řídí pouze státním kurikulem a čerpají jen z učitelů připravených na veřejných pedagogických fakultách, nemohou stíhat rychlost vývoje. Kde vezmete lidi, kteří by děti vzdělávali v umělé inteligenci? Než by se ten obor akreditoval a otevřel a než by ho studenti dokončili, tak umělá inteligence bude dávno někde jinde. Dnes už není v moci vysokých škol poskytovat hodnotné vzdělávání.

Jak vám fungují školy finančně? Hádám, že dobře, když otevíráte pořád další a další?

ScioŠkoly už tvoří tři čtvrtiny obratu celého Scia. Stojí stranou jiných aktivit Scia, jako jsou přípravné kurzy na přijímačky nebo Scio testy. Školy se financují samy, ze zákona ani nemůžete generovat zisk, takže peníze se točí pořád dokola. Každá škola prvních pár let prodělává. Musíte investovat do nákladů na přestavbu budovy, což často kvůli hygienické vyhlášce a stavebním a požárním předpisům není jednoduché.

Investice do vzdělání

Učení bez známek a testů? Zájem sílí

31. 1. 2024 ▪ 14 min. čtení

Hygienickou vyhlášku jste kritizoval, že kvůli ní musíte řešit nesmysly.

Novela této vyhlášky se je snaží odstranit, ale zasekla se na ministerstvu zdravotnictví, prý se panu ministrovi Válkovi nelíbí, že v ní mohou být společné záchody pro kluky a holky. Myslím, že by mu měl někdo vysvětlit, že v mateřské škole to tak je odnepaměti, tak bych ho prosil, ať už to konečně podepíše. Hlavně kvůli mateřským školám, těm to pomůže.

Jinak jsou ale největší náklady v lidech. Musíme je platit mnohem dřív, než začne školní rok, aby školu připravili. A když škola začíná, obvykle nemá ještě tolik žáků, ti přibývají až postupně. Tedy mít více škol je stabilnější, máte výhody z rozsahu. Když někde nečekaně vypadne ředitel, můžete ho dočasně nahradit někým z jiné ScioŠkoly, než najdete někoho nového.

Vždycky jste říkal, že největší překážkou změn ve vzdělávání jsou rodiče. Pořád to tak podle vás je?

I někteří rodiče našich žáků mají konzervativnější představy, než předstírají, když se do ScioŠkol hlásí. Občas to naráží. My na tyhle situace používáme metaforu, že jsme indická restaurace, vaříme indická jídla a ta jsou občas pálivá. A když přijdou rodiče a chtějí svíčkovou, říkáme jim, že si špatně přečetli jídelní lístek a že svíčkovou fakt neděláme. A když už potřetí chtějí svíčkovou, říkáme jim, že už jen obtěžují personál, ať se seberou a jdou někam, kde dělají svíčkovou.

Ve veřejném školství se to posouvá, ale jenom trošku. Pořád převažují konzervativní rodiče, kteří žijí v představě, že děti by měly projít stejnou školou, jakou měli oni. Přitom sami narážejí na různé problémy pramenící z toho, že se v dnešním světě nemohou zorientovat. Ve škole nás nikoho neučili, jak se vyrovnávat s nejistotou, jak řešit konflikty, jak říkat „ne“ nebo jak pracovat se svým časem. Málokdo to umí, lidem to pak komplikuje život, ale od školy nečekají, že by něco takového mohla děti naučit, protože je to také škola nenaučila.

Jak hodnotíte snahu ministra školství Beka radikálně seškrtat počet oborů a rozšířit všeobecné vzdělávání?

To je úplně v pořádku, ale teď jsem četl, že se tomu kraje brání, to je absolutní nepochopení budoucnosti. Jen opravdový zabedněnec si může myslet, že dnes víme, kolik za čtyři roky budeme potřebovat lidí s kvalifikací zpracování usní, plastů a pryže nebo výrobce pokrývek hlavy, a takových oborů máme téměř tři sta. Přemlouvat rodiče, aby na takový obor dali svoje dítě, by snad měl být trestný čin. Mimochodem Rakousko a my jsme země, které mají nejméně všeobecně vzdělávacích oborů. Jsme na polovině průměru Evropské unie, to není dobře. Bohužel, lidé mají stále představu, že dítě musí mít nějaké speciální nadání, aby mohlo studovat gymnázium. Ono to vyhovuje i gymnáziím, vybrat si ty nejchytřejší a ty pak vzdělávat.

Jak vidíte budoucnost gymnázií? Nesníží se jejich úroveň, když je otevřeme téměř všem?

Myslím, že rodiče svůj postoj přehodnotí, pokud je skutečně otevřeme, horší to bude s učiteli a řediteli gymnázií. Víceletá gymnázia až na výjimky považuji za nejkonzervativnější školy, které učí zastaralý obsah zastaralými metodami. Sestroj trojúhelník ze tří těžnic a všechny třídy členovců, díla Vrchlického. To teda opravdu žádná příprava na budoucnost není.

A neučí to proto, že předpokládají, že na nich studují budoucí lékaři či právníci a ti tyhle znalosti budou při dalším studiu potřebovat?

Zrovna lékaři a právníci jsou dvě profese, které umělá inteligence ohrožuje možná nejvíc. Na základě rentgenů, vašeho rozboru krve nebo záznamu EEG už dnes umí analyzovat váš zdravotní stav stejně dobře jako průměrný lékař. Má mnohem víc informací a stále se učí. Cokoliv nového se objeví, může AI vědět. A to píšeme rok 2024. Když dneska budete studovat medicínu, dostudujete ji v roce 2030. Co v tu dobu budě umět umělá inteligence, to si vůbec neumíme představit.

A právník?

V Americe právo vychází z dřívějších rozhodnutí soudu. Ta si musí právníci nastudovat. Když bude některý opravdu šikovný, za celý svůj život jich nastuduje 10 tisíc, umělá inteligence jich má nastudovaných miliony. Juniorní právník v Americe je už teď ohrožená pozice.

Jaká jsou podle vás rizika umělé inteligence ve vzdělávání?

Světoznámý profesor Mitchel Resnick z MIT varoval před tím, že umělou inteligenci můžeme i ve vzdělávání použít špatně – tím, že bude umět naučit všechno, přináší riziko, že děti dokáže motivovat a naučit i věci, které jim k ničemu nebudou. Všechny láčkovce, lumírovce, lišejníky. Kdyby děti na konci základní školy uměly všechno, co se píše v rámcových vzdělávacích programech, tak už v hlavě nebudou mít místo na nic jiného a budou z nich naprosto nepoužitelní lidé. Pokud bude umět umělá inteligence zařídit, aby děti bavilo učit se orgány kruhoústých, tak se je naučí, jenže to jim bude v životě k ničemu. Zdá se mi, že některé americké projekty jdou bohužel přesně tímhle směrem.

Investice do vzdělání

Stáhněte si přílohu v PDF

Ministerstvo školství chystá už pár let revizi rámcových vzdělávacích programů, které nám říkají, co mají děti na konci základní školy umět. Má to vůbec cenu měnit, když si školy stejně programy přizpůsobují, a než se revize dokončí, bude už zase trošku zastaralá?

Dělat to v době nástupu umělé inteligence je opravdu nešťastná chvíle. Ani dnes ještě neumíme posoudit, co všechno ještě změní a co třeba úplně eliminuje z našich životů. A druhá věc, nemyslím si, že ten výsledek samotný, nový rámcový vzdělávací program, může něco změnit. Ale důležité je, že se na tom pracuje, vedou se o smyslu vzdělávání debaty a hádky a čím dál více lidí přemýšlí o tom, co by vlastně děti měly umět. Je důležité mít lidi, kteří o takových věcech přemýšlí.

Co jste říkal na to, jak chtěl ministr Bek ušetřit tím, že omezí dělení hodin, tedy sníží počet těch, které školám proplatí?

Nakonec je to snížení takzvaného PHmaxu na 95 procent, ale většina škol nedosahuje ani na devadesát, takže se neušetří skoro nic. Já si myslím, že nejlepší možná úspora je snížit počty hodin žákům. Děti tráví ve škole spoustu času, malé i velké, každá další hodina má menší přínos než ta předchozí. Efektivita hodin klesá. Když snížíme počet hodin, můžeme propustit nějaké učitele. Věřím, že kdyby každý ředitel propustil ty nejhorší, vzdělávání žáků nijak neutrpí. Děti budou mít víc času a peníze by se pak mohly použít na zvýšení platů těm dobrým, kteří ve škole zůstanou, a i by se něco ušetřilo.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Investice do vzdělání.