V roce 2005 byl jednou z hlavních postav obřího podvodu, při němž státní Česká konsolidační agentura přišla o půl miliardy korun. Šestapadesátiletý Miloš Skořepa byl kvůli tomu odsouzen na osm a půl roku ve vězení a po odpykání poloviny trestu usiloval o podmínečné propuštění. Neúspěšně. 

Skořepa sice obdržel během svého pobytu ve vězení již devět pochval a slíbil, že se pokusí škodu splácet, podle předsedkyně senátu Obvodního soudu pro Prahu 4 Moniky Kozelkové to ale bylo nedostatečné. Soud prý nepřesvědčil o tom, že by se polepšil.

„Je to standardní hodnocení, nevyplývá z toho, že by se nějak vyjímal mezi ostatními odsouzenými a že na sobě skutečně intenzivně pracuje,“ konstatovala s odkazem na udělené pochvaly. Skořepovi soudkyně podle svých slov ani příliš nevěří snahu aspoň část škody uhradit.

Skořepa v roce 2005 přemluvil úředníka nyní již zaniklé státní agentury Jana Šika, aby mu na účet u švýcarské banky UBS poslal půl miliardy korun z účtu, který agentura spravovala pro jinou společnost. Šikovi sliboval, že uvedené peníze, které prý ležely ladem, zhodnotí. Půlmiliarda ale obratem zmizela převodem přes několik dalších účtů a Šik skončil na pět a půl roku ve vězení.

O tři roky delší trest pak dostal Skořepa, který ale mezitím uprchl do zahraničí a byl dopaden před čtyřmi lety ve Spojených arabských emirátech. Po vydání do Česka požádal o obnovu řízení, ale soud mu původní trest potvrdil. Z něj si zatím – včetně vydávací vazby – odpykal čtyři roky, tedy necelou polovinu.

Švýcarská banka, která zmizení peněz nezabránila, v rámci narovnání vrátila 404 milionů korun. Zbytek by tak nyní měl splácet právě Skořepa. Zatím ale zaplatil pouhých 55 tisíc korun.

Skořepa se soud snažil přesvědčit hlavně tím, že pokud jej propustí, bude moci splácet výrazně rychleji. Byť roky strávil na útěku, je vystudovaný lékař a nedávno začal pracovat v pankrácké vězeňské nemocnici. A s jejím vedením se podle svých slov již dohodl, že i po případném podmínečném propuštění by tam zůstal.

„Požádal jsem o přijetí do lékařské komory, v patnácté platové kategorii bych mohl mít až sto tisíc korun měsíčně,“ uvedl Skořepa s tím, že by si kvůli rychlejšímu splácení vzal i vedlejší zaměstnání. „Když budu ve výkonu trestu, tak moc nepřispěju,“ poukázal.

Žalobce: Lituje jen sebe sama

Jeho slovům ale nevěřil státní zástupce Filip Šimek. Ten poukázal na to, že škodu začal Skořepa splácet až poté, co požádal o podmínečné propuštění. Podle něj navíc lituje jen sebe sama a o zmizelé půlmiliardě mluvil jen jako o „nepovedené obchodní záležitosti“. „Měl by se zaměřit na splácení skutečné škody. Závažná trestná činnost se nemůže vyplácet,“ poukázal Šimek.

Nevěrohodně Skořepa soudnímu senátu vysvětloval i to, proč se 13 let skrýval. „Byl jsem v cizině, o nástupu k trestu jsem nevěděl,“ říkal Skořepa s tím, že měl i zablokovaný pas. „Případ byl hojně medializován, jen těžko lze uvěřit, že nevěděl o svém odsouzení,“ reagoval žalobce. Ostatně o svém prvním odsouzení musel Skořepa vědět, protože se proti němu i odvolal.

Právě to, že se skrýval a byl zadržen až na základě mezinárodního zatykače, bylo podle soudkyně Kozelkové jedním z důvodů, proč jeho žádost o podmínečné propuštění zamítla. „Přitěžuje mu, že do výkonu trestu musel být dodán,“ uvedla Kozelková.

Podle ní Skořepa ani nedoložil, že po svém propuštění má skutečně zajištěnou práci, ze které by své dluhy splácel: „Soud v dané chvíli nemá jistotu, že odsouzený bude schopen a ochoten řádně hradit škodu.“

Se zamítnutím žádosti o propuštění Skořepa nesouhlasil a oznámil, že se odvolá. „V rámci výkonu trestu splňuji požadavky na podmíněné propuštění a moje resocializace je možná. Mám silné rodinné zázemí, zajištěnou práci i ubytování,“ argumentoval Skořepa.

 

Stát vymáhá peníze po Savovovi

Případem zmizelé půlmiliardy z České konsolidační agentury se stále zabývá i Obvodní soud pro Prahu 7. Ministerstvo financí, které je nástupcem zaniklé agentury, totiž chybějících 96 milionů korun vymáhá současně po uprchlém podnikateli Františku Savovovi. Ten totiž i podle vlastní výpovědi Šika se Skořepou seznámil a část ze zmizelé půlmiliardy pak skončila na účtech firmy, kterou ovládal.

Podle bankéře UBS byl Savov dokonce na schůzce, při níž Skořepa založení účtu v bance domlouval. I když Savov nakonec nebyl obviněn a v případu figuruje pouze v roli svědka, podle ministerstva financí to nebrání tomu, aby po něm vrácení peněz vymáhalo. „Pan Savov věděl, že jsou to prostředky z trestné činnosti, a přistály na účty, které ovládal. Místo toho, aby je vrátil, tak si je prostě ponechal,“ uvedl už loni za ministerstvo financí David Rais, který má případ na starosti.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.