Desítky tisíc lidí by mohly přijít o podporu v souvislosti s novým, tvrdším přístupem státu k nejchudším, ale zároveň pasivním lidem na sociálních dávkách. Týká se to především těch, kteří mají dlouhodobě problém si najít či udržet práci. Kdo totiž bude mít měsíční příjmy pod sedm tisíc korun, tedy 1,42násobek životního minima, bude muset prokazovat, že se snaží svou situaci zlepšit. „Sociální dávky už nebudou zadarmo,“ vzkázal jim tento týden ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL), když představoval revizi celého systému. Zatím ale není jasné, jak přísně se bude jejich snaha hodnotit.  

Jak už dříve informovaly HN, vedle seskupení čtyř stávajících forem pomoci do jedné „multidávky“ bude zásadní novinkou podmínění dávek pracovní aktivitou, nebo alespoň snahou si práci najít. Aby člověk s žádnými nebo velmi nízkými příjmy získal finanční podporu, konkrétně na živobytí, na bydlení či na děti, bude si muset nechat na úřadu práce vypracovat takzvaný aktivizační plán – postupné kroky, jak se ze špatné sociální situace dostat.

Plán v první řadě znamená, že dotyčný musí být evidován na úřadu práce a spolupracovat s ním. Má vést nejen k nalezení práce či rekvalifikaci, ale k celkovému začlenění takového žadatele a jeho rodiny do společnosti – zajištění vhodného bydlení, oddlužení, pravidelné posílání dětí do školy. Odborníci už ale teď odhadují, že plán nebude snadné pro řadu lidí splnit. Hrozí jim tak, že o dávky přijdou.

„Jde o 60 až 70 tisíc potenciálních příjemců sociální dávky. Je otázka, zda se tím zpřísněním dávek dotyčný nastartuje pro návrat na trh práce,“ pochybuje například ředitel vládní Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček.  Plnění plánu bude podle jeho názoru nemožné například pro lidi, kteří mají překážky pro vstup na trh práce. Problémy mohou mít například ti, kteří nechtějí pracovat legálně, protože jim většinu příjmu sebere exekuce.

Představa ministerstva je taková, že úředník bude vedle volných pracovních míst a rekvalifikací nabízet nebo zprostředkovávat nezaměstnanému také dluhové poradenství či sociální práci – třeba ve spolupráci s neziskovkami. Podle Jana Černého z organizace Člověk v tísni dnes systém dávek nepřispívá k tomu, aby se člověk v hmotné nouzi odrazil ode dna: „Ale spíš ke konzervaci a mezigeneračnímu přechodu chudoby z rodičů na děti. Dávky nejsou brány jako investice, ale jen jako peníze na přežití.“ 

Jurečka připouští, že na úřadech práce se bude muset ke klientům z řad dlouhodobých příjemců dávek změnit přístup. „Kvalita pracovně-sociálního poradenství se má významně zlepšit,“ uvedl ministr s tím, že v praxi se to má stát ještě letos v rámci transformace celého úřadu. Další podrobnosti ale ministr nesdělil.

Není tak jasné ani to, co bude s těmi, kteří systémem propadnou. „Lidé dlouhodobě či celoživotně nezaměstnaní, lidé, kteří opakovaně selhávají v komunikaci s úřady, lidé závislí na čemkoli nebo jenom bez sociálních návyků či kontaktů, lidé duševně nemocní, kteří se neléčí, anebo třeba ti, o které trh práce jenom nestojí,“ vypočítává ohrožené skupiny bývalá ředitelka úřadu práce a poradkyně v oblasti sociální politiky Marie Bílková.

Šimáček předpovídá, že úředníci budou mít v tomto směru těžkou situaci. „I když úřadům práce digitalizací některých dávek ubude agenda, odhaduji, že úředníků na aktivizační plány bude vyčleněno jen zhruba k tisícovce. Obávám se, že z větší části bude takový plán formalistický, nebude naplnitelný,“ říká Šimáček. Samotné úřady práce se přitom potýkají s dlouhodobě špatnou personální situací, loni například úředníci stávkovali kvůli přetížení a nízkým platům. 

Z informací zveřejněných ministerstvem není také zatím jasné, jestli lidé, kteří plán do puntíku nesplní, o dávky přijdou úplně, nebo jen zčásti.

Sociolog a člen Národní ekonomické rady vlády Daniel Prokop zpřísnění podmínek pro nárok na dávku vítá. Varuje ale, že dnes postupují úředníci napříč republikou k vyřazování nezaměstnaných z evidence s odlišnou mírou přísnosti či benevolence. „Musí se vyjasnit, za jakých podmínek bude docházet k vyřazení z evidence, aby byl člověk varován dopředu a měl nějaký čas například napravit povinnou docházku na úřad,“ vysvětluje. 

Největší problém pak vidí ve sladění sociálních dávek s exekucemi a insolvencemi. „Tam existuje past, že se člověku nevyplatí pracovat. Část příjmu se dotyčnému sráží na splátky, nicméně nárok na dávku se počítá z příjmu před exekucí či insolvenční srážkou. Lidé pak nemají motivaci pracovat víc, to je třeba dořešit,“ říká Prokop. Podobně mluví i Černý – upozorňuje, že vymáhací průmysl tlačí na to, aby mohl zabavovat dlužníkům více než dnes

Na současných čtyřech dávkách, které se mají sloučit do jedné „multidávky“, stát loni lidem vyplatil 29 miliard korun. Aktuální revize systému bude podle Jurečky rozpočtově neutrální – část lidí může o dávky přijít, naopak některé rodiny dávku získají nově. A to i proto, že bude jednodušší o ni požádat. Tím, že nebudou o každou podporu žádat samostatně, ale budou prokazovat své nároky na pomoc v jednom balíku, se může ukázat, že mají nárok i na další pomoc – například vedle přídavku na dítě také na podporu bydlení. 

Změny ve výpočtu a v novém nastavení podmínek se dotknou až milionu lidí. Většina těchto lidí nicméně pracuje a stát jim dávkami jen pomáhá dorovnávat rodinné rozpočty. Celý návrh zákona v paragrafovaném znění chce ministerstvo předložit k připomínkám do konce března. Změny by pak měly začít platit příští rok.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist