Sedm věcí, ve kterých jsou Češi opravdu výjimečně dobří. A není to pivo nebo porno

V Česku máme spoustu věcí, ve kterých jsme zejména v přepočtu na obyvatele naprostá světová špička: spotřeba piva, počet pornohvězd, vyrobená auta, turistické značky, metalové koncerty, foukané sklo… To všechno je známé, je ale celá řada dalších oborů a činností, o kterých třeba není tolik slyšet, ale jsme v nich opravdu výjimeční.

Někde jsem si před lety přečetl, že Česko má nejhustší síť veřejných knihoven a železničních tratí na rychlost do 50 km/h na světě, což z nás dělá mimořádně cool zemi pro 19. století. Jenže teď jsme v 21. století, takže je potřeba ty cool věci hledat trošku někde jinde.

To zároveň ale neznamená, že všechno staré je automaticky špatně. Velký obdiv naopak zaslouží převedení letitého umu do moderního hávu, zvlášť pokud je to byznysově úspěšné. I takových věcí u nás máme dost a rád je ve svém výčtu sedmi věcí, ve kterých jsou Češi opravdu dobří, uvádím.

Výchova policejních psů

Před několika lety jsem byl v parku Lakeside v centru kalifornského města Oakland svědkem prapodivného výjevu. Zavalitý afroamerický strážník na svého služebního vlčáka volal „k nosé“, „set-ni“ a „shtec-key“. Byly to lehce zkomolené verze psích povelů v češtině. Jak se ukázalo, oaklandská policie, a spoustu dalších měst ve Spojených státech, kupuje německé a belgické ovčáky vytrénované v Česku docela často. Prý mají nejlepší genetickou výbavu a temperament a vyjdou zhruba na 10 tisíc dolarů.

Kynologická tradice a výchova policejních a vojenských psů v Česku zesílila během hlídání železné opony. A její odkaz po revoluci dostal i čistě komerční nádech.

Oaklandská policie si pořizuje krátkosrsté belgické ovčáky z chovatelské stanice De Alphaville Bohemia z východočeských Smiřic. Ta je mezi desítkami tuzemských stanic při výchově plemene malinois vyhlášená, nakupují tam záchranáři, policisté i ozbrojené složky na nejrůznější úkoly, včetně vyhledávání drog či vzácné slonoviny.

Písmolijectví a typografie

To slovo zní archaicky, ale dnes se v něm ukrývá i velmi moderní designérská disciplína, ve které Češi patří k světovým lídrům. Harvardova univerzita, New York Times, Honda, HBO, Metropolitní muzeum v New Yorku nebo Národní muzeum v norském Oslu – to je výčet několika klientů, kteří si koupili písmo od pražského studia Displaay. Nike, galerie MoMA, Univerzita v Portu, plakáty londýnského Fashion Weeku nebo nizozemské poštovní známky – to jsou zase zákazníci konkurenčního českého studia Heavyweight Type Foundry.

Staří písmolijci odlévali písmena pro tisk, tehdy ještě pracovali s tzv. liteřinou, tedy speciální slitinou olova, antimonu a cínu. S nástupem studené sazby a digitálního věku význam písmolijectví upadl, obor ovšem nezahynul. V mnoha ohledech se přetransformoval do typografie, která má i v Česku velkou tradici – a to i novodobou.

Ženský tenis

V první padesátce světového žebříčku WTA je osm Češek. To je podobné zastoupení, jako mají Američanky a Rusky, což je na jedenáctimilionovou zemi úctyhodný počin. Příliv nového českého talentu na světové kurty nepřestává udivovat.

I když už se na grandslamových turnajích neprosazují Plíšková či nyní těhotná dvojnásobná wimbledonská vítězka Petra Kvitová, vždycky se najde mladá krev, která vystřelí nahoru. Naposledy to na Australian Open byla devatenáctiletá Linda Nosková, která došla do čtvrtfinále.

Výroba vinylů

Co mají Rolling Stones, Madonna a U2 společného s Loděnicí? Vinylové desky. V malé vesnici nedaleko Berouna je lisují po milionech pro velké nadnárodní labely jako Universal, Warner či Sony i nezávislé umělce. GZ Media, tedy Gramofonové závody, jsou největším výrobcem vinylů na světě, ceněným odborníky i milovaným fanoušky.

Vinyly s nástupem kazet a pak cédéček vypadaly, že jsou na vymření, ale Zdeněk Pelc, pozdější podnikatel roku a jeden z nejbohatších Čechů, prozřetelně zachránil stroje na jejich výrobu. Když se vinyly jako retro vrátily do módy, byl připravený. Dnes je na tom tak dobře, že jeho tržby převyšují pět miliard a má závod i v americkém Nashvillu.

Autor HN

Nejen best in covid. V čem si Češi namlouvají, že jsou nejlepší, a v čem naopak na světovou velikost skutečně dosáhli

6. 8. 2021 ▪ 7 min. čtení

Vyhledávání na internetu

V této kategorii vděčíme za výraznou českou stopu v digitálním světě tuzemské internetové jedničce – portálu Seznam.cz. Na jeho homepage denně chodí téměř čtyři miliony lidí, a když přičtete všechny jeho přidružené služby jako Sbazar či Novinky, máte zásah 95 procent české internetové populace.

V domácích podmínkách skvělé, ale čím je Seznam výjimečný ve světě? Vyhledáváním. Až do nástupu chytrých telefonů s Androidem to byl u nás mezi Googlem a Seznamem zcela vyrovnaný souboj (a i dnes si český zástupce drží významný tržní podíl), což bylo a je z globálního pohledu něco mimořádného. Nikde jinde ve světě totiž místní hráč nedokázal a nedokáže v latince s Googlem vyrovnaně soupeřit. Jen v zemích s jiným druhem písma to mají podobně (Rusko, Jižní Korea, Čína).

Zakladatel Seznamu Ivo Lukačovič má světovou službu i ze své profesionální předpovědi počasí Windy.com, která je ve své branži absolutní špičkou co do kvality zpracování i návštěvnosti. S více než 50 miliony návštěvníků měsíčně patří mezi 500 největších webů světa.

Elektronové mikroskopy

V polovině minulého století se v Brně vyvinul první československý mikroskop, posléze tamní Tesla zavedla jejich sériovou výrobu a od té doby jsme ve vývoji a produkci světová velmoc. Tesla Brno se po revoluci rozpadla a její bývalí pracovníci založili několik menších společností, které se postupně etablovaly v dnešní trojici silných firem Thermo Fisher Scientific, Tescan Orsay a Delong Instruments. Právě tyto tři společnosti ročně dohromady vyrobí zhruba třetinu všech elektronových mikroskopů na světě.

Elektronový mikroskop na rozdíl od toho klasického využívá místo světelného záření usměrněný proud elektronů. Díky tomu poskytuje mnohonásobně lepší rozlišení a lze s ním zkoumat objekty až na úroveň jednotlivých atomů.

Cestovní pas

Nejen že je Česko jedna z nejbezpečnějších zemí na světě, zároveň ale i jedna z nejlepších, co se týče „síly“ cestovního pasu – tedy do kolika zemí vás s ním pustí, aniž byste potřebovali víza. Z nedávného přehledu konzultační společnosti Henley & Partners, citovaného portálem Business Insider, vyplynulo, že s počtem 189 zemí jsme šestí na světě, na stejné úrovni jako Austrálie či Nový Zéland a nejvýše z celého východního bloku.

Jen jedna země nám v žebříčku chybí na Švýcarsko a dvě na Velkou Británii. Ani vítězná šestice Francie, Německo, Itálie, Japonsko, Singapur a Španělsko není se 194 zeměmi příliš daleko.