Zahraniční politika Česka vůči izraelsko-palestinskému konfliktu je dlouhodobě schizofrenní. Na jedné straně Česko vykresluje samo sebe ve světě jako zemi, která zásadově sleduje univerzálnost a nedělitelnost lidských práv, úctu k lidské důstojnosti a dodržování mezinárodního práva. Na druhé straně se Česko svými zahraničněpolitickými iniciativami jakožto i hlasováním na půdě OSN a EU v rámci izraelsko-palestinského konfliktu pravidelně ocitá na pozicích, které podrývají mezinárodní právo a práva Palestinců. Připomeňme namátkou plány na přestěhování českého velvyslanectví do Jeruzaléma v rozporu s postojem OSN a EU, podporu vysídlení dvou milionů Palestinců z Gazy do Egypta, hlasování Valného shromáždění OSN o příměří v Gaze z prosince loňského roku, kde bylo Česko jednou z pouhých 10 zemí na světě hlasujících proti, nebo letošní zablokování (spolu s Maďarskem) vízových sankcí EU na 12 izraelských osadníků z okupovaného Západního břehu, kteří se dopustili násilí na Palestincích.

Zbývá vám ještě 90 % článku

Co se dočtete dál

  • Kdo řídí českou zahraniční politiku vůči Izraeli.
  • Co je podmínkou mírového řešení.
  • Jaké výsledky přináší vnímání izraelsko-palestinského konfliktu jako souboje dobra a zla.
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
za 80 Kč s mobilní aplikací
a bez reklam nebo za 40 Kč bez mobilní aplikace
a s reklamou
Máte již předplatné? Přihlásit se