Trest za práci načerno? Firmy budou bez cizinců a ještě je čeká místo ve veřejném seznamu hříšníků

Stát chystá výraznou změnu v příchodu zahraničních pracovníků. Spuštění bodového systému, díky němuž by lidé z nejžádanějších profesí mohli předbíhat ve frontě na vízum, má v příštích letech nábory v cizině zjednodušit a urychlit.

Místo nadšení ale připravovaná změna zákona vyvolává u některých zaměstnavatelů spíše starosti. Vadí jim hlavně vznik veřejného seznamu „hříšníků“, tedy firem, které dostaly pokutu za nelegální zaměstnávání.

„To, že zaměstnavateli byla uložena pokuta za jedno pochybení, ještě nemusí nutně vést k závěru, že jde o neseriózního zaměstnavatele. U větších firem, u nichž není personální agenda zpracovávána na jednom místě, nelze takovéto případy vyloučit,“ tvrdí zástupci Svazu průmyslu a dopravy v připomínkách k novele zákona o zaměstnanosti. Pouhá informace o tom, že byla uložena pokuta podle příslušného ustanovení, kdy není znám obsah a rozsah nelegálního zaměstnávání, může podle svazu namísto odrazujícího efektu naopak řadu seriózních zaměstnavatelů zásadně poškodit.

Návrh připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí, od ledna se zabývá připomínkami, které k novele přišly. Víc než o podobě samotného bodového systému se nyní diskutuje právě o nově vytvořené a veřejné „černé listině“. „Je v tom velký rozkol a aktuálně se o tom jedná,“ říká Gabriela Hrbáčková ze Sdružení pro zahraniční investice – AFI.

Rychlejší přístup k IT specialistům, strojním inženýrům nebo lékařům ze zahraničí by podle novely měly mít pouze podniky, které získají status takzvaného uznaného zaměstnavatele. Pro to musí splnit několik podmínek, například v Česku alespoň dva roky podnikat nebo nesmí dostat od inspektorátu práce pokutu za nelegální zaměstnávání. Firma, jež sankci dostane, bude z náboru cizinců vyřazena, a ještě navíc bude její jméno tři roky zmíněno ve veřejné evidenci.

Více zahraničních pracovníků pro firmy? Až polovina jich odchází z Česka předčasně

20. 12. 2023 ▪ 6 min. čtení

Tuto novinku kritizuje především Svaz průmyslu, který v tuzemsku zastupuje kolem 11 tisíc firem. Jiným zástupcům byznysu či odborářům však nevadí. „Když má zaměstnavatel vše v pořádku, tedy i pracovní smlouvu se zaměstnancem, tak se nemá čeho bát,“ míní vedoucí sociálně-ekonomického oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Jiří Vaňásek. Podle něj není možné, aby podnik dostal pokutu omylem. Častým prohřeškem je zaměstnávání lidí bez pracovní smlouvy či pracovního povolení, ale také takzvaný švarcsystém.

Spuštění veřejného rejstříku vítá také Hrbáčková, která je zároveň ředitelkou personální agentury Hofmann Personal. Změna podle ní bude tlačit na firmy, aby si více hlídaly například to, kdo jim dodává agenturní pracovníky. „Jsou tady bohužel i licencované agentury práce, které to nedělají správně. Obchází se výplata i odvody na sociální a zdravotní pojištění, třeba tím, že lidé pracují za minimální mzdu a zbytek dostávají třeba na ruku,“ tvrdí Hrbáčková.

„Pro jednu velkou firmu jsme dělali audit a zjistili jsme, že jim agentura dodávala špatné podklady. Firma žila v tom, že je vše správně, ale byla tam řada pochybení, třeba jim přivedli zaměstnance, který měl v pase razítko s vyhoštěním,“ dodává šéfka agentury.

Hrbáčkové vadí spíše podmínka, že firma bude mít na rychlejší nábor expertů ze zahraničí nárok až ve chvíli, kdy bude v tuzemsku alespoň dva roky podnikat. To omezuje jednak start-upy, které budou při svém rozjezdu shánět vhodnou posilu, ale také velké zahraniční investory, kteří chtějí vstoupit na český trh. „Ti mohou mít problém, když na domácím trhu nenajdou dostatek lidí s požadovanou kvalifikací,“ říká.

Takzvaný uznaný zaměstnavatel bude muset navíc dostatečně o zahraniční pracovníky pečovat, třeba i tím, že jim pomůže při hledání bytu. Cizinec si pak s větší pravděpodobností do Česka přivede také rodinu a usadí se zde. Dnes je problémem to, že velké množství pracovních migrantů z Česka odchází předčasně, u některých národností je to i více než polovina.

Bodový systém připravuje ministerstvo práce už od roku 2022, s návrhem mu pomáhali také odborníci z Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Původně se počítalo se startem od roku 2025, termín se ale nakonec o rok oddálil.

Systém už funguje v řadě evropských zemí a měl by podstatně zjednodušit a zrychlit papírování spojené s vyřízením žádosti o pracovní vízum. Body by cizinci získávali třeba za znalost češtiny a angličtiny, úroveň dosaženého vzdělání, věk nebo předchozí pracovní zkušenosti. Ti, kteří získají vyšší bodové hodnocení, by pak „předběhli“ ve frontě na pracovní povolení lidi z profesí, které českým podnikům tolik nechybí.

Dnes přitom nábor funguje tak, že ten, kdo si o vízum požádá dřív, na toho se i rychleji dostane. „To ale není výhodné pro české hospodářství. Profese, které potřebujeme, předřadíme na začátek, a tím pádem nebudou muset uchazeči čekat dlouhé měsíce,“ uvedla dříve pro HN ředitelka odboru integrace na trh práce na ministerstvu práce a sociálních věcí Anna Brabcová. Předřazování se bude týkat kvalifikovanějších pracovníků z ciziny, konkrétní pozice určí nařízením vláda. Lidé na pozice ve výrobě či logistice mají pro získávání víz svůj vlastní program.