Demonstrující „zemědělci“ straší Argentinou a Green Dealem. Ten přitom farmářům pomůže, říká expert

Argentina je proslulá produkcí kvalitního hovězího. V tuzemském zemědělsko-potravinářském sektoru však hraje okrajovou roli. Na celkovém agrárním importu ve výši 266 miliard korun se podílela jen 1,2 miliardy. A přesto se právě Argentina stala novým strašákem demonstrujících, kteří se v pondělí sjeli i s traktory do Prahy protestovat proti zemědělské politice vlády.

Protesty zemědělců

Dalších 25
fotografií

Od protestů, které svolal odborář Bohumír Dufek, agromagnát Zdeněk Jandejsek či některé osobnosti mající blízko k dezinformační scéně a proputinovskému vidění světa, se distancovaly tři největší zemědělské organizace. A ještě v průběhu dne se z protestů stáhli i zemědělci ze severních Čech s tím, že se s obsahem neztotožňují a že demonstrace byla ukradená jinými skupinami.

Zatímco dopoledne tak před budovou ministerstva zemědělství byli ještě přítomni skuteční zemědělci v poměrně hojném počtu, na odpolední akci na Malostranském náměstí jejich řady značně prořídly. To ale neznamená, že by šlo výhradně o akci dezinfoscény. „Zaprvé nám vadí Green Deal, který na nás zbytečně tlačí. To pak budeme dovážet maso z Argentiny, když si ho můžeme vyrobit doma?“ zdůvodnil HN svou účast na druhé části protestů muž ze skupiny zemědělců ze Želatovic na Přerovsku. A obava z „Argentiny“ zaznívala i od dalších demonstrantů. 

VELKÉ ČTENÍ

Když pole neplodí jen jídlo. Jak se mění zemědělství a sklízí se i dřevo, elektřina či certifikáty

22. 9. 2023 ▪ 14 min. čtení

Farmář z Přerovska tak shrnul, o co protestujícím vlastně jde. Předem zveřejněné požadavky organizátorů sdružených pod značkou My zemědělci byly totiž formulovány poměrně vágně, a navíc se z velké většiny vůbec netýkaly zemědělství, ale třeba cen energií či obecného odporu proti vládě.

V dopise, který organizátoři předali před budovou zemědělského resortu na pražském Těšnově ministru Marku Výbornému, však své požadavky upřesnili. A jejich leitmotivem je právně odpor vůči Zelené dohodě, která podle nich povede k poklesu tuzemské produkce potravin a růstu dovozů z mimoevropských zemí.

„Zelený úděl je likvidační pro celé národní hospodářství. Zejména způsobuje snížení produkčního zemědělství o 25 až 30 procent tím, že dojde k nedostatku domácích potravin, což vyvolá další dovoz potravin z Jižní Ameriky a dalších třetích zemí, kde jsou produkovány z GMO surovin, pomocí často používaných antibiotik a chemie,“ citovala z dopisu jedna z řečnic.

Podle Vojtěcha Koteckého z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy jde však o zásadní nepochopení toho, co Zelená dohoda pro zemědělce znamená. Naráží především na nové evropské nařízení o odlesňování, které loni prošlo Bruselem a platit by mělo začít od konce nového roku. Legislativa zakazuje dovoz některých převážně zemědělských komodit, jako je krmná sója, palmový olej či hovězí, pokud byly vypěstovány na půdách vzniklých devastací lesů.

„Zelená dohoda pomáhá srovnat podmínky mezi evropskými zemědělci a globální konkurencí. Do Evropské unie se dováželo obrovské množství levných zemědělských komodit, které byly získávány na půdě vzniklé v tropických zemích kácením lesů a rozoráváním savan. S tím bude konec,“ vysvětluje Kotecký s tím, že v málokterém jiném případě omezila Evropa volný trh tak radikálně.

Neobstojí ani argument protestujících, že právě Green Deal je příčinou poklesu stavů hospodářských zvířat. Především prasat rapidně ubývá. To je však trend, který odstartoval nejen před schválením Green Dealu v roce 2019, ale dokonce před vstupem Česka do EU. Během let se ho nepodařilo zastavit žádné vládě navzdory četným štědrým dotačním programům pro chovatele.

Protestující se také hlasitě vymezovali proti povinnosti ponechat část půdy ladem, což podle nich právě povede k omezení produkce potravin. V tomto ohledu však už stát vyšel požadavkům zemědělců částečně vstříc. Letos tak zemědělci budou muset uvést do takzvaných neprodukčních ploch čtyři, respektive pět procent pozemků místo sedmi. Jak navíc upozorňuje Kotecký, nejde o pozemky, které by neměly žádnou funkci. Zemědělci na nich mohou pěstovat třeba plodiny vázající dusík, byť je pak musí na ploše ponechat.

Není to navíc povinnost, ale podmínka pro získání dotace, která se v současnosti týká jen jedné části podpory, takzvané ekoplatby. Zemědělec, který by se rozhodl podmínku ignorovat, by tak přišel o 1743 korun na hektar, stále by mu však zůstalo 1760 korun základní platby.

Co by však české zemědělce bolelo zcela jistě, by byl úplný výpadek dotací. Z evropské kasy se mezi ně každoročně rozdělí 40 miliard korun. Byť ziskovost sektoru v jednotlivých letech kolísá a situace třeba v sadařství opravdu není příznivá, celkově je zemědělství díky dotacím výnosné podnikání. Podle dat Českého statistického úřadu se podnikatelský důchod sektoru (zisk včetně investic a odměn fyzických osob) dostal naposledy do červených čísel v roce 2003, tedy těsně před vstupem Česka do EU. Odstoupení Česka od Green Dealu, jak požadují příznivci iniciativy My zemědělci, by mělo na výši dotací tuzemských farmářů, a tedy i jejich ziskovost zcela fatální dopad.