Ruský koncern Gazprom spravuje největší geologicky ověřené zásoby zemního plynu na světě, před sebou má ale nejistou budoucnost. Loni dodal zahraničním zákazníkům, včetně Číny, kolem 91,4 miliardy krychlových metrů potrubního plynu, meziročně asi o 30 procent méně. Společnost kontrolovaná Kremlem po ruském vpádu na Ukrajinu koncem února 2022 ztratila podstatnou část svého klíčového trhu – evropského – a tím i desítky miliard dolarů na příjmech. Pro společnost, jež loni přestala zveřejňovat své finanční ukazatele, je nejhorší poznání, že Evropská unie už o její palivo zase tolik nestojí. Poměrně rychle si našla náhradní zdroje.

Gazprom, který byl v letech hojnosti (před válkou na Ukrajině) druhým největším plátcem dividend v Rusku hned po ropném gigantu Rosněfť, by se ovšem mohl na lukrativním evropském trhu pokusit o návrat. Ale je to jenom úvaha. „Určitě by to rádi udělali, jako koneckonců každý obchodník. Ale v nejbližší době je to krajně nepravděpodobné, Rusům spíše půjde o to, aby uhájili dosavadní pozici, jež je podstatně slabší než v minulosti,“ komentuje pro HN Jiří Gavor, výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií a jednatel poradenské firmy ENA.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

Podobně to vidí také Michal Kocůrek z brněnské analytické firmy EGÚ. „Dojde-li k určitému obnovení vztahů mezi EU a Ruskem na politické úrovni, je pravděpodobné, že Gazprom bude chtít alespoň posílit svou nyní velmi omezenou pozici. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že některé přepravní cesty ruského plynu se již neobnoví, a tím pádem množství skutečně vyváženého plynu do EU nemá velký prostor pro další růst,“ podotýká Kocůrek.

Dodávky potrubního plynu Gazpromu do EU loni podle něj poklesy velmi výrazně. Oproti roku 2022 se snížily o 58 procent na 26 miliard krychlových metrů. Malé množství LNG také putovalo do unie z terminálu Portovaja, provozovaného Gazpromem. Ale hlavním vývozcem ruského LNG do Evropy je soukromá společnost Novatek.

Celkové dodávky ruského zemního plynu do EU loni podle údajů Evropské komise činily zhruba 43 miliard krychlových metrů (v jiných zdrojích lze najít odlišná čísla).

Zkapalněný zemní plyn směřuje z terminálu Jamal do Evropy na základě dlouhodobých odběrových kontraktů zejména přes terminály ve Španělsku, Francii a Belgii. Asi pětina dodávek LNG z Jamalu se v evropských terminálech, zejména v belgickém Zeebrugge, reexportuje mimo Evropu.

Pokud jde o potrubní zemní plyn, Gazprom ho dodává do zemí Evropské unie přes Ukrajinu na Slovensko, do Rakouska a Itálie, potom přes Turkish Stream (jižní koridor) do Řecka, Severní Makedonie, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Srbska a Maďarska.

Ruský plyn odebírá také Česko, a to přes předávací stanici Lanžhot na hranici se Slovenskem. „Dodávky přes tuto trasu se v závěrečném kvartálu roku 2023 ve srovnání s předchozími měsíci mírně zvýšily a tato situace pokračuje i letos,“ podotýká Kocůrek. Za navýšením je zejména zvýšení poplatků pro tranzit přes Německo.

Poptávka po ruském zemním plynu ve střední Evropě podle něj vzrostla vlivem několika faktorů. Předně je to obchodní motivace odběratelů spojená se zdražením přepravy plynu přes Německo do Rakouska a do Česka. Svoji roli sehrává také kumulovaný nadbytek plynu v regionu, neboť poptávka nebyla vlivem mírné zimy tak vysoká, jak se původně očekávalo.

Rakousko visí na ruské niti

Na dovozu ruského potrubního plynu je mimořádně silně závislé Rakousko. Gazprom se na jeho dovozu v prosinci podílel 98 procenty a za celý rok 2023 skoro 65 procenty, oznámila ve Vídni tamní ministryně pro energetiku a ochranu klimatu Leonore Gewesslerová (Zelení).

Rakousko, konkrétně ropný a plynárenský koncern OMV, podle ní tak do Putinovy válečné pokladny nepřímo nasypalo skoro tři miliardy eur, což je „naprosto špatně“, prohlásila podle listu Der Standard Gewesslerová.

Gewesslerová také sdělila, že hodlá přimět rakouský koncern OMV, aby vypověděl svůj dlouhodobý kontrakt s Gazpromem, který byl v roce 2018 prodloužen až do roku 2040. To by ale bylo právně značně komplikované a rakouský parlament by zřejmě musel schválit dvoutřetinovou většinou příslušný zákon.

Jiří Gavor se domnívá, že koncern OMV se bude snažit kontrakt s Gazpromem zachovat, bude-li to pro něj ekonomicky výhodné a pokud se nestane něco, co přiměje k Evropu k nějaké akci směřující k ukončení dodávek veškerého ruského zemního plynu. To by nejvíce postihlo Rakousko a Maďarsko, které jsou na konci zásobovacího řetězce.

„Bylo by absurdní zakazovat ruský potrubní plyn, když státy jako Francie, Španělsko nebo Portugalsko současně dovážejí poměrně značné objemy ruského zkapalněného plynu. Pokud by se konec ruského plynu dostal na pořad dne, pak by se muselo začít právě s dovozem LNG,“ podotýká Jiří Gavor.

Unie ale podle něj zcela skoncovat s ruským plynem nehodlá. „Sleduji evropský trh a myslím, že něco takového se nerýsuje. O tom, že by se měly uvalit sankce i na toto palivo, se mluví stále méně,“ dodává expert.

Dohoda o tranzitu letos skončí

Unijní trh se zemním plynem zaznamená významnou změnu, neboť koncem letošního roku vyprší platnost dohody o tranzitu ruského zemního plynu přes Ukrajinu, kterou v roce 2019 uzavřel tamní ropný a plynárenský koncern Naftogaz s Gazpromem. Počítala s přepravou v průměru 40 miliard krychlových metrů ročně, v poslední době to bylo kolem 12 miliard.

Tímto potrubím proudí plyn na Slovensko a dále přes předávací stanici Lanžhot do Česka. Na tuto trasu jsou dále napojeny Rakousko a Itálie. Naproti tomu Maďarsko využívá z jihu vedoucí plynovod Turkish Stream.

Vláda v Kyjevě ani Evropská komise však nemíní platnost zmíněné dohody prodloužit. Bruselská komisařka Kadri Simsonová, odpovědná za energetickou politiku EU, v tom „nevidí potřebu“. „Analýzy ukazují, že země odebírající přes tuto trasu ruský zemní plyn budou schopny zajistit si alternativní zdroje,“ prohlásila podle agentury Reuters ve výboru Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku Simsonová.

Experti předpokládají, že ukončení platnosti tranzitní dohody přinese jenom mírné zdražení plynu, ale celkovou energetickou bezpečnost Evropy neohrozí.

A co tomu říkají Rusové? Vicepremiér Alexander Novak koncem ledna sdělil, že Moskva o prodloužení platnosti dohody nejedná ani s Kyjevem, ani s Bruselem. Naproti tomu potvrdil, že aktivně jedná s Čínou o výstavbě druhé větve plynovodu Síla Sibiře 2. Moskva má „velké oči“ a chtěla by export zemního plynu do Číny perspektivně zpětinásobit.

Čína loni přes stávající potrubí Síly Sibiře odebrala 23 miliard krychlových metrů. Ve srovnání s minulými objemy vyváženými do Evropské unie je to zhruba osmina.

„Vývoz zemního plynu budeme stále více směrovat na nové trhy s důrazem na upevnění spolupráce s asijskými a tichomořskými zeměmi,“ prohlásil podle listu Vedomosti Alexander Novak, který ve vládě odpovídá za veškerou ruskou energetiku.

Nord Stream pohřbený navěky?

Kvůli současnému politickému napětí mezi Evropskou unií a Ruskem je podle dotázaných expertů vyloučeno, že by se v dohledné době spustil plynovod Nord Stream vedoucí z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Jde o dvě větve (první byla uvedena do provozu koncem roku 2011), každou tvoří zdvojené potrubí. Jenom stavba „dvojky“, jejíž jedno potrubí bylo v září 2022 poškozeno výbuchem, přišla skoro na 10 miliard eur. Celková projektovaná přepravní kapacita obou větví činí 110 miliard krychlových metrů.

Dnes je to mrtvá investice. „Nord Stream je také symbolem naivity evropských a zejména německých průmyslových a politických kruhů ve vztahu k ruské imperiální politice. Jeho opětovné zprovoznění bych proto považoval za vysoce problematické zejména z politického důvodu,“ uvedl dále pro HN Michal Kocůrek. Podle něj je navíc velmi pravděpodobné, že dodávky plynu pro potřeby EU budou dostatečně saturovány i bez Ruska.

Evropská unie nyní má proti předválečným časům k dispozici nové importní trasy. Zejména se to týká Německa, disponujícího třemi vlastními plovoucími LNG terminály, přičemž další tři by měly letos přibýt. Vedle toho se realizují ještě dva pevninské LNG projekty. Na podobných projektech pracují také Itálie, Řecko a Polsko.

Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist