Ještě nedozněly oslavné salvy za nejnižší lednovou inflaci v regionu a devátou nejnižší v celé EU a už se vynořují otázky nebo rovnou obavy z jejího dalšího vývoje. Nejde jen o trvající strukturální neduhy české ekonomiky v podobě vyčerpaného a zabetonovaného trhu práce či nedostatku bytů, ale v současné době především o oslabující českou korunu. Ta už mnohokrát v historii ukázala, že je schopná otřást cenovým vývojem, a to oběma směry. Její vliv na inflaci, na rozdíl od základního nástroje měnové politiky, tedy úrokových sazeb, je přímočarý a relativně rychlý.
Pro důkaz se stačí podívat na totemy čerpacích stanic nebo změny v cenách dovážené elektroniky, či kolik stojí letenky. Každé jedno procento ztráty hodnoty kurzu koruny (při současném kurzu, tj. 0,25 haléře) vede v horizontu několika měsíců ke zvýšení inflace o 0,15 procentního bodu. Při stávajícím oslabení koruny zhruba o tři procenta oproti poslední kurzové prognóze ČNB toto palcové pravidlo varuje před navýšením inflace zhruba o 0,5 procenta. A to není málo. Právě koruna proto může rozhodnout, zda se podaří znovu po čtyřech letech života s vysokou a později i pádivou inflací opět naplnit závazek ČNB držet ji poblíž dvou procent.
Koruna je na kolenou. Komu to ublíží, komu to pomůže a koho to jen dočasně utěší
S ohledem na toto riziko se znovu vynořuje otázka. K čemu nám jsou rekordní devizové rezervy, v relaci k HDP druhé nejvyšší v Evropě a páté nejvyšší na celém světě, které evidentně nejsou dostatečnou protiváhou klesajícímu úrokovému diferenciálu vůči světovým měnám. V budoucnu mohou představovat významný zdroj kurzových ztrát, které půjdou na vrub kapitálu ČNB a postaví každou vládu, která se rozhodne pro přijetí eura, před dilema – zahladit, či nezahladit naakumulovanou ztrátu centrální banky z rozpočtu. Paradoxně nás tak bohaté devizové rezervy mohou přijít velmi draho.
Nabízí se legitimní otázka: jaká je strategie ČNB vůči objemným devizovým rezervám? Proč bankovní rada, která ještě loni spoléhala na silnou korunu jako na „bazuku“ proti inflaci, je nyní pasivní. Sama slovy svých představitelů přiznává, že nechává tempo a rozsah poklesu úrokových sazeb v „rukou“ kurzu koruny – přeneseně řečeno v rukou zahraničních investorů. Přitom právě devizové rezervy, jejich řízený odprodej, je jedinou cestou z této pasti s dvojím dnem.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist