Tisíce lidí čekají na dávky déle, než nařizuje zákon. Žádosti nestíhá hlavně Praha

Paní Anna je samoživitelka se dvěma dětmi. Kvůli vysokým výdajům na domácnost a nízkým příjmům si požádala tak jako další lidé v polovině listopadu o příspěvek na bydlení. Na pomoc s pokrytím životních nákladů mají nárok ti, u kterých přesahují 30 procent jejich příjmů. To Anna bez problémů splňuje, i tak ale na příspěvek čekala zhruba čtvrt roku. Bydlí totiž v Praze 9 a tamní úřad práce je jedním z těch, které vyřizování žádostí kvůli přetížení často nestíhají.  Přesná čísla o počtu žádostí, jež nestihne vyřídit, však Úřad práce nebyl schopen uvést. 

Výše příspěvku se kromě příjmů počítá podle počtu členů domácnosti i reálných nákladů na bydlení. Úřad práce má pak žádost vyřídit do jednoho měsíce, u komplikovanějších případů pak nejpozději do dvou. Paní Anna ale dávku dostala vyplacenou až tento týden, po 105 dnech. Za celou dobu se jí nepodařilo získat jedinou informaci, co se s její žádostí děje. 

Žadatelka se přitom opakovaně snažila zjistit, jak to s její žádostí vypadá. „Volala jsem tam od ledna, ale nedalo se tam absolutně dovolat. Pak jsem se dovolala na infolinku do Olomouce a tam mi jen řekli, že je to stále v řízení,“ popsala pro HN své zážitky. Ještě horší má zkušenosti s osobní návštěvou úřadu. „Tam se čeká ráno dvě hodiny před otevřením, je to katastrofa. Jen mi pak řeknou, že nechápou, proč se na to ještě nikdo nepodíval.“ Informace se nedozvěděla ani na digitální platformě Jenda.

Centrální Úřad práce připouští, že právě v Praze 9 je kontaktní místo přetížené. I proto tamní pracoviště zapojil do pilotního programu, ve kterém podané žádosti nejdříve částečně zpracují lidé na méně vytížených pracovištích mimo hlavní město. To pak urychlí jejich následné posouzení v Praze 9. „A samozřejmě tam probíhají výběrová řízení na obsazení volných pracovních míst,“ dodal mluvčí úřadu Lukáš Kotlár.

Připomněl, že i přes výskyt „několikaměsíčních případů“ se v současnosti daří 91 procent žádostí o příspěvky na bydlení a přídavky na dítě vyřídit v termínu. Ještě loni to bylo 74 procent.

Na příspěvek na bydlení dosáhne i rodina se 70 tisíci čistého. Státu se proto zdvojnásobily náklady

17. 5. 2023 ▪ 5 min. čtení

Úřad doporučuje využívat elektronický systém Jenda, který ministerstvo práce a sociálních věcí spustilo v plném rozsahu loni v prosinci. Během dvou měsíců do něj přišlo 13 tisíc žádostí o příspěvek na bydlení, to je necelá třetina z celkových 40 tisíc žádostí za tuto dobu. Podobná čísla platí i pro přídavky na dítě –  těch přišlo za stejné období elektronicky 14 tisíc a celkem pak 43 tisíc.

Z Kotlárova vyjádření tak vyplývá, že z celkových 83 tisíc podání zůstává po měsíční lhůtě nevyřízeno přes sedm tisíc žádostí. Kolik jich je neuzavřených po dvou, nebo dokonce po třech měsících od podání, už však úřad nesdělil. 

Kotlár připouští, že lhůtu může ovlivnit i lidská chyba. „Při jedenácti tisících zaměstnancích a milionech vyplacených dávek to nelze zcela vyloučit,“ uvedl s tím, že nejhorší situace je právě v Praze.

Podle něj ale nejčastěji klienti čekají déle v situaci, kdy jim chybí potřebné dokumenty.  V takovém případě se správní řízení přerušuje. To však nebyl případ paní Anny – jakékoliv dodatečné doklady po ní totiž nikdo nepožadoval. Její žádost navíc úřad schválil v den, kdy se na stav vyřizování i s číslem jednacím HN zeptaly. „Bohužel skutečně došlo ke zdržení při vyřizování této konkrétní žádosti kvůli chybě našeho pracovníka,“ přiznal následně úřad.