Čeští boháči na cestě k Západu: Úspěch začali měřit mírou dobročinnosti

V Česku je přes 32 tisíc dolarových milionářů a neustále jich přibývá. Jejich počet rostl i během období rekordně vysoké inflace a ekonomického zpomalení posledních let. Bohatí Češi už přitom nehledí jen na svůj byznys, který jim generuje peníze. Myslí na své potomky a ve velkém se stávají mecenáši kultury nebo umění. Českou společnost tak posouvají do nové fáze a blíž vyspělým západním ekonomikám. „Ochrana majetku je dnes už téma pro každého, kdo jím disponuje,“ říká společník advokátní kanceláře Portos (dříve Císař, Češka, Smutný) Jakub Hollmann.

Jak konkrétně se bohatnutí tuzemské společnosti projevuje na zájmu Čechů o mecenášství nebo popularitě nástrojů správy majetku, jako jsou například svěřenské fondy?

Společnost si čím dál tím více uvědomuje, že pokud je někdo ve svém povolání úspěšný a finanční situace to dovolí, chce svůj úspěch sdílet se širším okolím podporou umění. Kultura kultivuje, její podpora ze soukromých zdrojů výrazně roste.

Příklad se svěřenskými fondy je namístě, neboť zakladatelé, kteří se rozhodnou svůj majetek uspořádat v majetkové struktuře, myslí na své potomky, ale obvykle také společensky odpovědně. Téměř každý fond, který vytvoříme, má i svou veřejně prospěšnou složku, a to ve vzdělání, sociální oblasti nebo právě kultuře. Úspěch v českém podnikatelském prostředí je konečně spojen i s uvědoměním si nutnosti podpory kultury nebo potřebných. Podívejte se na dobročinné sbírky jakéhokoli druhu. Například na Svatovítské varhany jsme 70 milionů korun ve veřejné sbírce organizované Bohemian Heritage Fund vybrali během jediného roku. Najde‑li se smysluplný účel, společnost jej ráda podpoří.

Dá se očekávat, že zájem Čechů o služby spojené se správou majetku dál poroste?

Bezesporu. Dlouho platilo, že když podnikáte, soustředíte se na rozmnožení svého majetku, jeho uspořádání necháváte na později. To se v posledních letech mění, ochrana majetku je dnes už téma pro každého, kdo jím disponuje. Musíme si také uvědomit, že dnešní generace otců zakladatelů českých podniků je první po dlouhé době, která k takové podpoře má prostor, prostředky a svobodu rozhodnutí. Rodinné majetky, které se ve společnosti budou mezigeneračně předávat, si podobu uspořádání formou svěřenských či nadačních fondů zaslouží. Prostřednictvím takové majetkové struktury si zakladatelé zajistí, aby majetek plnil odkaz, který je jim hodnotově nejbližší.

Při vaší advokátní kanceláři v posledních deseti letech vznikly společnosti zaměřené právě na správu majetku a svěřenské fondy, tedy CCS Premium Trust, a dále Bohemian Heritage Fund, skrze nějž jste úzce spojeni s mecenášstvím a podporou kultury. Jaký význam pro klienty má takovéto „obalení“ advokacie dalšími aktivitami?

Naše aktivity se stále rozšiřují právě s tím, jakou cítíme, že mají naši klienti potřebu. Téma majetkových struktur typu svěřenské fondy v české společnosti chybělo téměř šedesát let. Od roku 2014 je máme zpět a řadíme se tak ve správě majetku po bok Velké Británie, Francie, Švýcarska či Lichtenštejnska. To není vůbec špatné, značí to velkou legislativní vyspělost. Bohemian Heritage Fund je pak naší odpovědí na rostoucí společenskou angažovanost. Podporujeme významné kulturní projekty, které by bez soukromých peněz nevznikly.

Proč jste se pustili právě do těchto oblastí?

Již 33 let se v Česku svobodně podniká, nastává generační obměna a téma mezigeneračního předání podnikání a majetku je velmi aktuální. Řada našich klientů stojí před otázkou, za kolik peněz své životní dílo – svou firmu – prodat. My přicházíme s variantou neprodávat a prostřednictvím majetkové struktury jej posunout svým potomkům. Přicházíme s řešením, jak vztahy v rodině nezatížit složitou debatou o majetku.

Nejen byznys, i vaše kancelář v posledních letech prochází generační obměnou. Loni zemřel Zdeněk Češka, jeden z trojice zakladatelů. Vedle dvou původních společníků stojí třetím rokem v čele vaší kanceláře dva noví – vy a Petr Michal. Jak se na tyto změny díváte očima advokáta, který teď na vlastní kůži zažívá to, s čím radívá svým klientům?

Přirozeně se kancelář generačně obměňuje a rozvíjí. Je generačně prostupná, to je zpráva, kterou dáváme našim mladším kolegům. Lidé v nejužším vedení sdílí hodnoty a představu o tom, jak by se měla vyvíjet dál. Kancelář tak postupně vytváří širší rozhodovací grémium, které se podílí na jejím směřování. A to už není založené na výhradním rozhodnutí tří vlastníků, ale na kolektivním rozhodování. Díky tomu jsme silnější.

Kancelář v těchto dnech mění jméno z Císař, Češka, Smutný na Portos. Je i to součástí generační obměny?

Je to především reakcí na naše portfolio služeb a klientů. Máme řadu aktivit v zahraničí, ve vedení je zapojeno řádově více lidí, než tomu bylo v minulosti. A kvůli tomu chceme, aby měla naše kancelář název, který nebude vázán na zakládající společníky. Změna názvu má promluvit především dovnitř firmy. Zveme tím nahoru do vedení kanceláře nové kolegy – vedoucí advokáty, nové partnery. Chceme jim dát najevo, že struktura kanceláře je prostupná. Řečeno ve zkratce: transformujeme osobní podnik v instituci. To má mimo jiné otevřít mnohem větší prostor pro poskytování služeb.

Jak vznikl nový název Portos a co má klientům evokovat?

Vznikl jako reakce při hledání synonyma pro pojmenování našich postojů a poskytovaných služeb. Portos je především svoboda – rozhodujeme se svobodně o svém názoru a bojujeme za něj. Portos je přístav – bezpečný přístav pro naše klienty a místo, ve kterém se setkávají obchodní zájmy a kultury. Portos je brána – z latinského porta. Brána jako okno do světa, pro nás znamená otevřenost. A konečně Portos jako Porthos, tedy jeden z Dumasových mušketýrů, který symbolizuje odvahu a loajalitu, což jsou hodnoty naší kanceláře.

Změna názvu kanceláře má být mimo jiné impulzem pro rozšíření jejích služeb. Do jakých oblastí se chcete nově pustit?

Chceme jít cestou, která se pojí se správou majetku a majetkovými strukturami, na něž se už delší dobu zaměřujeme. Klienti totiž hledají komplexní služby ke svému byznysu na jednom místě. Když klient přijde do advokátní kanceláře, chce tam najít nejen právní službu, ale i daňovou, účetní anebo realitní poradenství na jednom místě. Právě těmito směry chceme naše služby rozšiřovat.

To je ale trend, kterým se v poslední době vydává víc advokátních kanceláří. Jak v této konkurenci chcete na trhu vyniknout?

V našem případě je to hodně spojené se zahraničím. Zhruba polovina struktur, které v oblasti správy majetku pro klienty vytváříme, zakládáme v zahraničí. Klienti proto potřebují mezinárodní daňové poradenství. A to rozhodně standardem na tuzemském advokátním trhu není.

Loni kancelář Císař, Češka, Smutný oslavila 30 let od svého založení. To by se zdálo jako ideální čas na oznamování změn. Proč s nimi přicházíte rok poté?

Aby advokátní kancelář 30 let působila na českém trhu, není běžná věc. Chtěli jsme si to výročí prožít. Kancelář Císař, Češka, Smutný si to zasloužila. Portos pokračuje od 1. března 2024 – na den přesně 31 let po založení původní kanceláře.

Rozhovor vznikl ve spolupráci se společností Portos.