Válkovo „nemilosrdné“ léto. Experti kritizují odpouštění dluhů na zdravotním pojištění, dotkne se jen hrstky lidí

Poslanecká sněmovna minulý týden odsouhlasila už čtvrté kolo takzvaného milostivého léta, které dá šanci dlužníkům zdravotních pojišťoven zbavit se dluhů na pojištění včetně úroků a penále. Experti ale podmínky nového kola připraveného ministerstvem zdravotnictví ostře kritizují. Akci, kde jsou po zaplacení základního dluhu odpuštěny všechny další poplatky, bude podle nich moct využít jen velmi malý počet dlužníků. Ministerstvo vedené místopředsedou TOP 09 Vlastimilem Válkem nastavení podmínek hájí s tím, že pokud by byly velkorysejší, přišly by pojišťovny o peníze na preventivní programy.

Proti resortu stojí například organizace Člověk v tísni, která v Česku poskytuje lidem v dluhových pastech největší podporu. „Podle poslanci schváleného návrhu budou dlužníci moci využít tuto příležitost pouze v případě, že dlužné pojistné, tedy základní dluh, i dlužné penále jsou již vymáhány v takzvané daňové exekuci, tedy finančními úřady. To se však týká pouze zlomku z nich,“ upozorňuje její dluhový expert Daniel Hůle.

Například Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), která má největší počet klientů i dlužníků, totiž podle Hůleho takovým způsobem dluhy vymáhá jen zřídka: „Dluh na pojistném si nechávají dlouho u sebe a průběžně posílají do vymáhání pouze dlužné penále.“

Vlivná organizace se sítí dluhových poradců po celé zemi dokonce celou akci ve své tiskové zprávě nazvala jako „nemilosrdné léto“ a odmítá se na něm na rozdíl od předchozích akcí podílet. „Člověk v tísni se od této podoby milostivého léta distancuje. Vyzýváme Senát, aby chybu poslanců napravil,“ stojí v textu zprávy podepsané mediální koordinátorkou organizace Evou Kroupovou.

Nynější kolo milostivého léta, které by mělo platit od července, by přitom podle Člověka v tísni mohlo teoreticky oddlužit desítky tisíc lidí. Muselo by ale být nastavené tak, aby po zaplacení dluženého pojistného odpouštělo dlužníkům i penále a úroky vymáhané kromě finančních úřadů i exekutory či samotnými pojišťovnami. „Týkalo by se pak stovek tisíc lidí, reálně by ho ale využily zřejmě desítky tisíc. Základní dluhy na pojistném jsou u řady dlužníků třeba sto tisíc, takže oni nezvládnou takové peníze sehnat. S nynějším zúžením to ale budou jen stovky až nižší tisíce lidí,“ míní Hůle.

Úspěšnější než milostivé léto. Dvě nenápadné akce mají větší dopad na dlužníky i věřitele, mohou ale stát miliardy

19. 4. 2023 ▪ 4 min. čtení

Podobný názor má i ředitel Institutu prevence a řešení předlužení Radek Hábl. „VZP vede pouze 12 tisíc daňových exekucí, takže podle Válkovy varianty využije milostivé léto podle mého odhadu tak tisícovka lidí. Daleko důležitější klíčová novela insolvenčního zákona, která by umožnila oddlužení mnohem více lidem, má přitom tři roky zpoždění a my tu řešíme něco, co bude mít tahle malý význam. V této podobě mi to přijde jako absolutně zbytečná debata,“ uvedl.

Ministerstvo zdravotnictví však upozorňuje, že v případě odpuštění penále bez ohledu na způsob jeho vymáhání by téměř nebylo možné financovat preventivní aktivity ve zdravotnictví. „Penále je s ohledem na znění právních předpisů v oblasti veřejného zdravotního pojištění zásadním zdrojem fondu prevence. Celkový dopad by v krajním případě mohl činit až 1,5 miliardy korun pro celý systém veřejného zdravotního pojištění,“ uvedl mluvčí resortu Ondřej Jakob. Podle něj jen VZP poslala v loňském roce do fondu prevence právě ze zaplacených penále a pokut 855 milionů korun.

Jakob také připomněl, že každý dlužník zdravotních pojišťoven má navíc už teď možnost požádat o takzvané odstranění tvrdosti, kdy mu může věřitel po zaplacení pojistného odpustit celé penále nebo část. „Zpravidla je v případě fyzických osob odpouštěno penále ve výši 50–70 procent,“ dodal mluvčí.

Prvních dvou kol milostivého léta z let 2021 a 2022 využilo podle různých odhadů zhruba 60 tisíc lidí, přičemž akce se týkala také veřejnoprávních dluhů – zejména jízd načerno, nezaplacených obecních nájmů a také zdravotního pojištění. Tehdy ale u něj zahrnovala jen ty dluhy, které vymáhali soudní exekutoři, a v praxi příliš nefungovala. „U zdravotních pojišťoven akce selhávala, protože exekutoři vymáhali jen penále a nebylo často snadné zjistit, které základní pojistné se má zaplatit, aby bylo penále odpuštěno. Dluh na zdravotním pojištění má přitom skoro každý předlužený člověk, proto je třeba, aby bylo opakování akce velkorysejší,“ podotýká Hůle.

Třetí kolo z roku 2023 se týkalo České správy sociálního zabezpečení, finančních úřadů a obcí, které se k akci přihlásily. Od koho už stát základní dluh, například na sociálním pojištění, vymohl ještě před akcí, tomu bylo penále odpuštěno automaticky, což se týkalo statisíců lidí. Těch, kteří akci aktivně využili, tedy zaplatili základní dluh až po vyhlášení milostivého léta, byly podle odhadů desítky tisíc.