Siemens ocenil mladé vědce, studenty a pedagogy. Často za aplikaci umělé inteligence

Znáte Kashovo pravidlo? Je to princip, podle kterého molekuly vyzařují světlo z nejnižšího, tedy prvního excitovaného stavu. To je stav, kdy pohlcením jistého množství energie dojde v atomu k vybuzení jednoho elektronu do energeticky vyššího orbitalu. Existuje ale sloučenina, která už řadu let provokuje zvědavost chemiků tím, že toto pravidlo porušuje: azulen. Rozluštit hádanku, proč azulen vyzařuje světlo pouze z druhého excitovaného stavu, se podařilo týmu vědců z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR pod vedením Tomáše Slaniny a za svou práci získali Cenu Wernera von Siemense v kategorii Nejvýznamnější výsledek základního výzkumu.

Společně s nimi bylo v rámci letošního ročníku soutěže oceněno dalších 17 studentů, mladých vědců a pedagogů z technických a přírodovědných oborů. Například Vojtěch Spurný, který ve své disertační práci navrhl systém spolupráce autonomních bezpilotních letounů. Nebo Kateřina Snopková se svou analýzou nových bakteriocinů, které mají potenciál nahradit antibiotika, jimž odolávají rezistentní kmeny bakterií. Mnoho vítězných prací se věnovalo zapojení umělé inteligence do specifických odvětví, od kvantové optiky přes robotiku až po zpracování odpadu pro výrobu tepla a energie.

HN BeNative

Vítězové Ceny Wernera von Siemense

▪ 7 min. čtení

Oceněním mladých vědců se český Siemens snaží upozornit na špičkové výsledky jejich práce a podpořit je v jejich další akademické kariéře. Soutěž pořádá již 26 let ve spolupráci s vysokými školami a Akademií věd ČR, které se podílejí na vyhodnocení nejlepších prací.

Do letošního ročníku soutěže pořadatelé obdrželi 496 přihlášek, nejvíce jich bylo v oboru chemie, fyziky a biologie. Odborné poroty pak vybíraly vítěze mezi diplomovými a disertačními pracemi, výsledky základního výzkumu a také v kategorii nejlepší pedagogický pracovník. Ocenění byla udělena za vynikající kvalitu ženské vědecké práce, za překonání překážek při studiu a za absolventské práce na téma Průmysl 4.0 a Chytrá infrastruktura a energetika.

„V šestadvacátém ročníku soutěže jsme ocenili zcela mimořádné práce a osobnosti,“ říká generální ředitel českého Siemensu Eduard Palíšek. „Nejde jen o vynikající zpracování, ale především o témata vítězných prací, která se zaměřují na palčivé problémy lidstva. Další ročník soutěže jasně ukázal, že studenti, stejně jako pedagogové našich vysokých škol, dosahují výsledků srovnatelných se světovou špičkou,“ dodává Palíšek.

Nejvíce ocenění získalo za loňský rok České vysoké učení technické v Praze, kde si cenu odneslo celkem šest laureátů. Druhý nejvyšší počet ocenění obdržela Akademie věd ČR a třetí nejúspěšnější institucí se stalo Vysoké učení technické v Brně. Mezi autory vítězných prací a jejich školitele Siemens rozdělil jeden milion korun, přičemž od začátku pořádání soutěže už si vítězové odnesli celkem 16,4 milionu.

Ženy nemají jiný přístup, ale jiná témata

Důležitým aspektem, který Cena Wernera von Siemense vyzdvihuje, je zastoupení žen v akademické sféře. Z celkového počtu přihlášených tvořily letos ženy 29 procent, přičemž mezi oceněnými měly čtvrtinové zastoupení. „Vědkyně dosahují ve svých oborech skvělých výsledků, ale málo se o nich ví,“ tvrdí Palíšek. Proto Siemens každoročně uděluje ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce.

Cenu si v této kategorii odnesla Jekatěrina Jaroslavceva z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, která zapojila umělou inteligenci do výzkumu částicové fyziky a vyvinula model, který používají vědci v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) k analýze částicových interakcí na velkém hadronovém urychlovači, největším urychlovači částic na světě.

O tom, že by byl přístup žen k řešení vědeckých problémů něčím specifický, Jaroslavceva přesvědčena není, naopak se domnívá, že ženy dávají vědě totéž co muži: tvrdě pracují, usilovně přemýšlejí, inovují, formulují nové a často převratné myšlenky. „Rozdíl možná vidím pouze v tématech, která ženám ve vědě více imponují, jako jsou například témata medicínského výzkumu, kde je žen více, a mají tedy i větší podíl na rozvoji daného oboru,“ doplňuje vítězka.

Jednou z dalších oceněných žen je Veronika Kamenská, která dosáhla vědeckých úspěchů navzdory svému zdravotnímu znevýhodnění. Kromě vrozené zrakové vady musela překonat potíže spojené s psychickým onemocněním. Vlastní zkušenost ji motivovala vytvořit společně se svým kamarádem Tomášem Chlubnou aplikaci Nepanikař, která pomáhá právě lidem bojujícím s úzkostí a depresí.

Své zkušenosti Kamenská sdílí s mladými lidmi na základních a středních školách prostřednictvím preventivních osvětových programů. Učí je psychohygieně, prevenci školního stresu a pomáhá jim rozvíjet povědomí o duševním zdraví. To se totiž u mladých lidí v posledních letech obecně zhoršuje v důsledku covidové pandemie a války na Ukrajině. „To vše vyvolává obecný strach, co bude dál. Mladá generace má podle mě možná trochu méně zvládacích – copingových – strategií,“ podotýká Kamenská.

Pro studenty může být inspirující, že své duševní potíže mohou v rámci terapie transformovat a využívat pro vlastní tvůrčí práci. „Já jsem toho důkazem. A nejen já – vznikají různé blogy, kampaně, podcasty, které se na tuto problematiku zaměřují,“ zdůrazňuje Kamenská.

Impuls pro další vědeckou dráhu

Za šestadvacet let konání soutěže už Cenu Wernera von Siemense získalo 470 laureátů. S mnohými z nich jsou pořadatelé soutěže v kontaktu a sledují jejich další vědeckou dráhu. „Řada z nich působí na zahraničních univerzitách, jiní rozvíjejí svůj talent v komerční sféře,“ uvádí Palíšek s tím, že si uvědomuje, jak je pro mladé vědce na začátku akademické kariéry obtížné prokázat kvalitu své vědecké práce. Prestižní soutěž pro ně představuje odrazový můstek pro další vědeckou dráhu.

Laureáti mohou tímto oceněním doložit vysokou úroveň své práce, což jim pomůže například při získávání grantů nebo formování vlastní výzkumné skupiny. „Za mimořádně důležitý aspekt považujeme i to, že kromě studentů oceňujeme i vedoucí a školitele vítězných diplomových a disertačních prací. Tím poukazujeme na nezastupitelnou úlohu pedagogů a jejich přínos pro rozvoj celé společnosti,“ dodává Palíšek.

Nejlepším pedagogem byl v letošním ročníku zvolen Miloslav Druckmüller z Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně. „Učím 45 let a studenti jsou stále stejní. Dramaticky se však změnil svět kolem nich a museli se mu přizpůsobit. Mají dnes jiné problémy, než jsme měli v době studia my,“ říká oceněný pedagog, který právě interakci se studenty dává ve výuce velkou důležitost. „Oni se něco naučí ode mne a já od nich,“ dodává.

Připraveno ve spolupráci se společností Siemens