V kyberprostoru se válčí, i když je kolem mír. Západní státy i firmy potřebují v kyberobraně víc zabrat

Máte zablokovaná data. Zaplaťte tolik a tolik bitcoinů, jinak o ně přijdete. E-mail podobného znění je jedna z nejděsivějších nočních můr majitelů a manažerů firem, jejichž výroba a fungování závisí na datech uložených v digitální formě. Nebo by to noční můra měla být, už jen vzhledem k tomu, že každou pátou firmu v Česku během loňského roku napadli hackeři.

Jenže kybernetická bezpečnost obvykle nepatří mezi firemní priority. I proto u mnoha manažerů vzbuzuje hrůzu připravovaný nový kybernetický zákon, vycházející z evropské směrnice známé jako NIS2. Zjednodušeně řečeno, přísná pravidla ochrany stovek firem zabezpečujících kritickou infrastrukturu státu se začnou týkat dalších několika tisíců větších i menších, které tím pádem budou muset pod hrozbou pokut splňovat jistou minimální úroveň zabezpečení. A jak už to tak v Česku bývá, i když zákon ještě není přijat, většina firem toto téma nechává na poslední chvíli nebo ho považuje – podobně jako třeba kdysi nařízení GDPR o ochraně osobních údajů – za další otravný papír, který bude muset vyplňovat.