Komunitní energetika se rozjede už za pár měsíců. Ceny ale stále jasné nejsou

Loni v České republice přibylo takřka 83 tisíc fotovoltaických elektráren, z toho přibližně 80 tisíc na střechách rodinných domů. Všechny dohromady dávají instalovaný výkon téměř jednoho gigawattu. Oproti roku 2022 je to nárůst o 236 procent. A předpokládá se, že množství instalovaného výkonu bude i v dalších letech růst. Například Solární asociace ve svém optimistickém scénáři predikuje, že by se za tři roky v Česku mohly stavět i více než dva gigawatty nově instalovaného výkonu ročně.

Důležitou novinkou letošního roku bude červencové spuštění komunitní energetiky na základě novely energetického zákona nazývané lex OZE II. Ta by mohla být impulzem pro další nárůst zájmu o solární elektrárny. Podle Patricie Čekanové, prezidentky Asociace komunitní energetiky ČR, se mezi prvními do komunitní energetiky pustí města a obce. Mezi nimi je o ni zatím také největší zájem.

„S komunitní energetikou začnou ti, kteří už mají instalované obnovitelné zdroje, ať už fotovoltaické panely, bioplynové stanice či malé vodní elektrárny,“ říká Čekanová. Ta primární legislativa v podobě novel energetického lexu OZE I a OZE II už je hotová a schválená, ještě se ale čeká na řadu prováděcích předpisů.

Zájem obcí už zaznamenávají i firmy, které fotovoltaické elektrárny dodávají. „Už se nás ptají, jak by mohla komunitní energetika fungovat a jak bychom jim mohli pomoci. Všichni ale čekáme na červen, kdy už by měla být legislativa jasná,“ uvádí Yveta Sammon, generální ředitelka SOMI Applications and Services. Mezi nezodpovězené otázky podle ní stále patří, například co všechno bude zpoplatněno a co všechno bude do vnitřního okruhu sítě možné zapojit, aby si mohla obec přebytky nasdílet.

„Dokud to neuvidíme na papíře, tak raději obcím říkáme, ať vyčkají. Zatím s nimi řešíme jiné praktické věci, kam umístit fotovoltaiky či co by se k nim dalo připojit,“ popisuje Sammon.

Některé obce se k tomu staví hodně zodpovědně. „Pokud se chystají na fotovoltaiku s větším instalovaným výkonem než 50 kWp, tak už například řeší stavební povolení. Další obce už mají i bioplynové nebo větrné elektrárny,“ dodává Lukáš Nekvapil, jednatel společnosti Lunek.

Je lepší být připravený

Podle Marka Sklenáře, majitele a jednatele společnosti Pions, se na komunitní energetiku připravují i krajské úřady či ministerstvo průmyslu a obchodu, které vyzývají obce, aby si nachystaly koncepci energetiky. „To je základ, aby si udělaly studii proveditelnosti,“ říká. 

Otázky a odpovědi

Virtuální baterie: Jaký je o ně zájem a kdy se majitelům fotovoltaických elektráren vyplatí

6. 2. 2024 ▪ 5 min. čtení

Formování energetických společenství, která jsou jedním ze základů komunitní energetiky, stát podporuje i dotacemi. Státní fond životního prostředí na přelomu letošního a loňského roku vyhlásil dotační program na zakládání energetických společenství. O dotaci se přihlásilo celkem 83 projektů, tedy dvakrát víc, než je resort životního prostředí schopen podpořit. Dotaci získaly například Brumovice na Břeclavsku.

 „Podporu ministerstva jednoznačně vítáme, protože přípravou založení energetického společenství se zabýváme už skoro rok. Zpočátku jsme uvažovali o celém regionu, ale vzhledem ke komplikovanosti fungování tak rozsáhlého společenství jsme se rozhodli začít na úrovni obce s příslibem další expanze do regionu,“ uvádí energetický koordinátor Daniel Ullmann, který pro Brumovice projekt zpracovává.

Komunitní energetika ale není jen záležitostí obcí. Mohou se do ní zapojit i firmy či obyvatelé rodinných a bytových domů. Podle Čekanové i oni o nový druh energetiky projevují zájem, jen obce jsou v tom teď o poznání aktivnější. „Nemyslím si, že by start komunitní energetiky začal nějakým velkým boomem. Bude to pozvolný rozvoj,“ domnívá se Čekanová.

Krom zájemců o komunitní energetiku by další rozvoj fotovoltaiky v Česku mohly letos podpořit také firmy, a to i díky dotacím, na které si mohou sáhnout.

 „Firmy hodně zvažují, kolik je stojí náklady na energie. V době energetické krize pro ně byly ceny energií až likvidační, chtějí se proto také připravit na to, že by se tato situace opakovala,“ vysvětluje Nekvapil ze společnosti Lunek.

Limity v nastavení dotací

Určité omezení pro komunitní energetiku představuje nastavení samotných dotací na fotovoltaiku, ať již tu domácí, nebo firemní. V rámci nového nastavení dotačního programu Nová zelená úsporám totiž přibyla i podmínka, že domácnosti nesmí do veřejné sítě posílat víc než 50 procent svého instalovaného výkonu. A u firem je to dokonce omezeno na maximálně 30 procent.

„Jde to trochu proti myšlence sdílení energie. Vidím to i na naší firmě. O víkendu máme přebytek, který bychom mohli nabídnout ke sdílení, ale s tímto omezením bychom to nemohli udělat. Něco může vyřešit akumulace například do baterií, ale ta může být pro pokrytí takových přebytků extrémně drahá,“ upozorňuje Nekvapil.

Dodavatelské společnosti zároveň chápou, proč stát s takovým omezením přichází. Distribuční sít není připravená na velké přebytky elektřiny. Lokálně by to mohlo působit problémy. „Infrastruktura je zastaralá. Možná by bylo lepší dát víc peněz na dotace pro majitele a provozovatele distribučních sítí, aby jejich kapacitu navýšili,“ domnívá se Sklenář.

I podle Čekanové státy jako Česko a Slovensko v modernizaci distribučních sítí a přípravách na decentralizovanou energetiku zaspaly. „Musíme ale pracovat s tím, co máme, chápu tedy, že teď nastanou nějaká omezení,“ dodává Čekanová.

Sdílení elektřiny na lokální úrovni by ale pro distribuční síť nemělo být problematické, spíš naopak. „Energetická společenství budou díky svým predikčním modelům vědět, kolik v rámci roku průměrně vyrobí a spotřebují, kolik nakupují od dodavatelů a kolik mají zbytků, Elektroenergetické datové centrum to bude monitorovat, bude se proto vědět, jak to celé funguje a nebude se dál zatěžovat distribuční síť,“ věří Čekanová.

S lokálním využitím elektřiny navíc významně pomáhá i chytré řízení její spotřeby. Společnosti SOMI či Lunek už takové chytré řízení nabízí. Zejména SOMI v tom pokročila hodně daleko. 

Chytré zařízení SOMI se zapojí do střídače a z něj získává informace o energetické spotřebě domácnosti a učí se, jak domácnost funguje. „K tomu si umí stáhnout meteorologické údaje z nejbližší meteorologické stanice a predikuje osvit následujícího dne a možnou výrobu, kterou fotovoltaická elektrárna zvládne. Navíc ví, kdy a v jakém množství potřebuje domácnost elektřinu spotřebovávat a dokáže vyhodnotit, jestli je pro ni výhodnější energii ukládat do baterií, dávat do spotřeby domu nebo prodat na spotovém trhu,“ popisuje Sammon. 

Partnery debaty jsou Asociace komunitní energetiky ČR, SOMI Applications and Services, Lunek a Pions.