Euro neznamená zdražení. Proč se to politici bojí Čechům vysvětlit? Mora, Hampl, Špicar a Zahradník debatovali o euru v Česku

Může debata o tak „provařeném“ tématu, jako je euro a jeho možné přínosy pro Česko, přinést něco nového? To záleží na účastnících diskuse i publiku. Na Fóru Hospodářských novin konaném na konci března se obě proměnné optimálně doplnily a výsledkem byla živá výměna názorů přínosná i pro poučené posluchače.

Odehrála se v pražském Hotelu Augustine, hned naproti malostranskému sídlu ministerstva financí, které by mělo při zavedení eura zásadní roli.

Do čtyř křesel vyhrazených pro hlavní aktéry debaty usedli dva vyprofilovaní zastánci zachování koruny a dva příznivci přijetí eura. Za vlastní měnu a vše, co je s ní spojené, se prali Mojmír Hampl, aktuálně předseda Národní rozpočtové rady, a Marek Mora, který je dnes náměstkem ministra financí.

Oba muže zná veřejnost důvěrněji jako viceguvernéry České národní banky. Z pozice dvojky až trojky celé národní banky spoluutvářeli českou měnovou politiku posledních zhruba patnácti let. A jako centrální bankéři, pro něž byla stabilní koruna vším, často argumentují i dnes.  

 

Pro euro pak snášeli argumenty Radek Špicar, viceprezident pro hospodářskou politiku a export Svazu průmyslu a dopravy, a Petr Zahradník, ekonom specializující se na téma hospodářské politiky EU, člen Národní ekonomické rady vlády a také poradce ministra pro evropské záležitosti.

Netradiční rekapitulaci problematiky „koruna vs. euro“ přinesla výzva moderátora, kterým byl šéfredaktor Hospodářských novin Jaroslav Mašek, aby se diskutující vžili do myšlení protistrany. Aby tedy zkusili vyargumentovat, co by přineslo euro dobrého, i když pro něj nejsou. A naopak.

Komu pomáhá plovoucí kurz

Hned první argument, odstranění kurzového rizika, je pro byznysmeny zastoupené v publiku – byli mezi nimi průmyslníci i šéfové významných bank – zřejmě tím nejdůležitějším.