Krmivo s pivovarskými kvasnicemi, které dodají vašemu čtyřnohému miláčkovi vitaminy a vyživí jeho kůži a srst. Granule s probiotiky lisované za studena. Psí žrádlo obsahující cizrnu, mořský zooplankton nebo chia semínka. Samozřejmě vše bez lepku, sóji a chemických konzervantů. Nebo je libo granule s hmyzím proteinem, případně jeho kombinaci s rybou?

O čtyřnohé miláčky se někteří chovatelé starají skoro jako o císařpány. Kupují jim to, co je aktuálně nejvíce trendy, a chrání jejich buňky antioxidanty, zatímco sami si nejspíš mnohdy k obědu dají pořádnou nálož vepřového s knedlíkem a zelím. Soudě podle toho, že více než 60 procent Čechů podle dostupných průzkumů trpí nadváhou.

Ze statistik Super zoo, sítě specializovaných maloobchodních prodejen a e‑shopu zabývajících se prodejem chovatelských potřeb, vyplývá, že průměrně utratí majitelé psů za svůj nákup 700 korun měsíčně.

A stále více se zajímají, co do nákupního koše házejí. Chtějí pro své mazlíčky kvalitní a vyváženou stravu. „Roli v tom hraje také čím dál větší informovanost majitelů, kteří se o komfort a zdraví svých zvířat aktivně zajímají. Mají k dispozici rady odborníků a lepší přístup k informacím o tom, co jejich psovi prospěje a naopak na co si mají dát pozor například u levnějších krmiv,“ říká Alena Bartoníčková, produktová specialistka Super zoo.

Mezi zákazníky se těší čím dál větší oblibě holistická krmiva, která jsou komplexní a neobsahují obiloviny. A stejně jako v jiných odvětvích je i u krmiv tématem udržitelnost. Zákazníci ji vyžadují a prodejci na to reagují ekologickými produkty. „Samozřejmostí je využívání lokálních surovin v krmivech nebo stále se rozrůstající nabídka recyklovatelných obalů, ve kterých se krmivo prodává. Popularita stoupá krmivům, při jejichž výrobě se využívají lokální zdroje surovin, jako je maso hovězí, kachní či ryby,“ říká Alena Bartoníčková.

Potravina budoucnosti už i v granulích

Na začátku loňského roku se na evropském seznamu schválených potravin objevily larvy potemníka stájového a cvrčci domácí, doplnily tak larvy potemníka moučného a saranče stěhovavé. Hmyz jako potravina budoucnosti je velkým tématem. A tento trend se přesouvá i do zvířecího světa.

„Hmyzí protein v granulích pro psy je stále žádanější, je považovaný za zdravé a udržitelné krmení budoucnosti kvůli nižším nárokům na ekosystém. Díky svým nutričním hodnotám může protein z hmyzu konkurovat masu, díky obsahu všech živin a aminokyselin, které pes ke správnému fungování organismu potřebuje, je vhodný také pro ty se specifickými potřebami, protože je hypoalergenní,“ říká Alena Bartoníčková ze Super zoo.

V nabídce prodejců se už dají běžně sehnat krmiva i pamlsky s hmyzí bílkovinou, jejichž produkce zanechává menší uhlíkovou stopu. „Nebylo snadné vstoupit na český trh s novou značkou a k tomu ještě s hmyzím proteinem, ale výhody tohoto krmení objevuje stále více lidí. Převážně jsou to zákazníci, kteří řeší se svým psem zdravotní problémy a nevědí, jak mu pomoci s trápením, které trvá již několik měsíců,“ říká Monika Patlevičová, majitelka internetového obchodu www.bellfor‑krmivo.cz, jenž nabízí právě granule s hmyzem.

„Hromadná živočišná výroba je dnes jedním z největších environmentálních problémů a v důsledku globálního růstu populace se bude v příštích několika desetiletích dále zvyšovat. Kromě vysoké spotřeby zdrojů je problémem i používání antibiotik v chovu. Krmivo pro psy na bázi hmyzu je alternativou. Použitý hmyz nemůže onemocnět, takže se v chovu nemusí používat antibiotika. Výroba navíc spotřebovává výrazně méně zdrojů. Například ve srovnání s chovem skotu je k získání stejného množství proteinu potřeba pouze asi deset procent energie,“ vysvětluje výhody Monika Patlevičová.

Aktuálně je na Zemi přes 8 miliard lidí a populace neustále roste. Spolu s tím se zvyšují požadavky na množství masa a tím i dopad na životní prostředí. „Hmyz je perfektní alternativou, protože potřebuje výrazně méně prostoru a také neprodukuje žádné skleníkové plyny. Larvy mouchy černého vojáka, které používáme pro náš hmyzí protein, jsou skromné a živí se výhradně organickým odpadem. Produkční odpad může být použitý jako hnojivo, je součástí přirozeného cyklu,“ dodává.

Být jiný láká

Kromě netradičního hmyzu se do krmiv přidávají stále atraktivnější potraviny. Výjimkou není psí žrádlo obsahující cizrnu, mořský zooplankton nebo chia semínka či granule s čerstvými volně žijícími sledi, sušeným kokosem, kurkumou a extrakty z aloe vera a měsíčku lékařského.

Čtyřnohým miláčkům během chvíle seženete granule bez lepku, bez přidaných tuků a na výběr máte spoustu druhů mas, od kachny přes bizona až po hmyzí protein. A zákazník na to, když se v krmivu objeví něco netradičního, reaguje.

„Pokud potenciální zákazník uvidí nějaké odlišení se, aktivuje se v jeho mozku limbický systém, včetně amygdaly a hipokampu. Jestliže amygdala vyhodnotí, že odlišení se je pozitivní, pak se díky hipokampu snáze, déle a pozitivněji uloží značka v jeho mozku. Amygdala navíc silněji zakóduje do paměti ty informace o značce, které jsou výrazně odlišné, silně emocionální a ideálně obojí. Pro značky je pak důležité, aby si potenciální zákazník v okamžiku, až se bude rozhodovat o nějakém dalším nákupu, řekl, že tuto značku zkusí, protože si ji pamatuje a má s ní spojené pozitivní emoce,“ odkrývá prodejní strategie Robert Le Veneur, expert na marketing a majitel reklamní agentury RobertNemec.com, která první zakázku na zvířecí produkty realizovala už v roce 2005.

V Evropě se podle dat Evropské federace výrobců krmiv pro domácí zvířata ročně prodá téměř 11 milionů tun krmiv v hodnotě 29,1 miliardy eur. Na miliardovém byznysu se podílí tisíce výrobců a každý hledá způsob, jak se odlišit.

„Ale samozřejmě že značky jednak naslouchají svým zákazníkům, jednak je samy formují. Krmivo pro zvířata má navíc tu zvláštnost, že i když je krize, chovatelé chtějí svým mazlíčkům udělat radost, přestože sami musí šetřit. Proto výrobci inovují své výrobky, u kterých mohou nastavit nové, vyšší ceny,“ uvádí Robert Le Veneur.

Expert na marketing připomíná, že vztah ke zvířeti je zvláštní v tom, že u něj chovatelé neuvažují o penězích. Zatímco dát 300 korun za návštěvu lékaře by jim přišlo příliš, utratit 700 korun za návštěvu zvěrolékaře je pro mnohé akceptovatelné.

Život se zvířaty

Stáhněte si přílohu v PDF

„Velké značky dělají to, že chrlí na trh stále nové a nové inovace. Jednak tím oslovují segment zákazníků, který chce pořád zkoušet novinky. U konzervativních zákazníků pak očekávají, že se možná nový produkt uchytí, ale třeba také ne. Protože se však naprostá většina produktů dříve nebo později stane ‚psy‘, jak se říká v matici BCG (označuje profilový model strategie, který vyvinula americká společnost Boston Consulting Group. Psi v něm mají nízký podíl na trhu i nízké tempo růstu. – pozn. red.), je potřeba stále hledat nové ‚vycházející hvězdy‘. A jestli něco opravdu bude vycházející hvězda, nebo ne, zjistíte až po uvedení na trh,“ říká Robert Le Veneur.

Základem je podle něj pochopit segmentaci chovatelů domácích zvířat. Existují rozdílné segmenty zákazníků, kteří se rozhodují různě. Proto mnozí výrobci mají odlišné značky krmiv. „Některé krmivo je cenově dostupné, další prémiové a superprémiové, jiné doporučované zvěrolékaři, některá se tváří tradičně, další futuristicky a tak dále. Značky a produktové řady se vytváří také podle toho, jak sám sebe, ale i své zvíře, vnímá chovatel. Chce mít třeba ze svého zvířete šelmu? Nebo povznesenou kočku či psa?“ dodává majitel reklamní agentury RobertNemec.com.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Život se zvířaty.