Pole, nebo soláry? Obojí. Pod agrovoltaickými panely ale zatím poroste jen víno, chmel a ovocné stromky

Z některých českých polí se mohou stát plantáže solárních panelů. Ne ovšem na úkor pěstování zemědělských plodin. Takzvaná agrovoltaika dokáže využít sluneční energii a zároveň poskytnout rostlinám příhodné podmínky k růstu. V lokalitách s velmi úrodnou půdou by měla nahradit klasické fotovoltaické elektrárny, které souběžnou zemědělskou výrobu neumožňují. Téma je součástí připravované novely zákona o zemědělském půdním fondu, která má propojení energetiky a zemědělství usnadnit. Česko se díky ní může po boku Francie stát jednou z prvních evropských zemí, která má koncept agrovoltaiky ukotvený v zákoně.

V současné době je pro výstavbu solárních panelů nutné vyjmout dané území ze zemědělského půdního fondu. Nová legislativní úprava má tuto podmínku změnit. Pozemek využitý pro výrobu energie zůstane zapsaný v registru jako zemědělská plocha, bude se na něm dál pěstovat a může na něj být vyplácena dotace. „Agrovoltaická výroba elektřiny má být doplňkovým zdrojem energie pro zemědělské aktivity, přičemž je zaměřena jak na snížení nákladů zemědělského subjektu na energie, tak na zlepšení podmínek pro pěstování,“ říká mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí.

Nová legislativa má na územích první a druhé bonitní třídy (tedy na té nejúrodnější půdě) zakázat průmyslovou výstavbu včetně konvenčních fotovoltaických elektráren. Od těch se agrovoltaika v některých aspektech liší. Robustní konstrukce může být využita jako opěrný systém rostlin, panely umístěné nad nimi ve vodorovné nebo šikmé pozici jim poskytnou stín nebo zamezí odparu vody. „Agrovoltaické elektrárny je ideální instalovat na trvalých kulturách, jako jsou chmelnice nebo ovocné sady, vyžadují méně intenzivní zemědělské práce a jsou méně náchylné na stínění než jednoleté plodiny,“ doporučuje ministr životního prostředí Petr Hladík.

Výčet druhů zemědělské kultury vhodných pro agrovoltaiku má specifikovat prováděcí předpis, každopádně se zatím jedná o zmíněné trvalé kultury. „Důvodem k omezení agrovoltaiky na tyto kultury je, že se v nich používají konstrukce, které lze po určité modifikaci využít pro nesení solárních modulů, a že solární moduly mohou přispět k ochraně plodů proti kroupám, přízemním mrazíkům nebo houbovým chorobám. Pokud se agrovoltaika osvědčí v těchto kulturách, může být vyhláška později upravena,“ vysvětluje mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Šlo by to i svisle

Připravovaná novela zákona zatím nedává agrovoltaice zelenou ve všech formách, které se nabízejí. Podle vedoucího sekce agrovoltaiky v Solární asociaci Jiřího Bíma je její potenciál větší a zahrnuje nejen rostlinnou, ale i živočišnou výrobu. „Z pohledu zemědělců může být diskriminující velmi úzké vymezení povolených plodin, které teď cílí pouze na trvalé kultury,“ vysvětluje Bím. Zkušenosti ze zahraničí přitom ukazují, že by různá agrovoltaická řešení mohla být vhodná pro kombinaci se všemi typy plodin.

Existuje například vertikální varianta, kdy solární panely netvoří nad pěstovanými rostlinami stříšku, ale stojí vedle nich jako zeď. Výkon tohoto typu agrovoltaiky je sice nižší, zato ale konstrukce nezabírá na pozemku tolik místa a nechá víc prostoru pro pěstování brambor, obilí a dalších plodin. Toto řešení by podle Bíma mohlo najít využití i na pastvinách, ani to však zatím chystaná legislativní změna neumožňuje.

Rozhovor

Jak na komunitní energetiku? Odpoví i distribuční společnosti. Možností poradenství je spousta, říká Čekanová

2. 5. 2024 ▪ 7 min. čtení

Podle ministerstva životního prostředí byly pro rozjezd agrovoltaiky vybrány zemědělské plodiny, které nejlépe umožní integrovat solární panely do zemědělského prostředí. „Realizace agrovoltaických projektů je možná pouze u kultur, které lze efektivně sladit s provozem těchto zařízení. To znamená, že se jedná o plodiny vyžadující méně intenzivní zemědělské práce,“ zdůvodňuje výběr povolených druhů Krejčí. Zákon se každopádně připravuje tak, aby v budoucnu umožnil případné rozšíření na další typy agrovoltaických systémů.

Kam s tou energií

Otázkou zůstávají možnosti využití získané energie. Instalace agrovoltaické elektrárny je podle dat z výzkumu Ministerstva zemědělství i podle zahraničních zkušeností asi o 40 procent dražší než vybudování klasické pozemní fotovoltaiky. Možnost výroby obnovitelné energie přímo na poli zemědělce láká, nemalá investice se jim však vyplatí jen v případě, že sluneční energii budou moci efektivně využít. „Primárně by ji měli spotřebovávat sami, v době vysokých cen energií mohou tyto projekty pomoci především v energeticky náročných oborech, jako je ovocnářství či vinohradnictví. Mohou případně sloužit i k diverzifikaci příjmů,“ říká k tomu prezident Agrární komory Jan Doležal.

Kromě samospotřeby se nabízí možnost energii prodat, to ale v současné době komplikuje nedostatečná kapacita distribuční sítě. „Dále je možné vyrobenou elektrickou energii využívat například pro výrobu vodíku a dalších paliv budoucnosti,“ navrhuje Bím.

Podle zahraničních zkušeností nemá agrovoltaika žádný negativní vliv na kvalitu půdy, v žádné z testovaných variant nedochází k jejímu poškození nebo jinému znehodnocení. Solární systémy naopak vybraným plodinám prospívají, chrání je proti suchu a kroupám, poskytují jim pružně nastavitelný stín a zabraňují erozi půdy. Navzdory menší ploše pro pěstování tedy mohou být výnosy ze zemědělské produkce vyšší. „Zásadní je především nastavení poměru zastínění, kde proměnnými jsou sklon, orientace nebo poloha daného pozemku. Je tedy přirozené, že na jižně orientovaném pozemku, kde zemědělec již nyní pociťuje problém se suchem, bude moci být zastínění vyšší než u severně orientovaných ploch,“ doplňuje Bím.

Fotovoltaika

Stáhněte si přílohu v PDF

Podmínky dvojího využití půdy – pro zemědělskou i energetickou výrobu – přímo stanovuje navrhovaná novela zákona o zemědělském půdním fondu. „Technické řešení musí především zajišťovat soulad záměru agrovoltaické výrobny elektřiny se zemědělským obhospodařováním půdy. Je‑li to možné, mělo by být upřednostněno takové řešení, které je způsobilé pozitivně ovlivnit podmínky pěstování plodin na zemědělské půdě,“ upřesňuje Bílý.

Světlá výška konstrukce musí poskytnout prostor pro pohyb pracovní síly i zemědělské techniky, což například u chmele může představovat i více než osm metrů. Nejméně 95 procent celkové plochy by mělo být podle chystané novely zákona využitelné pro zemědělskou výrobu. K návrhu zařízení bude udělovat souhlas s realizací orgán ochrany zemědělského půdního fondu, tedy místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností.

„Je třeba podtrhnout, že tyto projekty by měly sloužit především pro aktivní zemědělce, v opačném případě hrozí zneužívání a maximalizace zisků některých skupin či spekulantů,“ varuje Doležal. Na dodržování podmínek spojených s obhospodařováním trvalých kultur bude v praxi dohlížet Státní zemědělský intervenční fond.

Agrovoltaika může hrát důležitou roli jak v energetickém, tak v zemědělském sektoru. První firmy ji už v Česku začínají testovat na pilotních projektech.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Fotovoltaika.