V daňovém balíčku mi chybí motivační opatření pro český byznys

Na začátku roku vstoupil v účinnost daňový balíček, který má podle vlády Petra Fialy pomoci ozdravit veřejné finance. Zda bude dopad na státní kasu skutečně přínosem, budeme vědět až za nějaký čas, nicméně dopady na byznys firem a podnikatelů se projevují již nyní. Podle Jiřího Treglera, senior konzultanta společnosti CCS Premium Trust, došlo k přijetí jedné z největších daňových změn v historii Česka, z níž ale podnikatelé rozhodně jásat nemohou. „Stát se vydal cestou zvýšení daňové zátěže, což navíc zacílil primárně na byznysově aktivní subjekty. Bohužel mi u těchto změn chybí zároveň nějaká motivační cesta, která by poskytla lepší půdu pro rozvoj byznysu a podpořila ho,“ říká.

Jaké hlavní daňové změny dopadly na podnikatele a firmy?

Jde o jednu z největších daňových změn v posledních letech, jež se dotkla celé řady daňových předpisů a změnila několik desítek opatření. Je tedy zřejmé, že dopadů na podnikatele i firmy je mnoho. Nebudu proto vyjmenovávat všechny, zmíním některé. To, co dopadlo na většinu podniků, je rozhodně zvýšení daně z příjmů právnických osob. Ta se zvedla z 19 na 21 procent. U daně z příjmů fyzických osob pak sice nedošlo ke zvýšení sazby daně, ale i tak na ně ozdravný balíček dopadl razantně. Došlo ke snížení hranice pro uplatnění 23procentní sazby daně z příjmů fyzických osob z 48násobku průměrné mzdy na 36násobek průměrné mzdy. Došlo také ke snížení hranice uznatelnosti nákladů při pořízení vozidla pro podnikatelské účely na dva miliony korun. Významná změna se dotkla i daně z přidané hodnoty, původně jsme měli tři sazby, dnes už máme jenom dvě.

Pohoda kolem dohod o provedení práce už za pár dní skončí. Na příležitost číhají exekutoři i Úřad práce

13. 6. 2024 ▪ 5 min. čtení

Vládě se často vytýká nedostatečná komunikace. Vzhledem k rozsahu a důležitosti daňových změn se musím zeptat, jak byly změny komunikovány směrem k podnikatelům?

Pokud vůbec, tak velmi špatně a není divu, že i proto se změny setkávají s kritikou. Celá řada podnikatelů v balíčku nespatřuje jakýkoli přínos, ať už pro ně samé nebo obecně pro své širší okolí, vnímají to spíše jako další zátěž. Domnívám se, že se vláda nevydala úplně optimální cestou, a vlastně moc netuším, proč nese balíček přídomek ozdravný.

Asi se shodneme, že významnou změnou je osvobození příjmů z prodeje cenného papíru nebo podílu ve společnosti?

Máte pravdu, tohle řešíme nyní s klienty v souvislosti s akvizičním byznysem, kdy chtějí řešit prodeje svých společností nebo naopak jejich rozvoj nákupem jiných firem. Změny se nedotkly časových testů při prodeji podílu na firmy, ale byla stanovena limitace osvobození do 40 milionů Kč od 1. ledna 2025. V praxi to znamená, že to, co bylo dříve osvobozeno v plné výši, bude od příštího roku osvobozeno pouze do výše příjmů 40 milionů Kč ročně z titulu prodeje.

Jak se to projevuje v reálu?

Zcela zásadně se mění vyjednávání, ať už na straně kupujícího, tak i na straně prodejce. Spousta podnikatelů a majitelů firem urychluje plány na exit, aby se do konce roku stihli vyhnout daňové zátěži, která by je postihla při prodejní ceně převyšující právě zmíněných 40 milionů korun. A pokud vidí, že to již nestihnou, kalkulují a nastavují cenu tak, aby jim vyšší zdanění, jež na ně dopadne, vykompenzovala.

Je tedy patrná změna chování prodávajících, zvýšil se zájem o transakce, aby to ještě stihli?

Zcela jednoznačně, spousta podnikatelů to skutečně chce stihnout, cílí na to, aby to zvládli před koncem roku. Navíc daňový balíček se obecně projevil i na změnách výhledových plánů našich klientů. Ještě nedávno jsme pracovali v pěti‑ až 10letém časovém horizontu, měli jsme s klienty nastavený byznysplán, měli jsme vytipované ať už subjekty pro akvizici nebo třeba strategie byznysu, kudy se vydat. Klienti chtěli nějak rozvíjet své podnikání, nicméně s přihlédnutím ke změnám jsme museli řadu věcí urychlit. V některých případech jsme po dohodě s klientem naopak prodej podílu či celé firmy dokonce úplně zastavili, protože to ekonomicky nedávalo smysl.

Chápu, že u některých podniků ztratil případný prodej ekonomický smysl, ale dotýkají se změny i strategických záměrů majitelů firem?

Máte pravdu, že změna zásadně dopadá na ty podnikatele, kteří ve střednědobém horizontu uvažovali o prodeji. V momentě, kdy se loni začal balíček projednávat a bylo jasné, že projde, scvrknul se tento časový horizont zhruba na rok. Tedy do významně kratší doby, kdy podnikatelé mohou zpeněžit svá celoživotní díla. Současně to u některých znamenalo potřebu naopak zajistit, aby k prodeji vůbec nedošlo. A nyní místo toho řeší opačný problém, aby jejich byznys pokračoval. Setkáváme se i s případy, kdy klienti řeší otázku nástupnictví a kontinuity firmy. Řada podnikatelů nemá vyřešeno, kdo podnik v budoucnu převezme. Setkáváme se i s tím, že existuje víc potenciálních nástupců, ale ne všichni se chtějí na chodu firmy podílet.

Jedna ze změn se vlastně týká i odměňování klíčových zaměstnanců. Jak hodnotíte tuto část daňové legislativy?

Tuto problematiku je potřeba vnímat v širším kontextu. V Česku se začínají objevovat skutečně velcí globální hráči, kteří nemají problém při vstupu na trh přeplatit zaměstnance. Zcela logicky pak vyskakuje otázka, jaká opatření může stávající firma učinit, aby si klíčové zaměstnance udržela. Nabízí se finanční motivace nebo také možnost získat majetkový podíl na chodu společnosti. Mám na mysli třeba využití zaměstnaneckých akcií, po čemž ostatně podnikatelská obec aktivně volá. Zatímco v zahraničí je to již zaběhlý model, česká úprava je stále poměrně „nepřátelská“, neboť dost limituje efektivitu tohoto způsobu odměňování a motivace zaměstnanců. Nyní vám jeden předpis říká, že můžete zaměstnanecké akcie nabídnout svým zaměstnancům za výhodnější cenu. Další vám pak ale říká, že když jim je nabídnete za výhodnější cenu, rozdíl oproti běžné ceně musí být zdaněn.

Promítnou se zmíněné změny v odměňování i na trhu práce?

Myslím, že ano, i když lépe by vám odpověděl nějaký personalista. Z našeho pohledu dochází k tomu, že se zaměstnavatelé i podnikatelé snaží hledat jiné způsoby, jak efektivně odměňovat zaměstnance, jak je třeba i zapojit do chodu společností. To znamená, že řeší například zvláštní druhy akcií nebo další způsoby zapojení. I naše legislativa nabízí několik možností, i když bohužel ne tolik efektivních jako modely známé ze zahraničí.

Co ze zahraničí by stálo za to převzít?

Částečně jsem to zmínil na začátku. Stát by měl hledat motivační cesty, které by byly daňově efektivní. Ve chvíli, kdy chcete podpořit zaměstnavatele a podnikatele na vašem území, aby se zaměřovali na moderní a inovativní projekty nebo aby u nás udrželi český pracovní kapitál, musíte jim poskytnout efektivní cestu, jež se nevytváří jenom na papíře. Musí se projevit i v podobě daňových zvýhodnění. Pokud by například český zákonodárce začal uvažovat o tom, že by některé druhy byznysu či některé skupiny zaměstnanců mohly dostat daňovou úlevu oproti tomu, jak to je dnes, určitě by to dávalo smysl.

Kde ve světě jdou správnou cestou?

Například menší státy typu Lucembursko či Lichtenštejnsko nebo za mořem oblast kalifornského Silicon Valley. To vše jsou oblasti, které svou aktuální příjmovou část přizpůsobily tomu, aby poskytly lepší podhoubí pro vznik byznysu, což v konečném výsledku vede k navýšení HDP. A podpora takového podnikání pak přinese i další budoucí příjmy do rozpočtu.

Vidíte ještě nějaké trendy, které v tuhle chvíli ovlivňují český byznys, kromě zmíněných daňových změn?

Řekl bych, že to je určitě i společenská situace. Česko už není bráno jako nějaká přestupní stanice, ale už tady dnes máme hráče celosvětového formátu. Můžeme zde vidět byznysy, jež mají potenciál se rozrůstat dál a jsou schopné konkurovat na mezinárodním trhu. Slyšel jsem i názor, s nímž se ztotožňuji, že tu máme ideál­ní podmínky pro růst start‑upů. Je tu kvalitní vzdělání, máme poměrně stabilní prostředí a velkou bezpečnost. A to vše je předpokladem k tomu, že zde lidé mohou pracovat na tom, co je pro ně důležité. Jenom by k tomu potřebovali pomoc státu, který jim situaci dost často ne třeba nutně ztěžuje, ale určitě jim nepomáhá. Doufejme, že se stát do budoucna rozhodne vydat proaktivnější a byznysově otevřenější cestou.

Text vznikl ve spolupráci s CCS Premium Trust.