Premiéru před několika stovkami návštěvníků si v pondělí odbyl první český bateriový vlak. Představení na veletrhu v Ostravě je symbolické – právě na severu Moravy by měl od prosince jezdit. Moravskoslezský kraj ho nasadí na trať z Ostravy do Studénky a do Veřovic – v první části bude napájen z troleje, ve druhé z baterií.
Plzeňská Škoda Transportation má krajské samosprávě dodat celkem 15 takových jednotek, i s patnáctiletým servisem a díly za celkem 3,5 miliardy korun.
Jde o to, že prakticky ve všech evropských zemích se elektrifikují spíš jen hlavní tratě – stavba a údržba trolejového vedení je nákladná, a pokud není dostatečně využité, tak může být paradoxně méně ekologická. Část energie se totiž v troleji vlivem jejího odporu ztrácí. Zároveň jsou v dnešním Česku často neelektrifikované jen kratší tratě, které ústí do koridorů, přitom samosprávy by rády objednávaly souvislejší dopravu z krajského centra bez nutnosti pálit naftu.
Koncept bateriového RegioPanteru to má řešit. Odbornou terminologií je to totiž vlak parciální: dokáže jezdit standardně na napájení z troleje a k tomu má na střeše i tři bateriové jednotky, ze kterých se může nějakou dobu napájet i bez troleje. Podle výrobce tímto způsobem ujede asi 80 kilometrů.
„Na podzim 2024 tu bude definitivně zpátky a uvidíte ho v provozu,“ řekl v Ostravě předseda představenstva Českých drah Michal Krapinec. Další kusy by měly přicházet do provozu postupně, sedm kusů by mělo být podle smlouvy dodáno do listopadu 2026. Pak by měly přibýt do stejného módu i další trasy – Krnov, Nový Jičín nebo Budišov nad Budišovkou.
„Elektrické jednotky jsou vůči životnímu prostředí výrazně šetrnější. Proto je žádoucí, aby
na kolejích v našem kraji takových vozů přibývalo,“ uvedl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro dopravu Radek Podstawka.
První nasazení sledují se zájmem i další samosprávy a ministerstvo dopravy – resort objednává rychlíky, tam se ale bude s ohledem na omezený dojezd hledat uplatnění hůř.
K tomu jsou tu další nevyřešené otázky. Nabíjecí stanice v obratových stanicích vyjdou Správu železnic asi na půl miliardy. „Navíc až budou bateriové vlaky, budou muset na Správě železnic pořídit prostředky na jejich hašení. Ale zatím je nemají,“ upozornil na doprovodné konferenci o budoucnosti ředitel Výzkumného ústavu železničního Martin Bělčík.
Podobných pokusů dostat alternativní pohony na železnici je víc – koncern Alstom pracuje s vodíkovými vlaky a má je v uceleném nasazení na severu Německa v okolí Cuxhavenu.
Bateriový pohon, byť jen částečný, přitom není na českém území novinkou. Akumulátorové lokomotivy se u ČSD rozšířily už od roku 1926 a na konci 40. let dosáhly největšího rozmachu, podruhé se v Česku s bateriovým pohonem posunovacích lokomotiv experimentovalo na začátku 90. let. Vhodnější doba ale nazrála až teď.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
