Vagon RegioJetu se zlomil, jako kdyby byl z papíru. Ale normy plní, řekly ČD po testech stejného typu

České dráhy odmítly, že by byly lehátkové vagony řady Bcmz z rakouské vagonky v Jenbachu nebezpečné. Doložily to provedenými testy, při kterých vystavily jeden ze svých vozů stlačovací zkoušce podle mezinárodní normy. A říkají, že bez problémů odolal. Podle RegioJetu ale pochybnosti přetrvávají.

Tři vagony tohoto typu byly poškozeny 5. června při nehodě v Pardubicích. První se při nárazu v relativně nízké rychlosti kolem 30 kilometrů za hodinu doslova rozlomil a ve zničených kupé zemřely čtyři ženy. Vozy jiných typů poškozeny nebyly, přestože jeden z nich byl místu srážky blíže – a tudíž na něj působily větší síly.

Vagony řady Bcmz si koupily v letech 1981 a 1982 rakouské dráhy ÖBB od tehdejších strojíren v tyrolském Jenbachu. Část z nich v letech 2014 a 2015 ale odprodaly: České dráhy si pořídily devět kusů a celkově je zrekonstruovaly, RegioJet koupil 14 kusů a provozoval je jen s minimálními úpravami dál.

RegioJet následně vlastním vyšetřováním došel k závěru, že vozy mají konstrukční chybu – a  ponoukl zbylé dopravce i evropský drážní úřad ERA k jejich stažení z provozu. České dráhy i ÖBB to ale okamžitě odmítly s tím, že jejich vozy jsou v pořádku.

Teď jeden z nich ČD podrobily i stlačovací zkoušce: dohromady 2000 kilonewtonů na jeden konec vozu, tlačený na pevnou překážku. Pro představu: to je, jako kdyby na vagon začalo z klidu dohromady tlačit skoro sedm moderních lokomotiv typu Vectron.

Vagon podle nich odolal s přehledem. „Výsledky stlačovací zkoušky nám potvrdily, že řada Bcmz při dodržení správných postupů údržby nevykazuje stopy konstrukční chyby. Podrobili jsme ji přitom tomu nejsilnějšímu zatížení, které je platnými normami předepsané,“ upozornil šéf servisu vozidel ČD Jiří Ota.

Stačilo zapojit. Srážce vlaků v Pardubicích mohl předejít starý zabezpečovač, nedodělaný byl jen kvůli plánům na ETCS

13. 6. 2024 ▪ 4 min. čtení

ČD uvádějí, že na rámu bylo vytipováno z každé strany 12 kritických míst, u kterých se měřila tloušťka podélníku a jejich průhyb. Podle platných norem nesmí být větší než 25 mm. „Doposud naměřené hodnoty jsou řádově nižší,“ sdělily ČD. Zatím takto zkontrolovaly tři vozy. Kontrolu vagonů obou českých dopravců ohlásil i Drážní úřad, jeho mluvčí ale během středy nedokázala specifikovat výsledky.

Dva dny po nehodě poslal jeden z čtenářů HN fotografie stejných vozů RegioJetu, na kterých je patrná silná koroze skříně. Mohlo jít jen o povrchové plechy, ale poškození bylo viditelné kousek nad úrovní rámu a mohlo nasvědčovat i hlubšímu zatékání.

Několik hodin po zveřejnění snímků a po zjištění, že podobně se při dřívější nehodě rozlomil i jeden vagon ÖBB, udělal RegioJet rázný krok: všechny vagony stejného typu stáhl z provozu. Od té doby musí výrazně víc improvizovat při sestavování vlaků. Podle informací HN se to dotklo deseti zbylých nepoškozených vozů – jeden byl vyřazen už dřív po požáru a teď v Pardubicích byl jeden zcela zničen a dva poškozeny. Zároveň společnost poslala upozornění i evropskému drážnímu úřadu ERA.

„Smyslem našeho oznámení bylo varovat ostatní dopravce. Dál ať si s tím dělá každý tak, jak uzná za vhodné,“ řekl HN v reakci na informace o provedené zkoušce u ČD majitel RegioJetu Radim Jančura.

Šéf strategie RegioJetu Jiří Schmidt řekl HN, že mezi výsledkem zkoušky a pochybnostmi o konstrukci vozů nemusí být rozpor. „Tuhle normu ty vagony musely plnit už tehdy, jinak by nemohly do provozu. Ale mechanika té srážky byla daleko složitější, sotva se dá nasimulovat ve zkušebně. Nejde tam jen o klasický tlak, ale i o různé zkruty a podobně,“ řekl Schmidt.

„My si stojíme za tím, že tenhle typ má oproti jiným vagonům neobvykle odlehčenou konstrukci rámu. V podstatě tam chybí jeden podélník, a navíc tam jsou i ostré hrany, které vytváří koncentrátory napětí. Normy jsou jedna věc, chování při srážkách ale prostě pochybnosti budí,“ uzavřel.