Na fotovoltaiku ani po požáru nezanevře. Největší český výrobce sanitární techniky ví, kde se stala chyba

Bylo úterý, krátce po poledni, když na střeše administrativní budovy břeclavské společnosti Alcadrain vypukl požár fotovoltaiky. První odhad škody se vyšplhal na pět milionů korun. Tato událost si získala mediální pozornost, společně s dalšími dvěma požáry – fotovoltaiky na paneláku v Mladé Boleslavi a výbuchu baterie napojené na fotovoltaiku v rodinném domě v Šonově na Náchodsku. Ke všem došlo v první polovině tohoto týdne.

Majitel úspěšné české firmy Alcadrain František Fabičovic z požáru své elektrárny nedělá katastrofu. V nejbližší době si dá na střechu fotovoltaiku novou. Je mu jasné, kde se stala chyba a co udělá lépe. „Když máte závadu na autě a nabouráte kvůli tomu, tak to taky neznamená, že přestanete jezdit autem,“ řekl HN Fabičovic.

Jako první si požáru na střeše firmy všimla vrátná, která uviděla stín, jenž vrhal černý dým valící se ze střechy. Vzápětí požár zaznamenala i na kamerách, které ve firmě mají takřka všude. Ihned zavolala hasiče, kteří podle Fabičovice dorazili přibližně za dvacet minut.

„Když k požáru došlo, nejvyšší vedení firmy zrovna sedělo na velké poradě a všichni měli ztišené telefony,“ popsal Fabičovic. Z vrátnice se mu tedy hned nedovolali, aby jako majitel firmy mohl nařídit první opatření. To podstatné ale proběhlo automaticky. Fotovoltaická elektrárna se odpojila, stejně tak i plyn.

Veškerou kabeláž na střeše mají od fotovoltaických panelů rozvedenou v plechových žlábcích, tak jak doporučují bezpečnostní normy, aby nedošlo k jejímu narušení a případné zahoření se nerozšířilo na střechu. Jenže k tomu stejně došlo. Podle Fabičovice byl problém přímo u panelů, pravděpodobně v jejich napojení na kabely.

„Právě u konektorů na konci kabelů bývá problém nejčastěji. Spoje se lisují až přímo na stavbě a hrozí, že to někdo udělá blbě. Vznikne tam pak přechodový odpor. Konektory začnou hořet, potom se přeruší, vznikne oblouk a od toho chytne střecha,“ popsal HN Pavel Hrzina, odborník na fotovoltaiku z ČVUT, který je také vedoucím pracovní skupiny pro malé zdroje a akumulaci v Solární asociaci.

Problém u třináct let staré fotovoltaické elektrárny na střeše administrativní budovy Alcadrain byl podle Fabičovice v tom, že byly fotovoltaické panely ukotvené na plastových držácích. Ty zřejmě při vzniklém elektrickém oblouku nevydržely vysokou teplotu a začaly hořet. Od nich pak chytla izolace na střeše.

„Dříve se k panelům tyto plastové držáky dělaly. Dnes už bychom je tam nedali, dělají se kovové,“ říká majitel Alcadrainu. Paradoxní je, že i jeho firma tyto kovové držáky na fotovoltaické panely vyrábí a prodává. V tomhle případě ale kovářovic kobyla chodila bosa.

Plastové držáky v podobě lomených van se dříve dávaly na ploché střechy, zejména haly. Stále je lze sice koupit, používají se ale minimálně. „Už jsou technologicky překonané,“ potvrdil HN šéf Cechu akumulace a fotovoltaiky Aleš Hradecký.

Tady se dělá byznys s fotovoltaikou ve velkém. Solárníci z celého světa se sjeli na mnichovský Intersolar

24. 6. 2024 ▪ 7 min. čtení

„Všude jinde už kovové držáky máme. Na výrobních halách jsou, jen tady na administrativní budově nám zůstaly plastové,“ uvedl Fabičovic. U všech ostatních fotovoltaických elektráren, které mají celkový výkon 2,6 MW a pokrývají 20 procent spotřeby elektřiny společnosti, vyměnili plastové držáky za kovové potom, co se na jižní Moravě v roce 2021 prohnalo tornádo a poškodily je kroupy.

„Jen na administrativní budově nebyla střešní elektrárna poškozená, tak jsme ji neměnili,“ vysvětlil Fabičovic. Ze všech fotovoltaik, které společnost má, tvoří ta na administrativní budově jen minimální část. Její výkon byl 50 kW, tedy 0,05 MW.

I když na střeše budovy hořelo a hasiči ji prolili vodou, základ střechy je betonový, na vnitřek budovy tedy neměl požár vliv a lidé v ní pracují dál. „Jen v jedné zasedací místnosti nám nejde klimatizace,“ sdělil majitel firmy. Budovu má samozřejmě pojištěnou. Během dvou týdnů mu přijedou dělníci střechu s fotovoltaikou opravit.

Do budoucna chce všechny své střechy osadit termokamerami, které budou sledovat, zda se nějaká část fotovoltaiky nepřehřívá. Pokud k přehřátí dojde, software hned upozorní zaměstnance na vrátnici a pohled z kamery se jim zobrazí na monitoru. „Také necháme hydranty s vodou natáhnout až na střechu a i v administrativní budově zřídíme požární hlídku,“ plánuje Fabičovic.