Seriál Letecké katastrofy, který je stálicí i na českých obrazovkách, staví epizody podle mustru umožňujícího i úzkostlivějším divákům zachovat si důvěru v létání jako v bezpečný způsob cestování. Na začátku dílu je dramaticky zobrazena katastrofa, jádro epizody je vždy v hledání jejích příčin a katarzi vystresovanému divákovi přinesou opatření, která zajistí, aby se selhání podobného druhu už nemohla opakovat.

Pojetí tvůrců seriálu naštěstí odpovídá skutečnosti. Statistiky o nehodách ukazují, že důkladné vyšetření příčin průšvihu ve vzduchu a následné přijetí a dlouhodobé vynucování opatření k jejich eliminaci funguje. Kromě chyb posádky, zdaleka nejčastější příčiny nehod s fatálními následky, tato „metoda“ dlouhodobě zlepšuje řízení letového provozu, předchází vzniku závažných chyb při údržbě a pochopitelně i konstrukci letadel.

Jak do tohoto pojetí zapadá přiznání viny, které vedení Boeingu, jedné ze dvou korporací jasně dominující civilnímu leteckému byznysu, vyslovilo v případě katastrof zbrusu nového typu 737 Max?

Mimosoudní dohoda, o níž v pondělí informovalo americké ministerstvo spravedlnosti, zavazuje Boeing k investicím do programů bezpečnosti a kontroly kvality. Že to výrobce hrající ve světovém letectví vůdčí roli od první poloviny 30. let a považovaný od začátku proudové éry za synonymum kvality i technického pokroku potřebuje, ukázal celý proces zavádění typu Boeing 737 Max do provozu. Přehnaný spěch a bagatelizace problémů jsou v letectví neodpustitelnými hříchy. Problémy jsou i ve výrobě, což podtrhl nedávný případ s nezajištěnými nouzovými dveřmi, které tak mohly za letu prostě vystřelit ven.

Aby Boeing nepodváděl – že se na čestnost manažerů nedá spolehnout, ukázal nejen případ 737 Max –, bude na něj dohlížet nezávislý orgán. Dozor nad všemi podstatnými aspekty bezpečnosti leteckého povozu přitom v USA má tradičně Federální letecká správa (Federal Aviation Administration, FAA), přičemž vzhledem k enormnímu podílu amerických výrobců na světovém trhu má vliv i za hranicemi. Jenže FAA má ve statutu úkol leteckou dopravu regulovat a současně podporovat. Což si může protiřečit a někdy jdou tyto úkoly opravdu proti sobě. V amerických médiích se opakovaně psalo, že vztahy mezi FAA a Boeingem byly možná až příliš pohodové. Ostatně Boeing není jen tak nějaká firma. V důsledku pohlcení řady tradičních výrobců je klíčovou firmou pro armádu, obrací se na něj NASA a jeho civilní zakázky jsou tak velké, že patří k největším americkým exportérům.

Jde o takový byznys, že má pochopitelně podporu vlády. Když prezident Barack Obama opouštěl Bílý dům, pochválil se mimo jiné za to, že je na seznamu nejlepších „obchoďáků“ Boeingu. Byl to vtip, ale kdyby neodrážel realitu, nikdo by se mu nezasmál. 

Za pochybení musel přijít i finanční trest. Tím má podle dosud soudem neposvěcené dohody být pokuta ve výši necelé čtvrt miliardy dolarů (5,7 miliardy korun). Ztracené životy – při dvou nehodách typu 737 Max zemřelo celkem 346 lidí – se těžko vyčíslují, ale suma to není rozhodně vysoká. Vždyť jen mírně překračuje oficiálně udávanou cenu (reálně kupci objednávající ve velkém mají samozřejmě lepší podmínky) typu 737 Max.

Boeing současně dostane pod svá křídla dodavatele Spirit AeroSystems, jehož problémy s kvalitou ohrožovaly celou výrobu. Paradoxní přitom je, že původně šlo o část Boeingu. Toho se ale firma před dvaceti lety zbavila, aby se, jak investorům prezentovala, soustředila na to, co nejlépe umí. Jenže reálným cílem outsourcingu výroby bylo zbavit se mnoha dobře placených zaměstnanců a zvýšit návratnost čistých aktiv. Což byla metrika, na kterou tehdejší šéf Boeingu Harry Stonecipher kladl velký důraz.

„Drsný manažer“ Stonecipher neměl „rodokmen“ Boeingu, do jeho čela se dostal v důsledku toho, že firma spolkla jediného významného amerického konkurenta McDonnell Douglas. Právě z něj Stonecipher přišel. Zhruba do doby jeho šéfování se dá vystopovat začátek trendu oslabování role techniků ve firmě (Stonecipher inženýry označoval za arogantní) i enormního důrazu na efektivitu a krátkodobé úspory, které tak dobře působí v burzovních výkazech, dlouhodobě se ale zatraceně prodraží. Skvělý námět pro mimořádný díl Manažerské katastrofy. 

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist