Španělsku může málokdo vyčítat, že nepřispívá ke společným operacím Severoatlantické aliance. V tuto chvíli má vojáky ve dvanácti zahraničních operacích NATO, Evropské unie nebo OSN. Španělská letadla hlídají třeba nebe nad třemi baltskými spojenci. Vzpomenout lze například na tiskovou konferenci premiéra Pedra Sáncheze a jeho hostitele, litevského prezidenta Gitanase Nausédy z roku 2021, kterou přerušil ostrý poplach. Španělský bitevník, u něhož právě stáli, totiž musel do vzduchu kontrolovat podezřelé ruské letadlo.

Nicméně teď je Madrid na výročním summitu aliance ve Washingtonu za černou ovci. Podle údajů NATO dává letos na obranu jen 1,28 procenta HDP, což je nejméně ze všech 32 členů aliance. Třiadvacet z nich, včetně Česka, letos překročí dvouprocentní hranici, domluvenou v roce 2014. Klub těch, kteří kritérium neplní, zahrnuje z velkých ekonomik ještě Itálii (1,49 %), dál jsou to menší země jako Portugalsko (1,55 %), Belgie a Lucembursko (1,3 %), Slovinsko (1,29 %) a Chorvatsko (1,81 %).

Zbývá vám ještě 70 % článku

Co se dočtete dál

  • - Historické důvody nízkých obranných výdajů
  • - Jakou pozici má armáda ve společnosti
  • - Jakou roli má domácí obranný průmysl
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte nejlepší newsletter v Česku věnovaný EU Ředitelé Evropy. Připravují ho pro vás každý týden Ondřej Houska a Kateřina Šafaříková.