Proč je „velké znepokojení“ vlivné viceguvernérky ČNB dobrá zpráva

Co je Česko Českem, mají místní centrální bankéři tendenci varovat před vývojem mezd. Když bojují s příliš rychlým růstem cen, bijí na poplach při přidávání nad úroveň zvyšování produktivity práce, protože to je zjevné proinflační riziko. Ve výjimečném období před zhruba dvanácti lety, kdy se Česko utápělo v předlouhé recesi, centrální bankéři změnili tón a naopak kritizovali chabý, až nulový růst mezd, protože prohluboval hospodářský útlum a přispíval ke stlačování inflace až příliš nízko. Až tak, že nakonec začali Česko „léčit“ nekonvenční medicínou, neomezenými intervencemi za slabou měnu.

Je to vlastně velmi předvídatelné. Členové bankovní rady ČNB prostě preferují takový vývoj, který jim bude hrát do not a umožní dosáhnout inflačního cíle, za což jsou odpovědní. Jenže obavy z růstu mezd se někteří radní až obsedantně drží i v podmínkách, v nichž je vzhledem k dramatickému poklesu kupní síly českých výdělků v posledních třech letech přidávání naprosto nevyhnutelné.