Z otloukánka mezi nejlepšími. Česko mělo v červnu devátou nejnižší inflaci v EU, má to ale pár háčků

Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Evropské unii v červnu zpomalilo na 2,6 procenta z květnových 2,7 procenta. Uvedl to evropský statistický úřad Eurostat s tím, že v Česku inflace zpomalila na 2,2 procenta z 2,8 procenta v květnu. Eurostat používá údaje harmonizované s metodikou výpočtu EU, které se liší od výpočtu Českého statistického úřadu (ČSÚ), podle kterého byl růst cen v červnu rovná dvě procenta.

Česko tak má v porovnání mezi členskými zeměmi EU devátou nejnižší inflaci, což je obrovská změna oproti loňskému a předloňskému roku, kdy se naopak pravidelně nacházelo mezi nejhoršími s inflací i přes 19 procent (leden 2023). V žebříčku si výrazně polepšilo i oproti květnu, kdy bylo v sedmadvacítce na patnácté příčce.

„Přesně před rokem byla česká inflace třetí nejvyšší v EU, nyní už je s výsledkem 2,2 procenta devátá nejnižší. Český výsledek předčí dokonce tradičně protiinflačně zaměřené Německo, nemluvě o Belgii, která s více než pětiprocentní inflací v EU nelichotivě vede,“ komentoval to Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas.

Eurostat ve středu zároveň potvrdil rychlý odhad ze začátku července, podle kterého inflace v eurozóně v červnu zpomalila na 2,5 procenta z 2,6 procenta v květnu. Loni v červnu inflace v zemích platících eurem činila 5,5 procenta a v celé EU 6,4 procenta.

Nejvíce v červnu rostly v eurozóně ceny ve službách, a to o 4,1 procenta. Ceny v kategorii potraviny, alkohol a tabák se zvýšily o 2,4 procenta. Ceny energií stouply o 0,2 procenta a ceny neenergetického průmyslového zboží o 0,7 procenta. Meziměsíčně ceny v obou těchto kategoriích klesly.

Analytik ČSOB Dominik Rusinko připomíná, že ceny služeb v Česku sice podle dat Eurostatu mírně zvolnily růst na 6,5 procenta, stále však výrazně převyšují průměrnou dynamiku v EU. „Česko naopak zůstává premiantem při pohledu na ceny potravin, které v červnu stály za překvapivým poklesem celkové inflace. Podobně jako v minulém měsíci se v tuzemsku snížily ceny potravin zdaleka nejrychlejším tempem v celé EU (-4,8 procenta). Ceny potravin přitom klesají jen v pěti zemích EU a v průměru meziročně vzrostly o 1,3 procenta,“ napsal ve svém komentáři Rusinko.

Upozorňuje ale, že v případě jádrové inflace (očištěné o volatilní položky, jako jsou právě ceny potravin, energií nebo pohonných hmot) zůstává Česko nad evropským průměrem. „V červnu tuzemská jádrová inflace poklesla z meziročních 4,1 procenta na 3,8 procenta, o sedm desetin procentního bodu tak setrvala nad průměrem EU,“ doplnil Rusinko.

Z jednotlivých zemí byla nejnižší meziroční inflace ve Finsku, kde činila 0,5 procenta. V Itálii ceny stouply o 0,9 procenta a v Litvě o jedno procento. Naopak nejvyšší byla inflace ve zmíněné  Belgii, a to 5,4 procenta. V Rumunsku dosáhla 5,3 procenta. Ve srovnání s květnem inflace zpomalila v 17 členských zemích a v devíti naopak zrychlila. V jedné zemi zůstala beze změny.

Dufek upozornil také na to, že si za toto dlouhé období drží Česko rekord v růstu cen u oblečení a obuvi, které podražily celkově o téměř 49 procent, zatímco třeba v eurovém Německu to bylo o 12 procent a v neeurovém Polsku jen o devět procent. „Český trh s oblečením a obuví se vymyká všem ostatním bez ohledu na chování zákazníků. Navzdory propadu prodejů se i tak kasy obchodníků plnily „díky“ zdražování,“ dodal Dufek.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

Co se eurozóny týká, inflace stále zůstává nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB). Ta předloni v červenci zahájila zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat inflaci pod kontrolu, loni v říjnu nicméně zvyšování úroků přerušila. Od té doby držela svou základní úrokovou sazbu na 4,50 procenta, až letos na začátku června se Rada guvernérů podle očekávání rozhodla úrokové sazby o čtvrt procentního bodu snížit. Základní sazba klesla o čtvrt bodu na 4,25 procenta.

„Pokud jde o inflaci v eurozóně, tak za pozornost snad stojí jen jádrová inflace, která se drží na 2,9 procenta. ECB nemá kam spěchat, dokud si nebude jistá, že se jí vůbec daří inflaci skutečně krotit,“ uvedl Dufek. Podle něj by tak ECB na svém čtvrtečním zasedání měla ponechat své sazby beze změny.