Trh se stavebními materiály v Česku už druhým rokem čelí dopadům energetické krize, vysokých úroků a rekordní inflace. Jan Smola, ředitel společnosti Heluz, která je jedním z největších výrobců zdicích materiálů v Česku, se ale dívá do budoucnosti s opatrným optimismem a očekává, že koncem roku dojde k obratu. To však podle něj neznamená, že by lidé měli se stavbou vyčkávat. Naopak varuje před inflací a možným zdražením či výpadky materiálů. „Pokud někdo plánuje stavbu, lepší okamžik než nyní asi nenajde,“ říká v rozhovoru.
Loňský rok byl pro stavební trh velmi nepříznivý. Jaká je atmosféra nyní?
Od chvíle, kdy začaly růst úrokové sazby na hypotékách, došlo k výraznému propadu. Situace se dosud nezměnila a stavební trh stagnuje. Naší firmy se negativně dotkl zejména pokles počtu nových výstaveb, protože naše výrobky se využívají především pro novostavby, nikoli pro rekonstrukce. Lidé buď nemají prostředky na investice do nemovitostí, nebo se obávají vysokých nákladů. U rodinných domů hraje roli i rostoucí cena pozemků.
Mění se kvůli ekonomické situaci i podoba domů, které lidé nyní staví?
Ano, stavby se zmenšují. Z dřívějších 180 až 200 metrů čtverečních se dnes běžně dostáváme na přibližně 135 metrů u rodinných domů. Z projektů se postupně vytrácí garáže nebo místnosti na uskladnění sportovního vybavení či šatny. Pokud lidé potřebují bydlet a mají omezený rozpočet, dělají to na úkor těchto „zbytných“ místností, což pro budoucí komfort bydlení je samozřejmě škoda. Asi to všichni známe: po pár letech bydlení nashromáždíme spoustu věcí. A když není žádná šatna, technická místnost nebo garáž, tak je dost složité v domě normálně fungovat.
Mohou stavbu garáže odkládat na pozdější dobu?
Dříve bylo naprostým standardem, že k rodinnému domu patřila minimálně jedna garáž. Teď to v mnoha projektech vůbec není. Je možné naprojektovat dům s garáží, nechat si to celé povolit, ale postavit pouze dům s tím, že tam jednou dostavím i garáž. Ale pokud už ani v plánu garáž není, nejsem si jistý, jestli ji někdo v budoucnu dodělá. Častěji se do budoucna odkládají spíše terénní úpravy, ploty kolem domu, bazény a další prvky, které nejsou nezbytné a na které nezbývá rozpočet.
Jaké další trendy vnímáte při stavbách rodinných domů?
Pokud lidé přechází z bytu do domu, často si neuvědomují, jaké potřeby má dům. Jednoduchý příklad – v domě se zahradou potřebujete sekačku, kterou jste v bytě neměli. A také musíte počítat s tím, že ji pak máte kde zaparkovat. Pokud o tom nepřemýšlíte, může se vám v katalogu líbit malý dům se čtyřmi místnostmi, ale brzy narazíte na jeho omezení.
Co ještě byste doporučil zvážit?
Například možnost vícegeneračního bydlení. Zatímco naše generace ještě mohla koupit pozemek za relativně rozumné ceny, tedy pět až deset procent z hodnoty stavby, dnes se za pozemky platí stejně jako za dům. Často se přitom budují lehké stropy zaklopené sádrokartonem. My ale nabádáme lidi k tomu, aby přemýšleli, jestli by nebylo v kontextu celkových výdajů lepší investovat trochu více a udělat těžký strop, který umožní v budoucnu vybudovat další bytovou jednotku v podkroví.
Podepsal se šetrnější přístup zákazníků na hospodaření vaší firmy?
Když se podíváme na statistiky ohledně hypoték, uvidíme, že poklesly podle různých zdrojů o 40 až 60 procent. A jestli připustím, že naprostá většina našich zákazníků financuje bydlení z hypotéky, tak to jednoznačně říká, že pokles byl 40 až 60 procent výstavby.
Nízká poptávka pak vedla k tomu, že jsme už loni na jaře odstavili závody, což generuje jisté náklady. Na druhou stranu to pro firmu přináší i pozitiva. Po několika letech, kdy jsme jeli takříkajíc na krev, je dobře, že máme prostor na údržbu strojů a přípravu na budoucí růst. V cihlářství je běžné jednou za čtyři roky zastavit výrobu, protože spoustu oprav nelze provést jinak. Aktuálně je ale situace jiná v tom, že odstávka trvá déle než nezbytně nutnou dobu.
Jak se v posledních letech vyvíjely ceny stavebních materiálů?
Před dvěma lety ceny stavebních materiálů výrazně zdražily kvůli rostoucím nákladům na energie, které se v některých měsících zvýšily až desetinásobně. Výroba cihel je totiž z poloviny tvořena náklady na energie. Jestliže jsem předtím vyrobil něco za deset tisíc a pět tisíc z toho byly energie, tak v tomto období jsem to stejné vyrobil za pětapadesát. A nestalo se to, že by cihly byly pětapůlkrát dražší. Část těchto výdajů jsme absorbovali snížením marže a část se v průběhu roku vyrovnala díky nestabilním cenám. Nyní se ceny energií stabilizovaly, ale stále jsou dvojnásobné oproti období před krizí. Cihly jsou tedy dražší, a nemyslím si, že je prostor, aby se ceny snížily.
Budou ale růst?
Do budoucna bych očekával, že malinko porostou. Odrazí se v nich vzrůstající cena práce, logistické náklady, případně povolenky a další výdaje. Nebudou to desítky procent jako v minulém roce, ale ve střednědobém horizontu určitě zaznamenáme nárůst cen cihel o jednotky procent.
Co by mohlo přimět vaši firmu znovu spustit výrobní linky? Bylo by to například snížení úrokových sazeb na čtyři procenta?
To ne, protože nevíme, jestli to vyvolá poptávku. U nás je to jednoduché: jakmile bude poptávka a my uvidíme, že se snižují naše skladové zásoby, začneme znovu vyrábět. Myslím, že zájem stavět nezmizel, jen se odložil v čase.
Měli by lidé nyní začít stavět, nebo raději počkat na nižší úrokové sazby?
Myslím, že klienti by neměli se stavbou vyčkávat. Může trvat i rok, než se úrokové sazby hypoték z dnešních pěti procent sníží na čtyři. Mezitím se ale stavba kvůli inflaci o dvě až tři procenta zdraží. Klíčový problém není v tom, že lidé čekají, ale možná v tom, že na hypotéku jednoduše nedosáhnou.
Jak krize, kterým společnost v posledních letech čelila, ovlivnily stavební průmysl?
Zatímco během pandemie silně utrpělo například odvětví automobilového průmyslu, výrobci stavebních materiálů zažívali růst. Cihly, beton i dřevo jsou v podstatě lokální produkty – nevyplatí se je dovážet třeba z Číny. Navíc lidé měli více času a byli doma, takže se více stavělo.
Dopady současné ekonomické krize bych pak mohl porovnat s tou minulou z roku 2008. Stejně jako teď, i tehdy krize postihla stavebnictví, ale rozdíl byl v tom, že se následky projevovaly pozvolna. Díky setrvačnosti, která je pro stavebnictví typická, se nás tehdejší krize začala výrazněji dotýkat až o tři roky – a někdy až pět let – později. Nyní, kvůli náhlému zdražení energií, jsme to pocítili v řádu několika měsíců. Z obrovského růstu jsme spadli na minimum.
Někteří experti předvídají zlepšení situace ve druhé polovině roku. Jaké jsou vaše predikce?
Očekávám pozvolné oživení, protože hypoteční trh se pomalu rozhýbává. Už to vidíme například u developerů, kteří postupně spouští své projekty. K větším změnám může dojít na jaře příštího roku, kdy se mohou rozjet odložené projekty kvůli končícím stavebním povolením nebo potřebě bydlení, kterého je v Česku nedostatek. Pokud se však razantně zvedne poptávka, může to vést k nedostatku materiálů a zvýšení cen. Proto pokud někdo plánuje stavbu, lepší okamžik než nyní asi nenajde.
Článek vznikl ve spolupráci s firmou Heluz.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist