Místo cihel moduly: Kamion dům přiveze v pár kusech nebo ho přestěhuje jinam

Trendem ve výstavbě bydlení v Česku je stavět stále menší prostory – standardem už je byt o velikosti 60 m². A zmenšují se i rodinné domy. Vyplývá to ze zkušeností expertů ve stavebnictví, kteří přišli diskutovat do říjnové debaty Hospodářských novin. Stejně tak se mění i vnímání kvality výstavby jako takové. „Když jste před 15 lety u developera řekli pojem akustika, vůbec netušil, o co se jedná. Dnes všichni vědí, že když si koupí byt, buď se jim spí dobře, protože neslyší hluk z ulice či od sousedů, nebo ne, a investice je v tu chvíli znehodnocená. Tedy lidé se o to zajímají,“ popsal Nikola Hoffmann, člen představenstva společnosti Saint‑Gobain Construction Products CZ.

Kromě akustiky Čechy zajímá také světlo, pozornost věnují vnitřnímu vybavení, kvalitě ovzduší a bezpečnosti. „Celkově Čechy víc zajímá, z čeho je dům postavený a jestli se jim investice bude vracet i v podobě provozních nákladů,“ dodal Hoffmann.

Radek Říha, majitel stavební společnosti Goopan, podotkl, že jako problém se ukazuje sehnat vhodný pozemek pro stavbu rodinného domu. „Je to boj. I proto jsme zahrnuli do nabídky pozemky. Přichází totiž mnoho klientů, kteří chtějí náš dům, ale nemají pozemek. Setkáváme se s tím, že podepisujeme rezervační smlouvu bez toho, že by klient měl pozemek ke stavění,“ pozastavil se Říha.

Dům z předem připravených velkých částí

Stanislav Martinec, majitel a ředitel společnosti Koma Modular, si všímá, že Češi jsou méně konzervativní a zdaleka už nechtějí stavět domy jen z tradičních materiálů, jako jsou cihly. „Mladí lidé sledují trendy třeba ve Skandinávii. Zajímavé jsou pro ně modulární domy, které se vyrábějí z prefabrikovaných modulů,“ zmínil Martinec.

Modulární domy se stavějí metodou offsite building, tedy mimo stavbu. „Z 80 až 90 procent tu stavbu vyrábíme na lince v podobě jednotlivých modulů, ze kterých pak dokážeme sestavit celou budovu. Na rozdíl od klasických staveb můžeme stavět od 6 hodin ráno do 22 večer a nejsme závislí na počasí,“ vyzdvihl Martinec. Rychlost výstavby se tak oproti klasicky stavěným domům zkracuje o 50 procent. „Když třeba investor staví nemocnici, za ten rok, který uspoří, mu výkony pokryjí i mírné navýšení ceny,“ konstatoval Martinec.

Jednou z vlastností domů z připravených modulů je také přenositelnost. Tedy lidé si mohou dům postavit na pronajatém pozemku a v případě potřeby jej přenést jinam, o což je podle Martince v Česku zájem. Mnohokrát již přesouvali školu nebo školku na jiné místo. Nebo je možné se i s domem přestěhovat do jiného státu.

Sádrokarton zabere méně místa než cihla

Diskutující se bavili o tom, jak postavit dům s co nejlepšími akustickými vlastnostmi. Nikola Hoffmann doporučil místo klasických cihlových příček mezi místnostmi sádrokartonové, protože mají minimálně stejně dobré akustické vlastnosti, ale zabírají výrazně méně místa. Podle jeho výpočtů se tak dá u 66metrového bytu ušetřit 1,5 m² užitné plochy.

Radek Říha dodal, že díky této suché výstavbě se dá na jejich domech ušetřit osm až deset metrů plochy u domu o velikosti 120 metrů. „Zákazník tak může zvolit menší pozemek, protože dostává víc na půdorysu domu. I my využíváme vysokou prefabrikaci panelů, expandujeme mimo Česko. Na jedno místo se vozí celé kamiony s hotovými panely, nejezdí se mnohokrát jako u klasické stavby, kde někdo přiveze cihly, někdo izolant, jiný zase sádrokarton a podobně,“ popsal Říha. V případě použití modulů je celý dům naložený ve dvou třech kamionech.

Podle Hoffmanna je modulární stavění také reakcí na nedostatek pracovní síly na trhu, kde navíc dlouhodobě ubývá učňů. Současní pracovníci na stavbách s materiálem často neumějí zacházet a výsledek bývá tristní. „Prefabrikace je cesta, jak získat kvalitní výsledek, protože v továrně máte kontrolovanou výrobu. Zaměstnáváte lidi, kteří tu práci opakují, můžete je proškolit a zkontrolovat si práci, kterou odvádějí,“ ujistil Hoffmann. Když se na stavbu přiveze ze závodu koupelna, instaluje se kompletní, i s háčkem na župan na zdi. Podobně se dnes podle Hoffmannových slov prefabrikují i stoupací šachty.

Sádrokarton se již ve velkém recykluje

Důležitým tématem diskuse byla také udržitelnost stavebních materiálů. Společnost Saint‑Gobain nabízí skla s tak upraveným povrchem, aby do nich nenaráželi ptáci. „Dnes to řeší hlavně developeři větších staveb, protože skla s úpravou proti nárazům ptáků jsou jedním z požadavků certifikace BREEAM a LEED,“ zmínil Hoffmann. Stejně tak již v jejich firmě recyklují a znovu používají všechny typy sádrokartonových desek. Fabriky na výrobu sádrokartonu ve Finsku a Kanadě využívají výhradně hydroenergii.

V Goopanu se snaží sledovat udržitelnost u dodavatelů materiálů. „Navštěvujeme výrobní závody, sbíráme od nich informace, sami si ty produkty zkoušíme a řešíme také, jak dlouhou mají životnost, jestli se dají recyklovat a tak dále,“ vyjmenoval Říha. I v Koma Modulars se snaží o udržitelnost, a to detailním tříděním odpadů ve výrobně. „Umíme také sledovat budovu pomocí čidel, její teplotu a vlhkost. Vyhodnocujeme, jestli v ní například nekondenzuje voda. Pokud ano, informujeme majitele, třeba aby vyvětral. To je také udržitelnost – prodlužujeme dobu fungování a čas využití budovy,“ podtrhl Martinec.

Partnery debaty jsou společnosti Goopan, Koma Modular a Saint‑Gobain.