Banky mají být v čele evropské transformace na bezemisní ekonomiku. Alespoň to tak vyplývá z nových regulací striktně diktujících objem, strukturu dat a pravidla nefinančního reportingu. V tuzemském bankovním prostředí však naráží aspirace tzv. zelené tranzice hned na několik zásadních problémů. Tím aktuálně největším je absence dat a rostoucí pnutí mezi vlastní reportovací povinností bank a reportovací povinností jejich klientů či dodavatelů.
Typickým příkladem může být uhlíková stopa.
Zbývá vám ještě 90 % článku
Co se dočtete dál
- V čem spočívá problém s daty o emisích dodavatelského řetězce či klientů.
- S jakými finančními zdroji se na zelenou transformaci v Česku počítá a jaká je realita.
- Jak celý proces ohrožuje byrokracie.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se
Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.
