Nemocnice řeší energetické úspory a objevují zkratku EPC. Zatím největší projekt zajistila v Nemocnici Na Homolce skupina ČEZ ESCO

Za poslední rok a půl se investice do energetických úspor ve veřejných budovách zvýšily téměř desetkrát. Stále více se přitom dělají pomocí EPC projektů. V nich dodavatelé vezmou investiční náklady na sebe a dostanou je i se ziskem zpět díky garantovaným úsporám, z nichž se splácí. Nejčastěji po dobu deseti až 12 let. Firmy také převezmou energetický management a za úspory ručí. Pokud jich nedosáhnou, zaplatí je ze svého. I proto zkratka EPC (Energy Performance Contracting) přitahuje pozornost ředitelů nemocnic, škol a dalších příspěvkových organizací, kteří v rozpočtech na investice obrací každou korunu.

Nejvíce nových EPC projektů připadá v poslední době na nemocnice, jež jsou svým celodenním provozem a významnými náklady na energie pro toto řešení ideální. Podle dat Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES), která hlavní tuzemské dodavatele sdružuje, se jen v roce 2023 dokončilo v Česku 16 velkých projektů za téměř dvě miliardy korun. Tři čtvrtiny investic přitom šly do zdravotnických zařízení.

HN BeNative

Havířov změnil přístup k teplárenství. Spojil se s ČEZ ESCO a sází více na decentralizaci a energetické úspory

▪ 6 min. čtení

Letos v lednu k nim přibyl dokončený obří EPC projekt za 1,1 miliardy korun v největší pražské Nemocnici Na Homolce. Ambiciózní modernizace, za níž stojí firma Enesa patřící pod skupinu ČEZ ESCO, má nemocnici přinést úsporu nákladů na energie až o 40 procent. V přepočtu na peníze, jež nemocnice ušetří, jde o 300 milionů korun během deseti let. Tuto částku Enesa nemocnici garantuje do konce roku 2033.

„Jen za použití nových technologií se dá spotřeba energií oproti původnímu stavu běžně snížit o čtvrtinu. Pokud se dělají komplexní renovace, lze dosáhnout úspory mezi 40 a 60 procenty,“ řekl Radim Kohoutek, výkonný ředitel APES. Začít s úsporami se podle něj ale dá pouze s energetickým managementem. Ten potřebuje menší počáteční investice do měřičů a software, který pracuje se získanými daty a eliminuje nehospodárný provoz.

„Nejrychlejší návratnost v řádu nižších jednotek let vždy přinese výměna osvětlení,“ vysvětlil ředitel Enesy Pavel Fraňo. Stavební opatření mají podle něj delší návratnost, díky jejich komplexnosti ale takové EPC projekty mohou čerpat dotace z evropských fondů. „To zrychlí ekonomickou návratnost projektů natolik, že se dají realizovat na dodavatelský úvěr splácený z budoucích úspor,“ dodal.

Při využití dotací EU z Operačního programu pro životní prostředí nebo z Modernizačního fondu jsou navíc minimální úspory 30 procent podmínkou.

Proto už se velké projekty neobejdou bez zateplování, výměny oken ani bez instalace obnovitelných zdrojů, nejčastěji fotovoltaiky. Stejné to bylo u rok trvající modernizace Homolky, jež musela proběhnout za plného provozu nemocnice. To je ale u nemocnic základní podmínka. Roční úsporu 8700 megawatthodin plynu, 4200 MWh elektřiny a více než 15 tisíc kubíků vody přinese Homolce série investic do zateplení střech, obměny oken a dveří. Klíčová je modernizace vytápění a vzduchotechniky nebo výměna 10 500 nových LED svítidel a instalace fotovoltaiky. „Počítačem řízený systém regulace teploty v 1100 místnostech bude zase v celé nemocnici zajišťovat tepelný komfort za výrazného snížení nákladů na teplo,“ doplnil Fraňo.

Velikost EPC projektů roste

Investiční náklady na projekty se proto zvyšují: z dřívějších desítek milionů korun jdou do sta milionů. V případě největšího českého nemocničního EPC projektu Na Homolce si zateplení, projektová příprava a inženýring vyžádaly náklady 700 milionů korun. Na investice do modernizace technologických zařízení budov šlo 432 milionů korun.

Enesa již dříve podobně modernizovala v Česku a na Slovensku 13 nemocnic. Například v Mladé Boleslavi, Karlových Varech nebo v pražské Fakultní Thomayerově nemocnici. Její ředitel Zdeněk Beneš byl v roce 2022 úplně první šéf fakultní nemocnice v Česku, který se rozhodl formu EPC využít.

Enesa je součástí na moderní energetiku orientované firmy ČEZ ESCO, jež se v rámci ČEZ stará také o modernizaci teplárenství. Jen loni tato zelená část největší tuzemské energetické skupiny zařídila 34 EPC projektů. „Celkem jsme všem našim klientům uspořili 400 milionů korun,“ řekl Kamil Čermák, generální ředitel ČEZ ESCO.

Vedle ČEZ ESCO působí na trhu i další hráči jako třeba firma Amper Savings, která loni dokončila projekt energetických úspor v Psychiatrické nemocnici v Dobřanech za více než 300 milionů korun. A začala EPC projekt v brněnské Fakultní nemocnici u sv. Anny. Viditelná je i společnost Veolia – letos dokončila zhruba půlmiliardový projekt v Psychiatrické nemocnici Bohnice. Investice ve sto let starém areálu ušetří asi 24 milionů korun ročně.

Podpora ministerstva zdravotnictví

Počet EPC projektů v českých a moravských nemocnicích přitom může dále růst, neboť mají podporu ministerstva zdravotnictví. „Považuji je za jednu z hlavních priorit rozvoje tuzemských nemocnic. Výsledky z mnoha fakultních nemocnic jsou skvělé, a proto bychom jim rádi otevřeli dveře v dalších zdravotnických zařízeních,“ řekl v lednu při představení projektu v Nemocnici Na Homolce ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Do podobných projektů by se podle něj v budoucnu měly zapojit další fakultní nemocnice, například v Ostravě, Hradci Králové, Brně nebo pražském Motole.

Aby rozjezd podpořilo, zřídilo ministerstvo zdravotnictví od června 2024 pracovní skupinu, která má státem kontrolované fakultní nemocnice v EPC projektech podpořit. Ministr Válek věří, že energetické úspory v nemocnicích mohou ušetřit tři až čtyři procenta nákladů na veřejné zdravotní pojištění. Podle dat asociace APES zatím energeticky úsporné projekty dokázaly v českém zdravotnictví uspořit od roku 2012 asi jednu miliardu korun.

EPC projekty se „líbí“ také Státnímu fondu životního prostředí, přes nějž plyne většina takto zaměřených evropských dotací. „Tuto metodu zvýhodňujeme bonusem pět procent. Dosud jsme podpořili téměř 90 EPC projektů částkou 3,3 miliardy korun a většina z nich je právě z oblasti zdravotnictví,“ uvedl ředitel fondu Petr Valdman.

K většímu počtu kvalitně připravených projektů může přispět letos nově spuštěný program státní Národní rozvojové banky, nazvaný Nová ELENA (European Local ENergy Assistance). Z něj se dá od srpna firmám i veřejným příspěvkovým organizacím proplatit až 90 procent nákladů na přípravu EPC projektů. Cena analýzy, která je důležitá i pro následné získání úvěrů od bank nebo dotací, se pohybuje v nižších statisících korun.

EPC projekty jsou rovněž dobrou možností k tomu, aby Česko splnilo požadavky vyplývající ze směrnice EU o energetické účinnosti. Podle ní se mají každý rok renovovat tři procenta podlahové plochy budov ve vlastnictví státu, které mají výměru přes 500 metrů čtverečních. Zatím je v tom Česko pozadu. Tempo renovací ale mohou urychlit právě EPC projekty.

Článek vznikl ve spolupráci se společností ČEZ ESCO