Kvůli náročné práci do důchodu dřív bez krácení penze? Okruh vyvolených profesí se může výrazně zmenšit

Skupina náročných profesí, které chtělo ministerstvo práce poslat do důchodu dřív bez krácení penzí, by se mohla razantně zúžit. A to pouze na čtvrtou rizikovou skupinu povolání, tedy asi desetinu osob. Na osekání tlačí zaměstnavatelé – obávají se odlivu pracovníků v některých profesích, už teď nedostatkových.

Původní plán počítal s možností předčasného odchodu celkem zhruba 120 tisíc lidí, a to ze čtvrté a zčásti ze třetí rizikové kategorie. Politici teď připouštějí, že by se okruh mohl snížit. Ve hře je, že by odejít dřív mohlo jen asi 18 tisíc lidí v těch úplně nejnáročnějších profesích, tedy ve skupině čtyři.

To jsou například vybraní pracovníci ve zdravotnictví či v sociální oblasti, pracovníci v lesnictví, kováři, skláři nebo obsluha důlních zařízení. Smůlu by naopak měli například pracovníci obrábějící kovy nebo pracovníci na stavbách či ve strojírenství. O možné změně mají podle informací HN ještě jednat koaliční politici. 

Aby ze seznamu náročných profesí úplně vypadli pracovníci třetí rizikové kategorie, chce Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR). Návrh důchodové reformy přitom počítá s tím, že z „trojky“ by do penze dříve mohli jít ti, kteří ve své práci pracují s některým ze čtyř vybraných rizik: fyzická zátěž, chlad, teplo či vibrace. Svaz provedl šetření napříč svými členy: „Významná koncentrace zaměstnanců ve třetí kategorii prací je zejména u firem v Moravskoslezském a Ústeckém kraji,“ uvedla Blanka Šefránková, ředitelka zaměstnavatelské sekce SP ČR. Příkladem jsou jak hutní firmy, tak například komunální podniky technických služeb. 

Dotčení zaměstnavatelé se obávají, že by jim z provozů odešlo do penze příliš mnoho lidí, které by nebylo kým nahradit. „Považujeme to za velký problém, vzhledem k vysokému počtu pracovníků, kteří v této kategorii pracují, jde o několik stovek lidí,“ říká Petra Macková Jurásková, mluvčí Třineckých železáren, které zaměstnávají sedm tisíc lidí.

„Jejich počty se zaváděním automatizace postupně klesají a snažíme se je minimalizovat, nicméně v současné chvíli by to pro firmu představovalo velký problém. Průmyslové firmy dlouhodobě čelí nedostatku pracovníků v technických oborech,“ dodává Macková. 

Práce v prachu, hluku, s chemikáliemi. Ministr Jurečka představí náročné profese s dřívějším odchodem do penze

26. 2. 2024 ▪ 3 min. čtení

Podobný pohled mají také ve firmě Vítkovice Steel. „Zaměstnanců ve třetí kategorii je ve společnosti asi 400, tedy téměř polovina všech zaměstnanců v podniku,“ říká personální ředitelka firmy Žaneta Giel Sigmundová. Vzhledem k věku by se podle ní dřívější odchod do důchodu v blízké době týkal minimálně 50 zaměstnanců. Jde o paliče, valcíře, operátory venkovních úpraven, operátory CNC, jeřábníky, střihače, zámečníky, provozní elektrikáře či strojníky. „Lidé v těchto profesích už nyní chybí a nebude snadné je nahradit. Oslovujeme například i bývalé zaměstnance Liberty,“ popisuje.   

Koalice o změně skupiny náročných pozic zatím nejednala, dojít by k tomu mělo ještě před druhým čtením vládního návrhu důchodové reformy, která je aktuálně ve sněmovně. „Za nás je to neuzavřená záležitost v rámci koalice. My jsme otevřeni tomu, že by dřívější odchod měl být i pro část pracovníků ze třetí rizikové kategorie,“ říká poslanec a důchodový expert STAN Viktor Vojtko.

Podle něj je potřeba podívat se na seznam náročných pozic znovu v kontextu pomalejšího zvyšování důchodového věku, než vláda původně schválila. Tito pracovníci by tak teoreticky neměli být prací do vysokého věku ohroženi tolik, jak se původně předpokládalo. „Chybí nám data, jak by to v kontextu pomalejšího růstu důchodového věku zafungovalo,“ dodává Vojtko. 

K obhájcům zaměstnavatelů patří tradičně ODS. „Dřívější odchod do důchodu pro náročné pozice je velmi citlivá věc, diskuse je velmi složitá,“ připouští Jan Bauer, poslanec ODS a člen důchodové komise. Jeho kolega a místopředseda ODS, ministr financí Zbyněk Stanjura na dotaz HN uvedl, že si nechce vyměňovat postoje s vládními kolegy přes média. 

Výběr zvláště náročných profesí za účelem dřívější penze vychází z rozhodnutí ministerstva práce ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví. Ve „čtyřce“ neexistují účinné pracovní pomůcky ani opatření bezpečnosti práce, které by pracovníky před těmito rizikovými faktory chránily. To se podepisuje na jejich zdraví. U „trojky“ je ochrana do větší či menší míry možná. 

Vybraní pracovníci by podle návrhu po odpracování určitého počtu směn v rizikových a náročných podmínkách mohli do důchodu chodit o 15 až 60 měsíců dřív, a to bez krácení výše penze. Zaměstnavatelé by za ně platili o pět procentních bodů vyšší sociální odvody.

V minulosti mohli v Česku dříve do penze odcházet pouze horníci hlubinných dolů. Od loňska byl stejný princip byl zaveden také pro hasiče a zdravotnické záchranáře. Že by mohla jít bez sankce do penze dřív celá riziková kategorie čtyři je novinka. Je s tím spojeno zvýšení důchodového pojištění, které platí zaměstnavatelé za tyto zaměstanance. Dotčeným firmám by se podle návrhu mělo zvedat postupně od příštího roku do roku 2028.

Třetí kategorie profesí je riziková i z pohledu rozpočtu – návrh ministerstva práce totiž počítá s tím, že by se do skupiny náročných profesí s nárokem na dřívější odchod do důchodu mohly přidávat i další rizika, a to pouhým nařízením vlády, tedy podzákonným předpisem. 

„Pokud to zůstane v aktuálně navrženém rozsahu, tedy pro zhruba 120 tisíc osob, které na rizikových pozicích pracují, jsem ochoten opatření, byť se skřípěním zubů, akceptovat,“ uvedl již dříve pro HN Vladimír Bezděk, uznávaný odborník na důchody a ekonomický poradce prezidenta Petra Pavla.