Předčasně do důchodu šli i lidé, pro které to nebylo výhodné, říká šéf sociálky

Byl to historický rekord. Skoro sto tisíc žádostí o předčasný starobní důchod loni dorazilo na Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ). Důvodem bylo, že se lidé obávali zpřísnění podmínek pro dřívější odchod do penze. Správa kvůli zájmu nestíhala žádosti vyřizovat včas, na přiznání se čekalo půl roku i déle. V rozhovoru pro HN šéf úřadu František Boháček popisuje, jaký příliv žádostí o penze očekává v letošním roce a jak investice do IT v hodnotě 1,4 miliardy změní současný systém z 80. let. 

Loni čekali někteří senioři na přiznání důchodu půl roku i déle, překračovala se zákonná lhůta. Můžete zaručit, že se to letos už nebude opakovat?

Obecná lhůta je 90 dní, to je ale čistá doba řízení, a pokud lidé dostanou důchod později, neznamená to, že nebyla dodržena. Nepočítá se do ní totiž například období, kdy došetřujeme některé skutečnosti u zaměstnavatelů. Je to velmi častá situace, kdy žadatel o důchod ještě pracuje, a my musíme došetřit u zaměstnavatele doby důchodového pojištění, které dotyčný ještě získá do okamžiku termínu přiznání důchodu. To trvá obvykle deset dní, které se do zákonné lhůty nezahrnují. Nějakou dobu může trvat došetřování doby důchodového pojištění – například když žadateli chybí nějaké doby zaměstnání, které mohou ovlivnit výši důchodu nebo samotný nárok na něj. Ani tohle šetření se do zákonné lhůty nepočítá. Cílíme na to, abychom na konci roku žádosti vyřizovali do dvou měsíců.

Proč byl podle vás loni rekordní počet žádostí o důchod, když už tak výhodný nebyl? Rok předtím zájem oprávněně podnítila zmíněná opakovaná mimořádná valorizace, která způsobila, že předčasné důchody vycházely vyšší než řádné starobní. Loni už byla tahounem zájmu pouze obava ze změny pravidel předčasných důchodů.

Část žádostí o předčasný důchod z roku 2022 se přelila do roku 2023, protože jsme na jejich vyřízení neměli v daném čase dostatečnou kapacitu. Lidé mohli využít tiskopis „Uplatnění nároku na dávku důchodového pojištění“ a samotnou žádost přišli sepsat až v prvním čtvrtletí následujícího roku. Takže to spadlo do statistik roku 2023. Další vlna žádostí o předčasný důchod pak přišla s tím, jak se začaly objevovat informace o chystaném zpřísnění předčasných důchodů. Řada seniorů měla pocit, že je stále výhodné požádat si o předčasný důchod, což už úplně pravda nebyla.

Letos se také budou měnit pravidla pro předčasný důchod. Od 1. října budou zájemci muset mít 40 let důchodového pojištění namísto dosavadních 35. Očekáváte v té souvislosti opět zvýšenou vlnu zájmu o předčasné důchody?

Neočekávám. Vyhodnocujeme si jednotlivé ročníky, které o důchod požádaly, abychom viděli, kolik sepsaných žádostí můžeme očekávat v letošním roce. Teď minimálně další dva roky bude pokles žádostí u starobních důchodů – řádných či předčasných. Část těch, co měli nárok, už přišla. V prosinci a listopadu loňského roku už došlo k poklesu žádostí. Budeme klienty standardně informovat o změně podmínek, ale citlivě, žádnou vlnu zájmu spustit nechceme. Předčasný důchod z podstaty věci není výhodný a ani nemá být, po změnách už by nemělo dojít k tomu, co se stalo v roce 2022.  

Správa sociálního zabezpečení postupně digitalizuje některé své služby. Od prosince je možné podat si žádost o důchod online. Jaký je o to zájem?

Máme už více než 1500 žádostí – o starobní, pozůstalostní i invalidní. Překvapilo mě to, tolik jsem neočekával. Takže zvládnout to jde. Pokud máte všechny doby důchodového pojištění v pořádku a nemusíte nic doplňovat a dokládat a pokud klient ví, od jakého data chce důchod přiznat, tak se to může vyřešit do deseti minut. Výhodou online podání je, že pokud v naší evidenci nějaké doklady chybí, aplikace vás na to upozorní a vy můžete podávání žádosti přerušit, podívat se do šuplíku, připravit si podklady, ofotit si je a přihrát je do aplikace. Když k nám klient přijde fyzicky, stává se, že až na místě zjistí, že má v naší evidenci bílá místa – nedoložené doby pojištění – a musí jít domů doklady dohledat a na úřad se vrátit. 

Na vašem ePortálu máte také Informativní důchodovou aplikaci (IDA), která lidem udělá odhad výše budoucího důchodu. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka loni v rozhovoru pro HN uvedl, že by stát nahlédnutí do ní mohl lidem aktivně nabízet například při jejich přihlašování do internetového bankovnictví. Jak je tato iniciativa daleko?

Příprava je na začátku, musíme si vyhodnotit, jestli bude potřeba upravit legislativu, protože to může zahrnovat poskytování informací soukromému sektoru. Penzijní společnosti by například mohly na základě informací o budoucím důchodu svým klientům lépe přizpůsobit nabídku penzijního plánu. Od 1. července 2021, kdy IDA odstartovala, už si ji spustilo téměř dva miliony klientů. 

Rozhovor

Finanční správa skočí z doby kamenné k letům na měsíc. Rutinu převezmou počítače, úředníci budou více kontrolovat

23. 1. 2024 ▪ 13 min. čtení

Česká správa sociálního zabezpečení využívá zastaralý IT systém, který nezvládá některé situace. Řešíte to?

Systém je letitý, nicméně dostatečně robustní, aby byl schopen každý měsíc vyplatit dnešních 3,5 milionu důchodů. Má ale limity, když dochází k valorizacím a přepočítávají se stávající důchody a k tomu přiskakují nově spočítané důchody k výplatě. V určitém momentě už tam žádné další nové důchody přidávat nemůžeme a musíme počkat, až doběhne valorizace. Dřív tento stop stav začínal už koncem října, ale podařilo se nám ho zkrátit zhruba na tři týdny v prosinci. Kdybychom nebyli zahlceni žádostmi jako v posledních dvou letech, tak to klient dnes ani nepozná.

ČSSZ se nicméně už léta chystá svůj IT systém zásadně zefektivnit. Jak jste s tím daleko a kolik to bude stát?

Nechceme investovat do obměny základního systému, který svůj úkol plní. Největší komplikace máme u výplat a potřebujeme investovat do komunikace mezi systémy, do lepší uživatelské podpory – aby se práce v programech zjednodušila – a do automatizace, modernizace a infrastruktury. Máme připraveno 12 projektů za celkem 1,4 miliardy korun, bude se to financovat z Národního plánu obnovy.

Jak se větší efektivita projeví navenek?

Můj sen je, aby po podání žádosti o důchod online, kdy bude všechno v pořádku, dostal žadatel obratem rozhodnutí o přiznání důchodu. To bude ale ještě nějakou dobu trvat. Součástí zmíněných projektů je i digitalizace ostatních dávek nemocenského pojištění – mateřské a ošetřovného. Dnes je digitalizovaná pouze eNeschopenka, všechno ostatní běží na papíře. To se změní od ledna 2025 s novelou zákona.