Plastika vyrobí desítky milionů autodílů ročně. Pomáhá jí intenzivní digitalizace

Společnost Plastika se proměnila z výrobce klávesnic na jednoho z největších producentů plastových dílů pro autoprůmysl v Česku. Kroměřížská firma, jejíž tržby přesahují miliardu korun, vyrobí každoročně desítky milionů výlisků, které najdete ve většině evropských vozů včetně luxusních značek, jako jsou Mercedes nebo BMW. Tyto výlisky dnes tvoří zhruba 90 procent její produkce.

Firma vyrábí pohledové díly přístrojových desek, moduly palubních přístrojů, head‑up displejů, díly světlometů a dveřních výplní, palivové systémy, nápisy a emblémy vozů. Plastika stojí také za hrdly palivových nádrží Toyoty a z jejích lisů vznikají všechny emblémy vozů Škoda nebo Seat.

„Minoritně vyrábíme také zamykatelné obaly – plastové krabičky s magnetickými uzávěry, které v obchodech slouží k ochraně cenných předmětů, jako jsou DVD disky, žiletky nebo baterie, před krádeží. V minulosti jsme se také podíleli na kompletaci krabiček pro přijímače mýtných systémů do nákladních aut,“ říká Michal Nosek, spolumajitel a předseda představenstva společnosti Plastika.

Výrobky Plastiky jdou kromě zmíněných evropských aut i do Číny, Mexika, Turecka nebo Jižní Afriky.

Začátky s květináči a plastovými trubkami

Firma začínala v 50. letech minulého století jako družstvo invalidů pod názvem Inva. Pracovníci s různým zdravotním postižením v kroměřížském areálu vyráběli květináče nebo plastové trubky.

Po revoluci se podnik zaměřil na výrobu PC komponentů. V Kroměříži se začaly vyrábět klávesnice, počítačové modemy a díly do kopírovacích strojů a tiskáren. „V té době byl počítačový sektor velmi lukrativní a výroba klávesnic se dlouhou dobu držela v Evropě kvůli jazykovým diverzifikacím,“ vysvětluje Nosek. Trend se ale postupně přesouval k výrobě v Číně, kde byla levná pracovní síla a začínala se rozvíjet automatizace. Výroba v Česku se přestala vyplácet. Plastika si proto našla čínského dodavatele a v Kroměříži se soustředila jen na logistický servis a potisky klávesnic.

Razantní odklon od klávesnic přišel v roce 2006, kdy se firmě podařilo získat velký kontrakt s firmou Continental (tehdy Siemens VDO). „Continental zavřel jeden provoz v Brandýse nad Labem, ve kterém se kompletovaly moduly pro palubní přístroje, a výrobu přesunul do Plastiky. Ze dne na den jsme tak získali stomilionový obrat v automotive,“ vzpomíná Nosek.

Plastika začala investovat do nových technologií a výrobních procesů. Postupně rozšiřovala výrobu automobilových dílů, zatímco ukončovala logistický servis klávesnic. Po roce 2012 se rozhodla zaměřit veškeré své kapacity na automotive, který se v té době prudce rozvíjel. Aktuálně už na výrobních linkách v Plastice žádné klávesnice ani PC komponenty nenajdete.

Stovky parametrů během sekundy

Základem výroby jsou lisy pro tlakové vstřikování termoplastů, které jsou částečně vybaveny roboty. Na vstřikování navazuje lakování, potisk, svařování, montáže a řada dalších operací.

V posledních letech firma prochází intenzivní digitalizací. V rámci snahy o snížení výrobních nákladů se soustřeďuje především na omezení zmetkovosti produkce. Pro firmy v sériové výrobě dílů, jako je Plastika, to znamená digitalizaci procesů a snímání dat na nejnižších úrovních výroby. „Dnes například snímáme tisíce hodnot v rámci jednoho výrobního cyklu a pracujeme s metodami umělé inteligence, abychom zachytili vlivy na stabilitu procesu,“ říká Michal Nosek.

S daty firma pracuje zejména v oblasti plánování výroby a řízení stability procesů. Přibližně na čtyřiceti lisech se ročně vystřídá kolem dvou tisíc typů produktů. Plánování do co nejmenšího detailu je proto nutné.

Data od zákazníků a strojů se využívají k optimalizaci výrobních procesů, poloautomatické sklady s čárovými kódy umožňují sledování pohybu palet a zboží v reálném čase, operátoři pracují s displeji, které jim dávají přehled o provozu strojů a produktivitě.

„Jde o úroveň digitalizace v daleko větší hloubce než klasické ERP a CRM systémy, ty jsou dnes pouze špičkou ledovce. Máme za sebou několik let společného výzkumu s Univerzitou Palackého v Olomouci, díky němuž snímáme data zevnitř strojů jako teploty, tlaky, průtoky uvnitř lisů. Během jedné vteřiny můžeme mít k dispozici stovky parametrů z lisů a získávat informace o odchylkách od standardního procesu. Systém nás sám varuje dřív, než se začne něco dít. Informuje nás o hrozbách, na které můžeme včas reagovat,“ říká Michal Nosek.

Systém, který Plastika buduje s Univerzitou Palackého, využívá pokročilé statistické metody a metody umělé inteligence, které vytvářejí varování o relevantních odchylkách. „Zaměstnanci nemusí kontrolovat tisíce odchylek, ale například jen třicet,“ říká Nosek, který věří, že model najde komerční využití.

Investory obíhali kolem rozvodněné Vltavy

Michal Nosek se k Plastice dostal přes kontakty, které získal z investičních fondů. Po revoluci byl aktivní ve venture kapitálu, řídil malý investiční fond a několik let byl předsedou Czech Venture Capital Association (CVCA), která zastupuje zájmy společností působících v oblasti private equity a venture kapitálu v Česku.

Jednoho dne ho oslovil konzultant, jenž ho požádal o pomoc s družstvem, které chtělo prodat svůj podnik strategickému partnerovi. Nosek se svým týmem sepsali pro družstvo stručnou kuchařku, jak při prodeji postupovat.

Družstvo se ale s partnerem nedohodlo, protože začal snižovat cenu a vázat prodej na nepřijatelné podmínky. O prodej společnosti měli ovšem družstevníci stále zájem, a tak požádali Noskův tým o další pomoc. V té době byly ve hře dvě varianty: buď jim poradí s prodejem, nebo výrobní družstvo sami koupí. Nakonec vyhrála druhá možnost.

Během povodní v roce 2002 Nosek se svým týmem sháněli investice na odkup. Obíhali rozvodněnou Vltavu a oslovovali potenciální investory. Podařilo se jim jich sehnat hned 39 a za 120 milionů korun Plastiku odkoupili.

Už v té době byla firma ve velmi dobré kondici. Měla kvalitní management, který ji dokázal během krize v devadesátých letech napojit na zahraniční zákazníky, tržby měla kolem půl miliardy a výroba klávesnic byla vysoce autonomní. „Jediné velké riziko jsme viděli v tom, že osmdesát procent tržeb bylo navázáno na jediného zákazníka. Navíc to bylo v době, kdy už trh s klávesnicemi procházel proměnou. Museli jsme proto začít rychle diverzifikovat,“ vzpomíná Michal Nosek.

Pod jeho vedením se firma v problémech ocitla jen jednou. V roce 2009 z důvodu finanční krize, oslabení koruny a rozsáhlých investic do technologií vykázala ztrátu a banka ji odstřihla od úvěrového financování. Rozjetou společnost nenechali padnout klíčoví zákazníci a dodavatelé. „Zákazníci nám platili téměř okamžitě a klíčový dodavatel z Číny prodloužil splatnost faktur na čtvrt roku,“ říká předseda představenstva.

Plastika dodává díly pro vozy evropských i světových značek, například Škoda, Seat, Toyota, Mercedes, BMW a mnoho dalších. Mezi nejrůznějšími díly jsou třeba i emblémy vozů Škoda.

Foto: HN – Tomáš Škoda

Světlé zítřky autoprůmyslu

O budoucnost firmy se nebojí. „Když se podíváte na měsíční prodeje aut v Evropě za posledních padesát let, až na jeden měsíc v covidu se vždy prodal alespoň milion vozů. Individuální doprava bude stále důležitá a našemu oboru nahrávají i trendy a firmy, jako jsou Uber, Wolt nebo Rohlik. Bude se měnit struktura vozového parku, ale máme téměř stoprocentní jistotu požadavku na individuální osobní dopravu, i kdyby auta létala vzduchem,“ říká.

Automatizace a robotizace

Stáhněte si přílohu v PDF

Například v loňském roce měla Plastika o pětinu více zakázek, než původně očekávala. Její hospodaření tak bylo rekordní z pohledu výroby i nových zakázek. „Doháněl se deficit, který vznikl rok předtím, kdy naši zákazníci nezvládli dodat produkty na trh. Přes prudký nárůst cen energií zůstala v Evropě poptávka neuspokojená a vloni se doháněla. Zdá se, že letos už je potenciál z minulých let vyčerpaný a situace se ustálila mírně pod úrovní před pandemií,“ popisuje aktuální stav spolumajitel Plastiky.

„Dneska spíš hraje roli převalování nálad mezi elektromobily a tradičními vozy. Lidé se rozhodují, co si koupí, a jsou ovlivňováni výší dotací na elektroauta nebo naopak jejich možným zrušením. Tohle je dneska důležitější faktor než neuspokojená poptávka z doby před pandemií,“ dodává.

Plastika plánuje v následujících letech významný růst a modernizaci. Firma investuje do rozšíření výrobních kapacit výstavbou nové haly a zvažuje i vybudování nové lakovny, čímž by se posunula technologicky na vyšší úroveň. Současně se zaměřuje na dokončení digitalizace výrobních procesů a zavádění nových technologií. „Cílem je dosáhnout za pět let tržeb ve výši 1,5 miliardy korun,“ říká Michal Nosek.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Automatizace a robotizace.