Volby ve Spojených státech sleduje celý svět, neboť jejich výsledek může ovlivnit všechny. Zajímavé jsou jistě také pro finančníky, neboť to, zda usedne do oválné pracovny Bílého domu bývalý prezident Donald Trump, nebo současná viceprezidentka Kamala Harrisová, může mít rozdílné ekonomické dopady. Proto je dobré se podívat, s jakou politikou se oba kandidáti ztotožňovali v minulosti, co prosazují dnes a jaké mají plány po volbách.
Jak si vedl Trump
Donald Trump byl prezidentem v letech 2017–2021, kdy hned v prvním roce svého funkčního období představil soubor opatření Tax Cuts and Jobs Act (TCJA). V rámci něj snížil korporátní daň z 35 na 21 procent, což vedlo k vyšším ziskům společností a následně růstu cen akcií, neboť firmám zůstalo více peněz a ty reinvestovaly, vyplatily na dividendách či za ně provedly zpětné odkupy akcií (tzv. buybacks). Docházelo také ke snižování jiných daní, což podporovalo nákupy domácností. Kritici zmíněného zákona však upozorňovali, že Trump prohlubuje nerovnost příjmů, poněvadž svá opatření zaměřuje pouze na vysokopříjmové skupiny. Tyto úlevy též přispěly k deficitu federální vlády.
Co se dočtete dál
- Co Trump a Harrisová prosazovali v minulosti, co se jim prosadit podařilo a jaký vliv to mělo na ekonomiku a finanční trhy.
- Co oba kandidáti chystají, pokud vyhrají, a proč by vzhledem k radikálnosti některých opatření mohl být dopad na trhy větší než v minulosti.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Chcete dostávat investiční texty do e-mailové schránky?
Přihlaste se pravidelnému odebírání investičního newsletteru Peníze HN, kde naleznete naše původní analýzy, tipy na dobré čtení nebo glosy analytiků.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
