Proč investovat v Polsku? Lákavé je rychlé stavební řízení a pružný trh práce

V Polsku je deset měst, která mají více než 300 tisíc obyvatel a 87 měst s více než 50 tisíci obyvateli. V Česku první hranici překračují jen Praha a Brno a druhou jen osmnáct měst. Jde o výřečnou ilustraci, proč je pro české firmy polský trh tolik lákavý. Nejedná se jen o jeho velikost, ale také třeba pružný trh práce nebo i rychlejší stavební povolovací procesy. Jak vyplývá z debaty HN, leccos může Čechy v Polsku ale také překvapit.

„Polské ekonomice pomohl a pomáhá dobře řešený povolovací proces pro strategické stavby. Nestane se, že se nějaký kverulant neustále odvolává a blokuje klíčovou výstavbu. Soud má třicetidenní lhůtu na rozhodnutí, odvolací také. Poláci pak při implementaci EIA (posuzování vlivů stavby na životní prostředí) neudělali nic navíc nad to, o co je žádala Evropská unie. Naopak v Česku jsme z této legislativy vytvořili kolbiště pro nekonečné soudní spory,“ říká Jan Sechter, český diplomat a bývalý velvyslanec v Polsku.

Špatné úvěry z dob vysokých sazeb na trh ještě přijdou, říká říká jeden z největších byznysmenů s pohledávkami v Evropě

2. 10. 2024 ▪ 12 min. čtení

Jeho slova potvrzuje také David Mazáček, jenž působí jako ředitel pro akvizice v developerské společnosti Crestyl, která vstoupila na tamní trh v roce 2021. „Pokud máte územní plán, povolení by mělo trvat rok a půl až dva roky,“ shrnuje svou zkušenost. Výjimky jsou stavby v centrech měst, kde vyřídit povolení trvá pět, šest i více let. Zde jsou ale jedním z důvodů průtahů problémy s pozemky, které stále ještě zatěžují restituční nároky. Crestyl před třemi lety koupil developera rezidenčních nemovitostí Budimex Nieruchomości, který nyní pod značkou Spravia staví či plánuje stavět tisíce bytů ve Varšavě, Krakově nebo Poznani.

Ekonomický tygr plný kvalitní pracovní síly

„Zemi také pomáhá příliv kvalifikovaných pracovních sil, které se vrací ze Západu zpět do vlasti, a příliv pracovníků z Východu díky existenci karty Poláka, která je pro lidi, jejichž předci žili na předválečných polských územích,“ uvádí Sechter další důvod, proč se o Polsku někdy píše jako o ekonomickém tygrovi. V současnosti je v této zemi také zhruba milion ukrajinských uprchlíků, z nichž dvě pětiny chtějí v Polsku zůstat dlouhodobě.

„Určitě jde o další zdroj pracovní síly a také poptávky po bytech, protože se časem i oni budou chtít přesunout do vlastního bydlení,“ říká Jan Pelíšek, jenž působí jako ředitel Real Estate Development pro oblast střední a východní Evropy (CEE) v DRFG Investment Group. Skupina působí v Polsku od roku 2019, kdy zde koupila šest retailových parků. Následně se přesunula také do developmentu v logistice.

„Polsko nabízí hodně možností rozvoje retailu, nasycení trhu je pořád výrazně nižší než v České republice,“ je přesvědčený Pelíšek. Logistika pak má podle něj nutně profitovat z trendu, kdy se výroba přesouvá ze zemí jako Čína zpátky do Evropy.

Slabé místo Polska: daňový systém

„Měl bych ale i jedno varování do budoucna. Polsko dlouho investovalo do infrastruktury a vždycky si hlídalo, aby se dlouhodobě poměr dluhu k HDP neměnil, tedy aby růst ekonomiky držel tempo se zadlužováním. Nyní ale přece jen polská ekonomika zpomaluje a narůstají deficity rozpočtu třeba kvůli výdajům na obranu. A to by mohlo zacloumat s nastavením daní,“ upozorňuje Sechter.

Podle Pelíška by ale polský daňový systém potřeboval revizi už jen kvůli jeho složitosti. Právě zde má podle něj Polsko významnou mezeru, na které by mělo zapracovat a tím nabídnout ještě přívětivější podnikatelské prostředí. Mazáček si myslí, že kromě dobrých polských daňových poradců potřebuje firma při vstupu na tamní trh také lokální know‑how, tedy místního partnera nebo mít k dispozici tým polských odborníků. Pelíšek pak ještě upozorňuje také na roli polských bank.

„Zhruba polovina polských bank je částečně nebo majoritně vlastněná státem, což je oproti Česku velký rozdíl a má to samozřejmě i své důsledky. Jedním je, že financování je v Polsku dražší než v Česku,“ říká Pelíšek. Tamní banky mají třeba dlouhodobě vyšší náklady dané existencí bankovní daně.

Jiná forma financování

Mazáček upozorňuje na další bankovní specifikum. „Třeba u rezidenčního developmentu funguje bankovní financování úplně jinak než u nás. V Polsku taková forma ani v podstatě neexistuje a klienti platí postupně výstavbu, z jejich peněz se projekty staví,“ říká Mazáček s tím, že úkol polské banky je primárně management peněz klientů proudících do výstavby. V Čechách banky naopak běžně poskytují úvěry na výstavbu rezidenčních nemovitostí a kupující platí zálohu za postavené byty a zbytek doplácí po kolaudaci.

A jsou byty ve Varšavě levnější než v Praze, jak se často píše? „V Polsku nemáte u prodávaného nového bytu hotovou koupelnu ani podlahy, což se často opomíjí,“ vysvětluje Mazáček. „V Polsku jsou pak běžnými kupci bytů pořád polští občané. Poláci stále ještě moc neobjevili jiné formy investování, než je nákup vlastní nemovitosti, takže současný boom rezidenční výstavby bude pokračovat,“ myslí si Pelíšek.

Partnerem projektu je  DRFG Investment Group.